Záchvat: Příznaky, příčiny

Stručné shrnutí

Popis: Mimovolní příhoda s křečovitými nebo trhavými pohyby, případně se ztrátou vědomí.
Příčiny: Obvykle epilepsie, někdy se specifickým spouštěčem (jako je zvýšený intrakraniální tlak, hypoglykémie, encefalitida), ale obvykle bez; vzácněji neepileptické záchvaty, jako jsou febrilní křeče u dětí nebo záchvaty v důsledku mrtvice.
Léčba: Opatření první pomoci (jako je ochrana hlavy, zotavovací poloha), pohotovostní lékařské ošetření v případě potřeby, dlouhodobá léčba základního onemocnění (např. antikonvulziva)
Kdy navštívit lékaře? V případě prvního záchvatu, déletrvajících záchvatů (nad 3 minuty) nebo opakovaných záchvatů během krátké doby: volejte lékaře na pohotovosti!
Diagnostika: Rozhovor s pacientem (anamnéza), elektroencefalografie (EEG), počítačová tomografie (CT) nebo magnetická rezonance (MRI), vyšetření krve a moči, v případě potřeby punkce mozkomíšního moku

Co je to záchvat?

Záchvat je obvykle náhlá, mimovolní událost s křečovitými nebo cukavými pohyby. V závislosti na typu záchvatu může postižený ztratit vědomí. Někdy má záchvat všechny tři tyto vlastnosti, někdy ne.

Přibližně 5 procent lidí dostane v určité fázi svého života záchvat.

Při mozkovém záchvatu (= pocházejícího z mozku) se však veškerý řád ztratí, takže určité skupiny nervových buněk se náhle vybijí současně a synchronně vysílají své nekoordinované signály. Infikují tak říkajíc nervové buňky po proudu. Metaforicky řečeno, záchvat lze také popsat jako „bouřku v mozku“.

Záchvat: příznaky

Záchvat je charakterizován různými příznaky, které se liší v závislosti na typu a závažnosti záchvatu:

Mimovolní, křečovité nebo trhavé pohyby
Brnění nebo necitlivost
Ztráta vědomí

Záchvat obvykle skončí za méně než dvě minuty; někdy to trvá jen pár sekund. Po delších, generalizovaných záchvatech se postižení často cítí vyčerpaní a potřebují si odpočinout a spát.

Záchvat: příčiny

Nejčastější příčinou záchvatů je epilepsie. Ne každý záchvat je však způsoben epileptickou poruchou.

Existují také záchvaty, které nejsou způsobeny neurologickou poruchou v mozku, ale mají psychické příčiny (např. extrémní stresová situace). Lékaři to označují jako psychogenní záchvat.

Epileptické záchvaty

To je třeba odlišit od symptomatické epilepsie, u které mají epileptické záchvaty známé spouštěče. Tyto zahrnují

Poranění mozku: V důsledku takových poranění se v mozku tvoří jizva, která následně vyvolává nárůst záchvatů.
Poruchy krevního oběhu: Narušený průtok krve mozkem (jako v případě mrtvice) občas vede k epileptickým záchvatům.
Nádory nebo záněty: Někdy jsou epileptické záchvaty příznakem mozkového nádoru nebo zánětu mozku nebo mozkových blan (encefalitida, meningitida).
Zvýšený intrakraniální tlak: Zvýšený tlak v mozku (např. v důsledku poranění) může podporovat záchvaty.
Metabolické poruchy: Někdy může být nízká hladina cukru v krvi (hypoglykémie) identifikována jako spouštěč záchvatů.
Nedostatek kyslíku: Při dlouhodobém nedostatku kyslíku (hypoxie) je tělo v určitém bodě nedostatečně zásobeno, což někdy vyvolá záchvat v mozku.
Vizuální podněty: U některých lidí například stroboskopická světla na diskotékách nebo blikající světla ve videohrách vyvolají záchvat.
Otrava: Někdy léky, jako jsou tricyklická antidepresiva, vyvolají záchvat.
Drogy a alkohol: Když alkoholik projde například abstinencí, občas se objeví záchvaty.

Záchvat – ale žádná epilepsie

Někteří lidé trpí záchvaty, ale nemají epilepsii. Takové neepileptické záchvaty tedy nejsou způsobeny zvýšenou náchylností neuronů k záchvatům – spíše jsou způsobeny reverzibilní poruchou v mozku nebo jiným stavem, který mozek dráždí, jako je:

poranění hlavy
mrtvice
infekce
léky
drogy
u dětí: horečka (febrilní křeče)

Od záchvatů je třeba odlišit další onemocnění a poruchy, které někdy vedou ke svalovým křečím. Například tetanová infekce (tetanus) způsobuje svalové křeče po celém těle.

Záchvaty u dětí a kojenců

Záchvaty nejsou u kojenců neobvyklé. Pro rodiče je taková událost zpočátku šokem. Ve většině případů je však příčina neškodná.

Febrilní infekce například spouštějí křeče. Tyto záchvaty jsou obvykle pouze krátké a nezanechávají žádné trvalé poškození. Epilepsie, poškození mozku při porodu a metabolické poruchy však také někdy u dětí způsobují záchvaty.

Přečtěte si článek „Záchvaty u dětí a kojenců“, abyste zjistili, jak se záchvaty projevují u velmi malých dětí a jak na ně nejlépe reagovat.

Záchvat: Co dělat?

První pomoc při záchvatu

Pokud vidíte někoho, kdo má záchvat, zůstaňte v klidu – i když taková celotělová křeč je často děsivý pohled. Záchvat obvykle ustane sám během několika minut. Platí také následující doporučení:

Odstraňte nebezpečné předměty, které jsou v blízkosti křeče, aby se nezranily.
Chraňte hlavu (např. polštářem).
Postiženou osobu nedržte.
Nevkládejte do úst žádné předměty jako klín (např. lžíce) – hrozí nebezpečí poranění a pacient může předmět vdechnout nebo spolknout.
Zajistěte dýchací cesty otočením pacienta do polohy na břiše nebo do stabilní polohy na boku.
Pokud záchvat trvá déle než tři minuty, zavolejte sanitku.

Nejlepší je zastavit čas, abyste mohli skutečně posoudit, jak dlouho záchvat trval. V nouzových situacích se smysl pro čas rychle vymkne z kloubů.

Lékařské ošetření záchvatu

V případě záchvatů se lékař snaží léčit příčinu. Například, pokud hypoglykémie vyvolala záchvat, pacientovi bude podána glukóza (obvykle jako infuze). Pokud je to možné, lékař zahájí i léčbu příčiny nízké hladiny krevního cukru – v tomto případě často diabetes mellitus.

Antikonvulzivní léky (nazývané antikonvulziva nebo antiepileptika)
Vyhýbání se možným spouštěčům (jako je nadměrná konzumace alkoholu, nedostatek spánku)
Chirurgický zásah do mozku, pokud je to nutné (méně časté)

Záchvat: kdy navštívit lékaře?

Po prvním záchvatu – ať už v dětství nebo v dospělosti – je vždy vhodné navštívit lékaře. Jedině tak lze objasnit možné příčiny a diagnostikovat případné základní nemoci. Specialista odpovědný za záchvaty je neurolog.

Někdy si postižení ani neuvědomují, že mají nebo právě měli záchvat, například v případě absencí. Nečlenům, kteří si toho všimnou, se nejlépe doporučuje, aby to vysvětlili.

Kdy volat záchranku v případě záchvatu?

Pozorujete-li záchvat u jiného člověka, není bezpodmínečně nutné volat záchranku: Pokud víte, že se pacient již se záchvaty léčí a záchvat po krátké době sám ustane, lékařská pomoc většinou není nutná.

V následujících případech je však vždy vhodné zavolat lékaře:

Když se záchvat objeví poprvé
Trvá-li záchvat déle než tři minuty (riziko tzv. status epilepticus)
Pokud se během 30 minut objeví několik záchvatů

Pokud má někdo z přihlížejících po ruce mobilní telefon nebo jiný fotoaparát, je v tomto případě velmi užitečné záchvat natočit: video, na kterém lékař může vidět pohyby a obličej osoby, která má záchvat, je velmi užitečné. diagnóza.

Jak nebezpečný je záchvat?

Jednotlivé záchvaty obvykle nejsou nebezpečné a projdou samy. Avšak epileptický záchvat, který trvá déle než pět minut (status epilepticus), je život ohrožující. To vyžaduje okamžité lékařské ošetření.

V zásadě je také nebezpečné, když někdo dostane záchvat v nebezpečné situaci – například za volantem auta, při práci na střeše nebo s motorovou pilou. Epileptici by si to měli vzít k srdci, i když od jejich posledního záchvatu uběhla nějaká doba.

Záchvat: vyšetření a diagnostika

Nejprve si lékař ujasní, zda k záchvatu skutečně došlo. K tomu nejprve vyloučí jiné příčiny, které způsobují podobné příznaky. Pokud pacient skutečně měl záchvat, je třeba objasnit příčinu a v případě potřeby zahájit léčbu.

Přesný popis příznaků – buď samotným pacientem nebo příbuznými – je již velmi užitečný. Lékař bude také klást otázky jako např

Jak dlouho záchvat trval?
Jak rychle jste se/pacientka po záchvatu zotavila?
Existují nějaké faktory, které mohly záchvat vyvolat (hluky, blikající světlo atd.)?
Existuje již existující nebo základní onemocnění (např. infekce mozku) nebo nedávné poranění hlavy?
Konzumujete / užívá pacient drogy, jako je alkohol? Probíhá v současné době výběr?

Elektroencefalografie (EEG) se pak používá k měření a záznamu mozkových vln pacienta, aby se odhalily případné abnormality. Lékař se také může pokusit záchvat vyvolat během měření – například pomocí určitých světelných podnětů nebo záměrným vyvoláním hyperventilace pacienta.

EEG lze zaznamenat i delší dobu. Během této doby je také možné natáčet pacienta (video monitorování EEG), aby lékař přesně viděl, co se děje při (případném) dalším záchvatu.

Aby bylo možné identifikovat možné příčiny záchvatů, může lékař použít počítačovou tomografii (CT) nebo magnetickou rezonanci (MRI) k vytvoření detailních řezů mozku. Může být možné identifikovat strukturální změny (jako jsou ty způsobené mrtvicí nebo nádorem), které způsobují záchvaty.

Mohou být indikována další vyšetření. Patří mezi ně odběr a analýza vzorku mozkomíšního moku (lumbální punkce), pokud je podezření na infekci mozku jako příčinu záchvatů.