Aprotinin je antifibrinolytikum a jako takový má inhibiční účinek na štěpení proteinu fibrinu (tj. Na fibrinolýzu). Kvůli této vlastnosti se nachází v tkáňových lepidlech. Indikace zahrnují operace k vytvoření koronární tepna bypass a velmi vzácný nedostatek alfa2-antiplazminu, který je geneticky podmíněn. Kvůli potenciálním rizikům aprotininu je lék v Německu schválen pouze za určitých podmínek.
Co je aprotinin?
Aprotinin je léčivá látka ze skupiny antifibrinolytika. Název této skupiny látek pochází z enzymu fibrinolysinu, který je dnes lépe známý jako plasmin. V medicíně fibrinolýza také označuje proces štěpení fibrinu enzymem plazmin, což je serinová proteáza. Dočasná inhibice plazminu je možná mimo jiné s aprotininem drogy, protože účinná látka se reverzibilně váže na enzym a deaktivuje jej. Plazmin však zůstává neporušený a později se může znovu aktivovat. Aprotinin se přirozeně vyskytuje v plicích skotu. Farmakologická produkce účinné látky je založena na fermentaci této tkáně. Filtrace následně látku zbaví nadbytečných složek. Speciální gel slouží jako pomůcka při čištění fermentovaného skotu plíce tkáň.
Farmakologický účinek
Aprotinin se nachází v tkáňových lepidlech. Medicína je také známá jako fibrinové lepidlo a používá se v chirurgii k utěsnění vrstev tkáně nebo okrajů rány. Jsou vyžadovány dvě složky, přičemž aprotinin patří ke složce 1. Další účinné látky v této složce jsou fibrinogen a faktor XIII, jehož produkce je založena na frakcionaci člověka krev plazma. Tato surovina je také zdrojem trombinu, který patří ke složce 2 tkáňového lepidla a je zde zpočátku přítomen ve formě prekurzoru protrombinu. Součást 2 také zahrnuje vápník chlorid or chlorid vápenatý dihydrát, který poskytuje potřebné ionty vápníku. Během chirurgického použití vzájemně interagují různé účinné látky: protrombin se přeměňuje na trombin a stává se tak enzymaticky aktivní. Poté štěpí srážecí faktor fibrinogen na fibrin a aktivuje faktor XIII, který následně splétá jednotlivé fibrinomery do sítě, kterou si lidské tělo dokáže samo rozebrat. Výhodou toho je, že fibrinové lepidlo může také vázat tkáň, na kterou by bylo obtížné dosáhnout po odstranění stehů. Funkce aprotininu v této souvislosti spočívá v inhibici vlastního enzymu plazminu v těle a zpomalení jeho funkce. Plazmin štěpí fibrin a mohl by tak předčasně uvolnit adherovanou tkáň.
Lékařské použití a použití
Použití aprotininu je možné například během chirurgického zákroku k vytvoření koronární stěny tepna bypass. Takový obchvat je umělým obchvatem krev plavidlo. Cílem je povolit krev proudit i přes zúžení postižené koronární tepna. Bypass může obejít jak tepnu, tak a žíla. Medicína také označuje tento klinický obraz jako koronární stenózu, která se často vyskytuje v souvislosti s koronární srdce choroba. Obtok však není v každém případě nutný ani možný. Chirurgická léčba stenózy může také zahrnovat a stentnapříklad ve kterém hadička působí jako endoprotéza v cévy zajistit tok. V minulosti lékaři také používali aprotinin k zastavení krvácení, když toto krvácení podkládala zvýšená fibrinolýza (hyperfibrinolýza). Dnes však tento přístup již není běžný, protože aprotinin je spojen s riziky, díky nimž je jeho použití vhodné pouze za velmi konkrétních podmínek. Aprotinin je však stále indikován při nedostatku alfa2-antiplazminu. Toto je deficit inhibitoru serinové proteázy. Inhibitor se váže na plazmin, čímž jej deaktivuje. Nedostatek proto může vést k primární hyperfibrinolýze. Alpha2-antiplazmin se vyrábí ve správném množství v játra u zdravých jedinců. Tělo si to může syntetizovat samo. Deficit alfa2-antiplazminu je extrémně vzácný, je popsáno pouze několik případů a je založen především na odpovídající genetické predispozici, která se dědí autozomálně recesivně. U všech indikací zvažovaných pro použití aprotininu je nutné zvážit jednotlivé faktory které v každém případě ovlivňují poměr nákladů a přínosů.
Rizika a vedlejší účinky
Aprotinin v Německu v letech 2007 až 2013 dočasně ztratil souhlas, protože studie z roku 2006 naznačila možné zvýšení rizika selhání ledvin. Obnovený souhlas byl doprovázen přísnějšími podmínkami. Přecitlivělost související s hovězím masem Proteinů je kontraindikací pro použití aprotininu, protože aktivní složkou je polypeptid z hovězího organismu a pochází z plic zvířete. Mezi vedlejší účinky aprotininu patří anafylaktické reakce a různé alergické reakce. Ty se projevují hlavně jako svědění a patologické kožní změny (květenství). Bradykardie může nastat, ve kterém srdce rychlost zpomaluje a klesá pod hrubou hranici 60 tepů za minutu, což je referenční hodnota pro dospělé. Aprotinin může také vyvolat bronchospazmus. To se projevuje křečemi bronchiálních svalů, což může mít za následek zvýšení odporu dýchacích cest. Zimnice a hypertenze (vysoký krevní tlak) patří také k nežádoucím vedlejším účinkům aprotininu. Dále se mohou vytvářet modřiny (hematomy) a otoky. Ty jsou charakterizovány zvýšenou akumulací tekutiny v tkáních.
