Živá vakcína a inaktivovaná vakcína

Živá vakcína

Živé vakcíny obsahují patogeny, které jsou schopné reprodukce, ale byly oslabeny. Ty se mohou množit, ale obecně již nezpůsobují onemocnění. Přesto imunitní systém reaguje na oslabené patogeny ve vakcíně tvorbou specifických protilátek.

Výhody a nevýhody živých vakcín

  • Výhoda: Ochrana očkováním po živém očkování trvá dlouho, v některých případech i doživotně (po kompletní základní imunizaci).

Nežádoucí účinky se obvykle objevují jeden až dva týdny po živé vakcinaci!

Živé vakcíny a další očkování

Živé vakcíny mohou být podávány současně s jinými živými vakcínami. Známým příkladem je základní imunizace proti spalničkám, příušnicím, zarděnkám a planým neštovicím – to vše jsou živé vakcíny. Při prvním termínu očkování dostávají děti vakcínu MMR a vakcínu proti planým neštovicím současně. Při druhém očkování čtyřnásobná vakcína (MMRV).

Interval mezi dvěma živými vakcinacemi je nezbytný, protože určité procesy by mohly narušit budování imunitní ochrany. Předpokládá se například, že vakcína proti spalničkám dočasně oslabí imunitní systém. Kromě toho vědci předpokládají, že přenašečové látky uvolněné po živé vakcinaci brání imunitním buňkám v tom, aby se vychytaly a reagovaly na další vakcinační viry podané příliš brzy.

Živé vakcíny a těhotenství

Živé vakcíny nesmí být podávány během těhotenství. Oslabené patogeny by mohly poškodit nenarozené dítě. Vyhněte se také otěhotnění čtyři týdny po vhodné imunizaci.

Při kojení je naopak živé očkování možné. Matka sice může přenášet očkovací viry mateřským mlékem, ale podle současných znalostí to pro dítě nepředstavuje riziko.

Mrtvá vakcína

Existují různé typy mrtvých vakcín:

  • Celočásticová vakcína: celé, usmrcené/inaktivované patogeny.
  • Split vakcína: Neaktivní fragmenty patogenů (takže často lépe tolerované)
  • Polysacharidová vakcína: cukerné řetězce z obalu patogenu (aktivují imunitní buňky jen omezeně a jsou proto dostatečně účinné pouze u starších dětí a dospělých)
  • Podjednotková vakcína (podjednotková vakcína): Obsahuje pouze specifickou proteinovou část (antigen) patogenu
  • Toxoidní vakcína: Neaktivní složky patogenních toxinů
  • Adsorbátová vakcína: Zde je inaktivovaná vakcína navíc vázána na adsorbenty (např. hydroxid hlinitý), což zvyšuje imunizační účinek.

Výhody a nevýhody inaktivovaných vakcín

  • Výhoda: Inaktivované vakcíny mají zpravidla méně vedlejších účinků než živé vakcíny. Proto většina vakcín dnes patří do této kategorie. Na rozdíl od živých vakcín také není potřeba je oddělovat od jiných vakcín (viz výše).

Nežádoucí vedlejší účinky se obvykle projeví během jednoho až tří dnů po očkování inaktivovanou vakcínou!

Přehled: Živé a mrtvé vakcíny

Následující tabulka uvádí hlavní nemoci, pro které je k dispozici mrtvá nebo živá vakcína:

Mrtvé vakcíny

Živé vakcíny

Spalničky

příušnice

zarděnky

Chřipka

Plané neštovice (varicella)

Hepatitida A a B.

Tyfus (orální očkování)

HiB

HPV

Obrna

Černý kašel (pertussis)

Meningokok

Pneumokok

Tetanus

Vzteklina