Stenóza pyloru: příčiny a léčba

Stručné shrnutí

  • Příznaky: tryskající zvracení krátce po jídle, hubnutí, dehydratace, neklid a neustálý hlad u miminka.
  • Příčiny a rizikové faktory: Trvalé křeče a zvětšení pyloru u hypertrofické formy. Genetické faktory jsou pravděpodobné, kouření v těhotenství je považováno za riziko. Možná získaná pylorická stenóza v důsledku cizího tělesa, žaludečního nádoru nebo jizvy po žaludečním vředu.
  • Léčba: Většinou operace, při které je dilatován sval žaludečního vaku. Zřídka léčba pouze léky. V získané formě odstranění a léčba příčiny (cizí těleso, žaludeční vřed nebo nádor).
  • Prognóza: Při úspěšné léčbě se postižené děti obvykle vyvíjejí normálně a stenóza se obvykle neopakuje. V případě získané stenózy pyloru závisí prognóza na příčině.

Co je pylorická stenóza (u kojenců?)

Lékaři obvykle pylorickou stenózu léčí rychle, protože kvůli nedostatečnému příjmu potravy se často rozvinou závažné metabolické problémy, jako je hypoglykémie nebo nedostatek živin. Léčba obvykle zahrnuje menší chirurgický zákrok k uvolnění zúžení.

Jaké jsou příznaky pylorické stenózy?

Stenóza pyloru se projevuje ve formě zvracení, ke kterému dochází přibližně půl hodiny po jídle. Charakteristickým znakem pylorické stenózy u kojenců je, že dítě silně a vydatně zvrací v krátkých intervalech. Zvratky páchnou silně kysele a v mnoha případech bývají zkrvavené v důsledku podráždění žaludku.

V důsledku narušeného vyprazdňování žaludku se u dětí již po několika hodinách rozvine masivní nedostatek jídla a tekutin. Jsou proto velmi neklidní a pijí často nápadně hltavě. Při zvracení žaludeční kyseliny se hodnota pH (kyselost) v krvi posouvá do alkalické oblasti (metabolická alkalóza). V důsledku stenózy pyloru postižené děti výrazně zhubnou.

To znamená, že při jemném uchopení dvěma prsty zůstává pokožka dítěte stát jako kožní záhyb v důsledku nedostatku tekutiny. Stojaté kožní záhyby jsou vážným příznakem těžké dehydratace dítěte a měly by být léčeny co nejdříve.

Pokud dítě v průběhu nemoci zvrací méně, nemělo by to být chybně interpretováno jako zlepšení. Spíše jde o výraz vyčerpanosti a dehydratace dítěte. Dítě musí být co nejdříve vyšetřeno a ošetřeno lékařem.

I v případě získané stenózy pyloru způsobené cizími tělesy nebo v důsledku žaludečního vředu či karcinomu žaludku jsou příznaky zvracení, dehydratace a vyhublosti do značné míry totožné s hypertrofickou formou.

Vrátník (pylorus žaludku) je prstencovitý sval mezi vývodem žaludku a dvanácterníkem. Je důležitý pro řízené postupné vyprazdňování tráveniny do střeva. Při vrozené hypertrofické stenóze pyloru dochází z dosud neobjasněných příčin opakovaně nebo kontinuálně ke spasmům (křeče) prstencových svalů na vývodu žaludku.

Přesná příčina této vrozené stenózy pyloru nebyla dosud objasněna. Diskutují se však různé příčiny, včetně chybného ovládání pylorických svalů nervy. Je také možné, že predispozice k stenóze pyloru je dědičná, protože tento stav probíhá v rodinách. Děti s krevními skupinami B a 0 jsou navíc postiženy častěji než děti s jinými krevními skupinami.

U získané formy stenózy pyloru, která je možná v každém věku, cizí těleso ucpe například vývod žaludku. Takové zúžení pyloru je také možné v důsledku zjizvení, žaludečního vředu nebo nádoru žaludku.

Vyšetření a diagnostika

Pylorické svaly (pylorus žaludku) se na ultrazvuku jeví jako zesílené. Tloušťku svalů lze měřit i na ultrazvuku: Stenóza pyloru je přítomna, pokud je prstencový sval (pylorus) delší než šestnáct milimetrů a tloušťka stěny je na ultrazvukovém snímku větší než čtyři milimetry. U novorozenců mladších jednoho měsíce a u předčasně narozených dětí jsou tyto míry poněkud menší.

Gastroskopie je vyšetřovací metoda, která se častěji používá u dospělých v případě získané stenózy pyloru.

Nemoci, které jsou podobné stenóze pyloru

Potravinové intolerance, otravy nebo dietní chyby někdy způsobují příznaky podobné příznakům stenózy pyloru. Možné příčiny zvracení jsou infekce trávicího traktu a refluxní choroba (reflux žaludečního obsahu do jícnu).

Vrozené anomálie jako tzv. tracheoezofageální píštěl, kdy je jícen spojen s průdušnicí, se někdy z nevysvětlitelných, ale pravděpodobně genetických důvodů vyskytují společně se stenózou pyloru.

U novorozenců lékař pomocí vyšetření vyloučí i další možné malformace s podobnými příznaky, jako je obstrukce dvanáctníku (atrézie dvanáctníku).

Jak se léčí pylorická stenóza?

Operací volby u hypertrofické formy je tzv. Weber-Ramstedtova pylorotomie, kdy se skalpelem podélně přeříznou všechna svalová vlákna vývodu žaludku bez poškození sliznice. Tato technika zvětšuje průměr žaludečního vývodu tak, aby jím jídlo mohlo opět normálně procházet.

Lékaři doporučují včasnou operaci, protože celkový stav dítěte je v rané fázi onemocnění většinou ještě dobrý. Dobrý celkový stav výrazně snižuje riziko operace. Operaci lze provést endoskopicky malým řezem (laparoskopie, „technika klíčové dírky“) nebo chirurgickým otevřením horní části břicha (laparotomie).

Hypertrofickou stenózu pyloru lze léčit i konzervativně (bez operace). Tato metoda je však obvykle zdlouhavá. Dítě je krmeno malými jídly (kolem deseti až dvanácti malých jídel denně) a je umístěno s horní částí těla zvednutou o 40 stupňů ke spánku.

V případě získané stenózy pyloru lékař obvykle léčí příčinu. To znamená, že cizí těleso může být odstraněno během gastroskopie nebo, pokud to není jinak možné, chirurgicky.

Lékař podle toho léčí žaludeční vředy nebo rakovinu žaludku jako příčinu. Pokud je obstrukce trvalá a nefunkční, může lékař zavést vyživovací sondu přímo do dvanáctníku nebo tenkého střeva.

Průběh onemocnění a prognóza

V získaných případech závisí prognóza na příčině.

Komplikace pylorické stenózy

Pokud není pylorická stenóza operována, hrozí ohrožení života v důsledku masivních metabolických vykolejení (metabolická alkalóza a dehydratace).

Prevence

Není možné specificky zabránit hypertrofické stenóze pyloru, protože příčina není plně objasněna. Závažným komplikacím však lze předejít, pokud první příznaky, jako je tryskající zvracení, okamžitě vyšetří lékař.

Rodiče by také měli informovat pediatra nebo lékařský tým v nemocnici, pokud je známa rodinná anamnéza tohoto onemocnění.