Autonomní nervový systém (VNS) řídí mnoho životně důležitých tělesných funkcí. Patří mezi ně například dýchání, trávení a metabolismus. Zda stoupá krevní tlak, rozšiřují se žíly nebo tečou sliny, nelze vůlí ovlivnit. Centra vyšší úrovně v mozku a hormony řídí autonomní nervový systém. Spolu s hormonálním systémem zajišťuje správnou funkci orgánů. Nervové impulsy se používají k rychlému přizpůsobení funkce orgánů měnícím se požadavkům. Hormony musí být nejprve transportovány do cílového orgánu krevním řečištěm.
Když člověk například ráno vstane, autonomní nervový systém okamžitě vyšle signál ke zvýšení krevního tlaku a prevenci závratí. Pokud je člověku teplo, systém zajistí lepší prokrvení pokožky a aktivuje potní žlázy. Nervové dráhy také přenášejí důležité nervové impulsy (reflexy) z orgánů do mozku, například z močového měchýře, srdce nebo střev.
Podle průběhu nervových provazců a jejich funkce rozlišují lékaři tři části autonomního nervového systému:
- Podpůrný nervový systém,
- Střevní nervový systém (enterický nervový systém);
Sympatické a parasympatické nervové dráhy vedou z centrálního nervového systému (CNS = mozek a mícha) do orgánů. Končí například u svalových buněk střevní stěny, srdce, potních žláz nebo svalů, které regulují šířku zornice. Sympatické a parasympatické nervové systémy fungují v těle v podstatě jako protějšky. V některých funkcích se oba systémy doplňují.
Sympatický nervový systém – bojuj a utíkej
Sympatický nervový systém připravuje organismus na fyzický a duševní výkon. Zajišťuje, že srdce bije rychleji a silněji, dýchací cesty se rozšiřují, aby bylo umožněno lepší dýchání, a činnost střev je inhibována. Stručně řečeno, sympatický nervový systém připravuje tělo na boj nebo útěk.
Nervy vedou elektrické impulsy. Pomocí chemických poslů předávají signály dalším nervovým buňkám nebo cílovým buňkám v orgánech. Sympatické nervové buňky spolu komunikují pomocí acetylcholinu a se svými cílovými buňkami pomocí norepinefrinu.
Parasympatický nervový systém – odpočinek a trávení
Parasympatický nervový systém se stará o tělesné funkce v klidu i o regeneraci a hromadění vlastních zásob těla. Aktivuje trávení, urychluje různé metabolické procesy a zajišťuje relaxaci.
Centrální buňky parasympatického nervového systému jsou umístěny v mozkovém kmeni a ve spodní části míchy (sakrální dřeň). V nervových uzlinách v blízkosti cílových orgánů nebo v orgánech samotných předávají své poselství druhým nervovým buňkám. Parasympatické nervové provazce přenášejí všechny signály s neurotransmiterem acetylcholinem.
Protějšky v těle
| Varhany | Účinek sympatického nervového systému | Účinek parasympatického nervového systému |
| – Oko | Dilatace žáků | Stažení zornic a silnější zakřivení čočky |
| - Slinné žlázy | Snížení sekrece slin (malé a viskózní sliny) | Zvýšená sekrece slin (velké a tenké sliny) |
| Zrychlení srdeční frekvence | Zpomalení srdeční frekvence | |
| – Plíce | Dilatace bronchiálních trubic a snížení bronchiálního hlenu | Stažení bronchiálních trubic a zvýšení bronchiálního hlenu |
| - Gastrointestinální trakt | Snížený pohyb střev a snížená sekrece žaludečních a střevních šťáv | Zvýšená střevní motilita a zvýšená sekrece žaludečních a střevních šťáv @ |
| - Slinivka břišní | Snížená sekrece trávicích šťáv | Zvýšená sekrece trávicích šťáv |
| – mužské pohlavní orgány | Ejakulace | Montáž |
| - Kůže | Stažení krevních cév, sekrece potu, erekce vlasů | žádný účinek |
Enterický nervový systém
Viscerální nervový systém ((enterický nervový systém) se skládá z plexu nervů umístěných mezi svaly ve střevní stěně. V zásadě tato nervová vlákna pracují nezávisle na ostatních nervech, ale jsou silně ovlivňována parasympatickým a sympatickým nervovým systémem. střevní nervový systém se stará o trávení: například zvyšuje pohyb střevních svalů, zajišťuje vylučování většího množství tekutin do střevní trubice a zvyšuje průtok krve ve střevní stěně.
