Celiakie (nesnášenlivost lepku): Terapie

Stručné shrnutí

  • Příznaky: různé; požití lepku může kromě jiných příznaků způsobit průjem, zácpu, nadýmání, únavu, bolesti svalů a kloubů a/nebo kožní změny
  • Formy: Klasická celiakie, Symptomatická celiakie, Subklinická celiakie, Potenciální celiakie, Refrakterní celiakie
  • Léčba: Celoživotní přísná bezlepková dieta, kompenzace nedostatků, výjimečně léky
  • Příčina a rizikové faktory: Dědičné a vnější faktory, spouštěče: Požití lepku a nesprávně zaměřená imunitní reakce, různá onemocnění jako Downův syndrom, diabetes 1. typu.
  • Průběh a prognóza: Neléčitelné, ale žádné nebo téměř žádné příznaky, pokud se vyvarujete lepku. Pokud se neléčí, mohou se objevit komplikace, jako je anémie, intolerance laktózy nebo rakovina trávicího traktu.

Co je celiakie/nesnášenlivost lepku?

Celiakie je multiorgánové onemocnění, které je způsobeno imunologicky – tedy postihuje imunitní systém. Imunitní systém v tomto případě reaguje přecitlivěle na lepek – složku obilí. Proto se celiakie často hovorově nazývá intolerance lepku. Lékařské názvy jsou „enteropatie citlivá na lepek“ a „původní sprue“ (starý název pro celiakii u dospělých).

Destrukce střevních klků u celiakie tak způsobuje vážné symptomy nedostatku, protože pro absorpci živin je k dispozici menší plocha. Kromě toho může onemocnění vyvolat příznaky i v jiných orgánech.

Ne alergie, ale autoimunitní onemocnění

V případě nesnášenlivosti lepku si imunitní systém – spouštěný lepkem – vytváří protilátky proti enzymu sliznice tenkého střeva (tkáňová transglutamináza, která zpracovává lepek) a také proti endomysiu (vazivové vrstvě střevní stěny).

Jak častá je celiakie?

Celiakie je poměrně častým onemocněním. Obecně odborníci předpokládají, že nesnášenlivostí lepku trpí asi jedno procento světové populace. Existuje však podezření na vysoký počet nehlášených případů, protože onemocnění často nevyvolává žádné nebo jen nepatrné příznaky, a proto často zůstává nepovšimnuto.

Jaké jsou příznaky?

U lidí s celiakií (nesnášenlivost lepku) se mohou v důsledku konzumace lepku rozvinout příznaky různého druhu. To je důvod, proč je nemoc považována za „chameleona gastroenterologie“.

Příznaky celiakie v trávicím traktu

Příznaky v trávicím traktu, které mohou být způsobeny celiakií (nesnášenlivost lepku), zahrnují:

  • chronický průjem
  • chronická zácpa
  • zvracení s nevolností nebo bez ní
  • pocit plnosti po jídle
  • nadýmání
  • chronické bolesti břicha
  • chronicky se opakující afty v ústech

Další příznaky celiakie

Mezi možné příznaky intolerance lepku mimo střeva patří:

  • chronická únava / únava
  • Neúspěch
  • malý vzrůst nebo snížená rychlost růstu
  • opožděná puberta (pubertas tarda)
  • svalová slabost
  • bolesti svalů a/nebo kloubů
  • porucha koordinace pohybu (ataxie)
  • výkonnostní zlom
  • Noční slepota
  • Bolesti hlavy

Nedostatek živin s dalekosáhlými důsledky

Příznaky celiakie, jako je neprospívání a poruchy růstu, jsou způsobeny tím, že poškozená sliznice tenkého střeva ztěžuje vstřebávání živin. To často vede k nedostatkům, jako je nedostatek bílkovin a železa. Celiakie tedy může zejména u dětí vést k neprospívání a poruchám růstu.

Přibývání na váze lze často pozorovat u pacientů s celiakií, kdy se sliznice zotavuje v důsledku přísné abstinence lepku – jinými slovy se normalizuje stolice a zlepšuje se vstřebávání živin.

Formy celiakie

V závislosti na přesných příznacích celiakie lze rozlišit pět forem onemocnění:

  • chronický průjem
  • objemná, někdy mastná a páchnoucí stolice
  • zadržování vody (edém) v tkáních v důsledku nedostatku bílkovin
  • selhání

Mohou se také objevit příznaky jako nafouklé břicho, opožděný růst, svalová atrofie (svalová hypotrofie) a anémie z nedostatku železa. Možné jsou i změny chování. Děti s klasickou celiakií jsou někdy nápadně ufňukané, zasmušilé nebo apatické.

Symptomatická celiakie: Tato forma onemocnění je charakterizována nespecifickými gastrointestinálními příznaky různé závažnosti, například chronickou zácpou nebo změnou vyprazdňování, plynatostí, bolestí břicha a/nebo chronickým diskomfortem v horní části břicha (dyspepsií). Někteří postižení také pociťují příznaky, jako jsou problémy se spánkem, únava, snížená výkonnost nebo deprese. Může se přidat nedostatek živin (jako je nedostatek železa nebo vitamínů).

Když lidé se subklinickou celiakií vyloučí ze svého jídelníčku potraviny obsahující lepek, často to nemá žádné pozitivní účinky. Může se ale stát i to, že se například zlepší výkonnost nebo koncentrace.

Někteří lidé vykazují protilátky proti celiakii v krvi pouze dočasně – po měsících či letech může být test negativní.

Refrakterní celiakie: U této formy onemocnění se nadále – navzdory přísné bezlepkové dietě po dobu 12 měsíců – objevují známky zhoršeného vstřebávání živin – obvykle s těžkými střevními příznaky a přetrvávající destrukcí střevních klků. Tato forma celiakie se u dětí prakticky vůbec nevyskytuje, ale až ve vyšších věkových skupinách.

Mnoho postižených lidí si klade otázku, zda lze celiakii vyléčit. Pokud člověk trpí celiakií, nemoc ho provází po celý život. Zatím neexistuje žádná kurativní terapie. Pokud chce postižený zmírnit své příznaky a snížit riziko sekundárních onemocnění, pak je nutné, aby trvale držel bezlepkovou dietu. Z tohoto důvodu je u celiakie nejvyšší prioritou celoživotní bezlepková nutriční terapie.

V rámci léčby celiakie lékaři také kompenzují případné nedostatky, dokud se postižené střevo neznormalizuje.

Ve většině případů lékař posílá postižené do poraden, které poskytují podporu v nutriční terapii. Je také důležité, aby byli o celiakii poučeni partneři nebo lidé žijící ve společné domácnosti, kteří jedí stravu obsahující lepek.

Co hledat ve stravě?

Následující tipy nabízejí návod, kterým obilninám a potravinám je nejlepší se vyhnout, pokud trpíte nesnášenlivostí lepku, a které jsou pro vás bezpečné:

Přísně se vyhněte: Obilím obsahujícím lepek

Mnoho postižených chce vědět, co nejí, pokud trpí nesnášenlivostí lepku. Důrazně se doporučuje zcela a trvale se vyhnout následujícím obilninám obsahujícím lepek a také výrobkům v případě nesnášenlivosti lepku:

  • Pšenice
  • Žito
  • Ječmen
  • Pravopis
  • Тriticale
  • Tritordeum
  • Urkorn
  • jednozrnka
  • Emmer Kamut
  • Oves (nezpůsobuje stížnosti u všech postižených osob)

Potraviny obsahující lepek

Pro lidi s celiakií je tedy nutné vědět, které suroviny obsahují lepek. Potravina je považována za bezlepkovou, pokud neobsahuje více než 20 ppm (20 miligramů na kilogram výrobku) lepku. K označení bezlepkových potravin se používá speciální symbol: přeškrtnutý obilný klas.

Lepek je téměř vždy přítomen v následujících potravinách. Těm je vhodné se vyhnout i jako pacient s celiakií.

  • Chléb a jiné pečivo
  • těstoviny
  • Pizza
  • Cookies
  • Pečené maso
  • Sladová káva
  • Sojová omáčka (ale: existuje bezlepková sójová omáčka)

Jedním z nápojů, který vám hned tak nepřipomene lepek, je pivo. Pivo ale také není vhodné při nesnášenlivosti lepku.

Bezlepkové cereálie

Naštěstí existují některá zrna, která lepek neobsahují, a proto jsou bezpečná pro lidi s intolerancí lepku. Mezi bezlepkové cereálie patří:

  • Rýže
  • Kukuřice
  • Proso
  • Pohanka
  • Amaranth
  • Quinoa
  • Divoká rýže
  • Teff (trpasličí proso)

Bezlepková jídla

Následující potraviny přirozeně lepek neobsahují. Jejich příjem je tedy bezpečný (za předpokladu, že neobsahují přísady obsahující lepek):

  • Všechno ovoce a zelenina
  • Brambory
  • Maso, drůbež, ryby, mořské plody
  • Luštěniny, jako je sója
  • Vejce, mléko, mléčné výrobky, máslo, margarín
  • Džemy, zlato
  • Cukr, sůl, bylinky
  • Ořechy a oleje
  • Voda a džusy
  • Víno a šumivé víno
  • Káva a čaj

Jak léčit příznaky nedostatku?

Z vitamínů je často nedostatek vitamínu A, vitamínu B6 a B12, kyseliny listové a vitamínu K. Navíc tělo často při celiakii nedostatečně vstřebává stopové prvky železo, hořčík a vápník.

Pokud se objeví příznaky nedostatku, je nutné umělé doplnění chybějících vitamínů a stopových prvků. V mírnějších případech je to možné ve formě tablet nebo kapslí. Někdy je však nutná infuze žilou nebo alespoň injekce do svalu, neboť zanícené střevo pravděpodobně vstřebává chybějící látky jen nedostatečně.

Jak vypadá léčba celiakie u miminek?

Odborníci ve svých doporučeních (směrnicích) pro léčbu celiakie obhajují podávání doplňkových potravin obsahujících lepek kojencům od pěti měsíců věku. Děti s celiakií mají vyšší riziko, že se u nich onemocnění také rozvine. Zdá se však, že podávání lepku od pátého měsíce života snižuje riziko onemocnění a působí preventivně.

Neléčitelná celiakie

Takzvaná refrakterní celiakie, tedy neléčitelná forma celiakie, je velmi vzácnou formou progrese. Vyskytuje se až u 1.5 procenta celiakií. U refrakterní celiakie jsou typické příznaky intolerance lepku zjistitelné v krvi a ve vzorku tenkého střeva.

Jak se celiakie vyvíjí?

Mechanismy, které v těle při celiakii probíhají, jsou již poměrně dobře prozkoumány. Přesto se zatím nepodařilo objasnit příčinu rozvoje celiakie či intolerance lepku.

Dědičné faktory

U celiakie hrají významnou roli dědičné faktory. Většina lidí s celiakií má na svých imunitních buňkách specifický povrchový protein. Tento protein váže fragmenty lepku a podílí se na zánětlivé imunitní reakci. Celiakie je někdy relevantní při dědění na potomky. Vzhledem k tomu, že je dědičná, mají děti postižených jedinců vyšší riziko vzniku celiakie.

Lékaři mají podezření, že s tímto povrchovým proteinem jsou spojena i další autoimunitní onemocnění, jako je forma diabetes mellitus 1. typu nebo autoimunitní tyreoiditida. Mnoho zdravých lidí však také vlastní tento povrchový protein. Zdá se tedy, že na vznik onemocnění mají vliv i faktory prostředí.

Dieta a životní prostředí

Od pátého měsíce života však malé množství lepku působí dokonce preventivně. Rizikovými faktory mohou být také infekce střevními viry nebo změna bakteriální střevní flóry. Kromě toho se předpokládá, že psychosociální faktory, jako je stres, přispívají k rozvoji celiakie.

Souvislost s jinými nemocemi

Celiakie se vyskytuje společně s dalšími chorobami, jako jsou:

  • Turnerův syndrom
  • Downův syndrom
  • Nedostatek IgA
  • diabetes typu 1

Stále není jasné, proč se celiakie u těchto onemocnění vyskytuje častěji.

Jak je diagnostikována celiakie?

Správnou kontaktní osobou pro podezření na nesnášenlivost lepku je specialista v oboru vnitřního lékařství se specializací na onemocnění trávicího traktu (gastroenterolog). Váš rodinný lékař vás obvykle pošle k tomuto specialistovi, pokud máte podezření na celiakii. Gastroenterolog pak určí, zda je přítomna intolerance lepku.

Celiakie: anamnéza a fyzikální vyšetření

Nejprve se lékař zeptá na vaše současné příznaky a všechna předchozí onemocnění (anamnézu). Za tímto účelem vám například při podezření na celiakii nebo po pozitivním autotestu na celiakii položí následující otázky:

  • Trápí vás v poslední době často průjmy nebo bolesti břicha?
  • Zhubli jste v posledních týdnech a měsících nechtěně?
  • Všimli jste si nějakých abnormalit na kůži?
  • Má člen rodiny nesnášenlivost lepku?
  • Byli jste někdy u lékaře na vyšetření celiakie nebo jste si dělali autotest?

Vzhledem k tomu, že střevo lze zvenčí hodnotit jen omezeně, jsou pro diagnózu celiakie obvykle nutná další vyšetření. Ultrazvukové vyšetření odhalí jen několik typických známek nesnášenlivosti lepku.

Laboratorní testy

V dalším průběhu vyšetření lékař odebírá krev. Test na celiakii stanoví různé protilátky v krevním séru, které jsou typické pro intoleranci lepku.

Kdy test na celiakii provést a jak přesně funguje, se dočtete v článku Test na celiakii. Nechybí ani autotest na zjištění nesnášenlivosti lepku. To však není nijak zvlášť spolehlivé. Proto je důrazně vhodné, abyste se nespoléhali pouze na výsledek autotestu, ale vždy se poradili s lékařem.

Vzorek tkáně

Výjimku z potvrzení diagnózy vzorkem tkáně mají děti nebo osoby mladší 18 let. V těchto případech lékaři neprovádějí odběr tkáně, pokud si to po konzultaci nepřeje. Místo toho je obvykle nutný druhý vzorek krve s odpovídajícími velmi vysokými hodnotami protilátek a určitými genetickými laboratorními hodnotami.

Zlepšení symptomů při bezlepkové dietě

Genetický test

Pro stanovení diagnózy není v zásadě nutné genetické vyšetření určitých rizikových genů. Výjimkou jsou určité skupiny lidí se zvýšeným rizikem:

  • Děti nebo sourozenci celiakie
  • Děti s určitými chorobami (Downův syndrom, Ulrich-Turnerův syndrom, Williams-Beurenův syndrom)
  • Lidé s nejasnými vzorky tkání a laboratorními testy
  • Lidé, kteří kvůli zdravotním potížím drželi měsíce bezlepkovou dietu

Mnoho lékařů po stanovení diagnózy vystaví postiženým pas celiakie. Výhodou takového dokumentu je, že jsou zde uvedeny všechny lékařské nálezy. Výsledky kontrolních vyšetření a informace o průběhu onemocnění naleznete také zde. To se hodí například v případě, že měníte lékaře.

Je celiakie léčitelná?

Pokud však postižený důkladně prozkoumá možnosti bezlepkové diety, je pestrá strava možná.

Vhodně léčená celiakie v zásadě neovlivňuje délku života. Je možné, že mohou nastat komplikace.

Možné komplikace

Zánět ve střevě navíc někdy způsobuje vážné nedostatky vitamínů, stopových prvků a dalších živin. Někdy se objevují i ​​jiné poruchy trávení, jako je intolerance laktózy.

Všechny tyto následky onemocnění se u lidí, kteří o své celiakii vědí a chrání se bezlepkovou dietou, většinou nevyskytují.

Celiakální krize

Ve velmi vzácných případech dochází k tzv. celiakální krizi, která je potenciálně život ohrožující. Vyznačuje se:

  • Velmi silný průjem
  • Výrazný nedostatek důležitých živin
  • Poruchy vodní bilance
  • Dehydratace

Okamžitým zastavením příjmu lepku, vyrovnáním jeho nedostatků a vodní bilancí v těle jsou lékaři schopni stabilizovat stav postižených.

V některých případech je možné získat určitý stupeň invalidity (GdB) pro onemocnění celiakií. V případě potřeby se o tom poraďte se svým lékařem. Zpravidla je k tomu potřeba podat žádost na příslušný úřad, kde se GdB stanoví podle dostupných zjištění a zákonných požadavků.

Lze celiakii předcházet?

Při krmení kojenců je třeba dbát na to, aby jim jídlo obsahující lepek nebylo podáváno příliš brzy (před pátým měsícem) a pokud možno je kojili. Ve studiích to vedlo k výrazně nižšímu riziku vzniku celiakie.