Stručné shrnutí
- Co je cervikální intraepiteliální neoplazie (CIN)? Změna buněk na děložním čípku, prekurzoru rakoviny děložního čípku.
- Průběh: Může se znovu vrátit. CIN I a II lze počkat, CIN III se většinou operuje ihned (konizace).
- Příznaky: CIN nezpůsobuje žádné příznaky
- Příčiny: Chronická infekce lidskými papilomaviry, zejména vysoce rizikovými typy virů HPV 16 a 18.
- Rizikové faktory: Časté střídání sexuálních partnerů, současná infekce herpetickými viry nebo chlamydiemi, kouření, imunodeficience
- Diagnostika: PAP stěr, vaginální endoskopie, odběr vzorku tkáně (biopsie), HPV test
- Léčba: Pravidelné kontroly, v případě potřeby protizánětlivé léky, operace (konizace)
- Prevence: Očkování proti HPV, pravidelné kontroly u gynekologa
Co je cervikální intraepiteliální neoplazie (CIN)?
CIN je zkratka pro „cervikální intraepiteliální neoplazii“. Toto je lékařský termín pro povrchové buněčné změny na děložním čípku, které, pokud se neléčí, se mohou vyvinout v rakovinu děložního čípku.
Příčinou buněčných změn je chronická infekce lidskými papilomaviry (HPV). HP viry jsou velmi rozšířené; téměř každá žena se jimi v průběhu života nakazí. K přenosu dochází pohlavním stykem.
Diagnóza CIN automaticky neznamená, že se u vás rozvine rakovina. Některé CIN regredují samy. Zda a jak se CIN léčí, závisí na rozsahu buněčných změn (dysplazie).
Rozdíl mezi CIN 1, 2 a 3
Lékaři rozdělují cervikální intraepiteliální neoplazii do tří stupňů závažnosti:
- CIN I (CIN 1): dysplazie nízkého stupně
CIN I zahrnuje mírné buněčné změny, které se samy zahojí u dobré poloviny žen.
- CIN II (CIN 2): dysplazie středního stupně
CIN II popisuje středně závažnou formu buněčné změny. U jedné třetiny postižených žen vymizí sama.
- CIN III (CIN 3): dysplazie vysokého stupně (invazivní spinocelulární karcinom)
U CIN III jsou buněčné změny již daleko pokročilé. Změny jsou stále omezeny na horní tkáňové vrstvy (karcinom in situ, CIS), ale mohly by přejít do karcinomu. Vzhledem k tomu, že CIN IIl sama o sobě regreduje pouze u velmi málo žen, lékaři obvykle doporučují při tomto nálezu okamžitou operaci.
Může CIN regredovat?
CIN I se spontánně a bez léčby hojí v 60 procentech případů. Ve 30 procentech případů zůstávají změny buněk. V tomto případě lékař kontroluje děložní čípek jednou ročně při gynekologické prohlídce. 10 procent všech případů CIN I se během mnoha let vyvine do CIN III. Pokud je přítomen CIN I, lékař každé tři měsíce kontroluje, zda buněčné změny ustupují. Pokud CIN I přetrvává déle než dva roky, lékaři doporučují operaci (konizaci).
V případě CIN II se 40 procent vyléčí samo do dvou let, dalších 40 procent přetrvává a ve 20 procentech případů se rozvine do CIN III. CIN II se nemusí okamžitě léčit. Lékař však každé tři měsíce provede PAP test (mikroskopické vyšetření stěru z děložního čípku) a vaginální endoskopii, aby zkontroloval, jak se CIN II vyvíjí. Pokud buněčné změny po jednom roce nezmizí, lékaři obvykle doporučují operaci (konizaci).
Pokud lékař diagnostikuje CIN III, je šance na regresi buněčných změn pouze 33 procent. S tímto nálezem je velmi pravděpodobné, že dysplazie přejde v rakovinu děložního čípku. Proto lékaři v této fázi doporučují okamžitě operaci.
Jak poznáte CIN?
Onemocnění genitálního traktu často nezpůsobují žádné jasné příznaky. Bolest nebo svědění v oblasti pochvy nebo krvácení (mimo menstruaci) je proto vždy třeba brát vážně. Pokud si všimnete něčeho neobvyklého, kontaktujte svého gynekologa. Ten objasní příčinu a rozhodne, zda a jaká léčba je vhodná.
Co způsobuje cervikální intraepiteliální neoplazii?
CIN se vyvíjí z infekce lidským papilomavirem (HPV). Jde o nejčastější onemocnění přenášené HPV na světě. Genitální HP viry se přenášejí během pohlavního styku a napadají sliznice.
Většina žen se během života nakazí HP viry, ale jen u některých se v důsledku toho rozvine CIN. V 80 procentech případů se infekce vyléčí sama a bez příznaků během jednoho až dvou let.
Pokud imunitní systém nedokáže bojovat s infekcí, buňky na děložním čípku mohou být HPV infekcí natolik poškozeny, že se vyvinou prekancerózní léze. Než se však rakovina z perzistující HPV infekce skutečně rozvine, trvá to asi pět až deset let.
Rizikové faktory Vysoce rizikový typ viru HP
Další rizikové faktory genitálních infekcí HPV
Kromě infekce vysoce rizikovými typy HPV 16 a 18 zvyšují riziko CIN i další faktory:
- Často se měnící sexuální partneři: HP viry se přenášejí především při pohlavním styku. Riziko infekce HPV se zvyšuje s počtem sexuálních kontaktů. Kondomy poskytují pouze omezenou ochranu, protože nepokrývají všechny oblasti kůže, kterými se viry přenášejí.
- Kouření: Kouření podporuje nejen rozvoj rakoviny, ale také infekci HPV. Nikotin se hromadí ve sliznici děložního čípku a oslabuje jeho obrannou funkci.
- Porod v nízkém věku: U matek závisí riziko infekce na věku při narození prvního dítěte a počtu dětí. Těhotenství totiž mění sliznici děložního čípku, a tím je náchylnější k infekci. Takže žena, která se stala matkou ve 20 letech, má vyšší riziko než matka, která měla své první dítě v 35.
- Imunodeficience: Imunokompromitovaní lidé – jako pacienti s HIV nebo chronicky nemocní – jsou méně schopni bojovat s infekcemi než zdraví lidé.
- Infekce jinými sexuálně přenosnými patogeny: Herpes nebo chlamydiové infekce podporují infekci HPV viry.
Jak se diagnostikuje CIN?
Buněčné změny v oblasti děložního čípku nezpůsobují žádné nápadné příznaky. Gynekolog rutinně kontroluje přítomnost takových změn během každoročního screeningu.
PAP test
Za účelem zjištění buněčných změn na děložním čípku lékař provádí tzv. PAP test. Jedná se o odebrání tamponu z děložního čípku pomocí vatového tamponu. To se pak zkoumá ve specializované laboratoři na změny v buňkách.
Co říká výsledek testu PAP?
PAP I: Normální, zdravé buňky, žádné známky změn, další kontrola za rok
PAP II: Mírné buněčné změny (jako je neškodný zánět nebo plísňová infekce), žádné podezření na prekancerózní léze nebo rakovinu, další kontrola za rok
PAP III: Nejasný nález, výraznější zánět nebo buněčné změny, nutná další vyšetření.
PAP IIID: Jsou přítomny buněčné změny (dysplazie), ale ne rakovina. Jsou nutná další vyšetření.
PAP IV: Jsou přítomny prekancerózní léze, časná rakovina nebo rakovina. Pro objasnění jsou nutná další šetření.
PAP V: Důkazy zhoubných nádorových buněk, rakovina je velmi pravděpodobná.
Postup v závislosti na nálezu PAP
Vaginální endoskopie
Pokud je výsledek testu PAP PAP III nebo více, lékař provede vaginální endoskopii (kolposkopii). Při tomto zákroku pomocí speciálního mikroskopu a připojené kamery zkoumá sliznici děložního čípku na změny. Pokud se vyskytnou nějaké abnormality, lékař pomocí malých kleští odebere malé vzorky tkáně z děložního čípku (biopsie). Ty jsou poté odeslány do laboratoře k mikroskopickému vyšetření.
Odběr vzorků tkáně může způsobit mírnou bolest, ale obvykle trvá jen krátkou dobu. Dokud se rány na děložním čípku nezahojí, může docházet k mírnému krvácení. V následujících dnech je proto vhodné používat slipové vložky.
HPV test
HPV test určuje, zda je přítomna infekce HPV viry. Postup je podobný jako u PAP testu: lékař odebírá buňky z děložního čípku kartáčkem. Některým ženám je vyšetření nepříjemné a mírně bolestivé.
Buňky se pak vyšetřují v laboratoři. To určuje, zda se vůbec jedná o infekci viry HP a o jaký typ viru se jedná:
- Vysoce rizikové typy virů: hlavně HPV 16 a 18, ale také HPV 31, 33, 35, 39, 45, 51, 52, 56, 58 a 59
- Nízkorizikové typy virů: hlavně HPV 6 a 11, ale také HPV 40, 42, 43, 44, 54, 61, 62, 70, 71, 72, 74, 81 a 83
Jak se léčí CIN?
Léčba CIN I
CIN I se asi u poloviny žen hojí sama. Pokud se objeví známky zánětu způsobeného bakteriemi nebo plísněmi, lékař je léčí vhodnými léky. Další kontrola u gynekologa je za půl roku. Pokud je HPV test pozitivní, následuje další vaginální endoskopie a v případě potřeby biopsie.
Léčba CIN II
CIN 2 není nutné okamžitě léčit. Obvykle stačí počkat a po šesti měsících pomocí testu stěru zkontrolovat, jak se změny buněk vyvinuly. Pokud je CIN II stále přítomen i po dvou letech, lékaři doporučují chirurgické odstranění změny (konizaci).
Léčba CIN III
V případě CIN III, tedy daleko pokročilých prekanceróz, lékaři doporučují okamžité odstranění konizací.
Co je to konizace?
Při konizaci lékař odstraní nemocnou tkáň z děložního čípku. Zákrok se provádí v celkové nebo lokální anestezii. K jeho odstranění lékař použije elektrickou topnou smyčku (LEEP konizace) nebo laser a odebere z děložního čípku kus tkáně ve tvaru kužele. U většiny žen vede konizace k úplnému vyléčení.
První tři až čtyři týdny po konizaci se zdržte pohlavního styku, koupelí a tamponů!
Po konizaci lékař pacienta znovu vyšetří. PAP test v kombinaci s HPV testem nabízí dobrou bezpečnost. Vaginální endoskopie je nutná pouze v případě, že CIN nebylo zcela odstraněno a/nebo je HPV test stále pozitivní.
Je možné zabránit CIN?
Cervikální intraepiteliální neoplazie je způsobena HP viry. K prevenci jsou tedy vhodná všechna opatření, která odhalí nebo v lepším případě zabrání infekci HPV v raném stádiu.
Očkování proti HPV
V současné době jsou na trhu dvě vakcíny proti lidským papilomavirům. Zabraňují infekci HPV a chrání před buněčnými změnami, které se mohou stát rakovinou děložního čípku. V současné době jsou k dispozici dvě vakcíny:
- Duální vakcína: Chrání před vysoce rizikovými typy HPV 16 a 18.
- Devítidávková vakcína: Chrání proti vysoce rizikovým typům 16, 18, 31, 33, 45, 52 a 58 a proti nízkorizikovým typům HPV 6 a 11 (dodatečná ochrana proti genitálním bradavicím)
Vakcína proti HPV je tzv. mrtvá vakcína. To znamená, že vakcína stimuluje imunitní systém k produkci protilátek, ale sama nemůže způsobit infekci.
Očkování je v zásadě možné i v pozdější době (po prvním sexu). I když již došlo k infekci HPV určitým typem viru, očkování stále chrání před ostatními typy virů obsaženými ve vakcíně.
Očkování není vhodné k léčbě již existující HPV infekce. Existují však důkazy, že u žen, které jsou očkované po konizaci, je menší pravděpodobnost opětovného rozvoje CIN.
Stejně jako u všech očkování jsou po očkování proti HPV možné nežádoucí účinky. Patří mezi ně bolest a otok v místě vpichu, bolest hlavy nebo závratě. Tyto reakce imunitního systému jsou však obvykle neškodné a samy odezní během několika dnů.
Vyšetření včasné detekce
CIN obvykle nezpůsobuje žádné příznaky. O to důležitější je využít každoroční preventivní prohlídky u gynekologa. Pravidelné kontroly (PAP test) totiž zabraňují tomu, aby se změny buněk nedetekovaly v rakovinu děložního čípku.
Od ledna 2020 si ženy ve věku 35 let a starší mohou každé tři roky nechat udělat test na lidský papilomavirus.
Ani ženy očkované proti HPV by si neměly odpouštět preventivní prohlídky u svého gynekologa, protože současné vakcíny zatím zabraňují jen části rakovinotvorných HPV infekcí.
