D-Dimers: Co znamená vaše laboratorní hodnota

Co jsou D-dimery?

D-dimery jsou produkty štěpení vláknitého proteinu fibrinu, který hraje hlavní roli při srážení krve:

Když se fibrin a krevní destičky (trombocyty) shluknou, vytvoří se krevní sraženina – jak při zdravém srážení krve (hojení ran), tak při patologické tvorbě krevních sraženin (trombů) v neporušených cévách. Takové tromby mohou zablokovat cévu v místě svého vzniku (trombóza) nebo být neseny spolu s krevním řečištěm a způsobit okluzi cévy jinde (embolie).

Když se sraženina nebo krevní sraženina rozpustí (fibrinolýza), síťující vlákna ve fibrinu se rozštěpí. To produkuje menší fragmenty fibrinu, včetně D-dimerů.

Kdy se určují D-dimery?

Lékař stanoví D-dimery ze vzorku krve, pokud je podezření na tromboembolismus (jako je trombóza žil dolních končetin, plicní embolie) nebo nadměrné srážení krve (diseminovaná intravaskulární koagulace).

Náznak cévní okluze na nohou je dán například následujícími obtížemi v postižené končetině:

  • Otok
  • Tupá bolest
  • namodralé zbarvení (cyanóza) v důsledku nedostatečného zásobování kyslíkem
  • Přehřátí
  • pocit tíhy nebo napětí
  • jasné vyčnívání žil

D-dimer jako vylučovací metoda

Na druhou stranu to také znamená, že test je velmi citlivý na vaskulární okluzi: U pacientů s normální hodnotou D-dimeru je vaskulární okluze velmi nepravděpodobná. Proto se laboratorní hodnota dobře hodí k objasnění podezření na cévní uzávěr.

D-dimery: normální hodnoty

Hodnota D-dimeru v krvi u dospělých je normálně mezi 20 a 400 mikrogramy na litr (µg/l).

Upozornění: U žen hladina D-dimeru ke konci těhotenství do určité míry přirozeně stoupá, aniž by to mělo klinický význam. Lékař to musí vzít v úvahu při posuzování laboratorní hodnoty.

Kdy jsou hladiny D-dimerů sníženy?

Pokud jsou hodnoty D-dimeru pod tzv. cut-off, nemá to žádný význam.

Kdy jsou D-dimery zvýšené?

Příčinou zvýšených D-dimerů bývá tromboembolická příhoda, tedy krevní sraženina, která ucpe cévu. Hladina D-dimeru je tedy zvýšena téměř u všech pacientů s hlubokou žilní trombózou a během několika dnů až týdnů klesne zpět do normálního rozmezí.

Kromě hluboké žilní trombózy zahrnují možné příčiny zvýšených D-dimerů následující stavy nebo situace:

  • Jiné trombózy nebo embolie (jako je plicní embolie, infarkt myokardu atd.)
  • Diseminovaná intravaskulární koagulace (DIC, konzumní koagulopatie)
  • operace
  • Jaterní cirhóza
  • Hemolyticko-uremický syndrom (HUS)
  • Rakovina
  • Záněty, jako je „otrava krve“ (sepse)

D-dimery: Těhotenství

Během těhotenství dochází k přirozenému nárůstu D-dimerů. Těhotenství s sebou zároveň nese zvýšené riziko krevních sraženin. Horní hranice, při které musí lékař myslet na tromboembolii u těhotné pacientky, je tedy vyšší než u ostatních pacientek (viz výše: Hodnoty D-dimerů: Tabulka pro těhotné).

Co dělat, když jsou D-dimery změněny?

Pokud jsou D-dimery zvýšené, je možná vaskulární okluze. Lékař toto podezření urychleně objasní, aby mohl okamžitě přijmout nezbytná protiopatření.

Při podezření na plicní embolii je užitečná např. CT angiografie – počítačové tomografické vyšetření cév pomocí kontrastní látky. Kromě toho může lékař provést ultrazvukové vyšetření srdce (echokardiografii): V důsledku plicní embolie dochází k namáhání pravé srdeční komory, což je pak při vyšetření patrné např. dilatace komor nebo slabost příslušných srdečních chlopní.

Pokud symptomy a rizikové faktory pacienta činí vaskulární okluzi vysoce pravděpodobnou, lékař provede zobrazovací studii, jako je CT angiografie, i když jsou hodnoty D-dimerů normální.