Ergoterapie: Definice a postup

Co je to ergoterapie?

Ergoterapie je forma terapie, která pomáhá nemocným nebo zraněným lidem zvládat každodenní život. Má pacientům umožnit, aby se o sebe v rámci možností starali sami, zapojovali se do společnosti a zlepšili tak kvalitu svého života.

Ergoterapii provádějí speciálně vyškolení ergoterapeuti. Vždy pracují holisticky a berou v úvahu nejen pacientova omezení související s nemocí, ale také sociální a finanční faktory. Lze shrnout následující cíle ergoterapie:

  • Definice individuálních cílů, přání a možností pacienta
  • Podpora a zlepšení koordinace pohybu, smyslového a emočního vnímání
  • Rozvoj fyzických a psychických předpokladů pro samostatný a plnohodnotný životní styl
  • Zlepšení kvality života rozšířením stávajících schopností
  • Znovuzačlenění do osobního, sociálního a v případě potřeby i profesního prostředí

Indikační kód

Ergoterapie musí být předepsána lékařem jako terapeutické opatření. Takzvaný indikační kód, kombinace písmen a číslic, které lékař uvádí na receptu, označuje zdravotní důvod pro použití ergoterapie. Terapeut nesmí doplňovat žádné chybějící informace nebo tak může učinit pouze po konzultaci s lékařem.

Historie profesního titulu

1. ledna 1999 vstoupil v platnost zákon „Gesetz über den Beruf der Ergotherapeutin und des Ergotherapeuten (Ergotherapeutengesetz – ErgThG)“. To nahradilo předchozí oficiální pracovní název „ergoterapeut“. Termín „ergoterapie“ se však i dnes někdy používá jako synonymum pro ergoterapii. Povolání ergoterapeuta nebo pracovního vychovatele je samostatným vzdělávacím povoláním.

Kdy se pracovní terapie provádí?

Ergoterapie se provádí jako pomocné, podpůrné opatření např. v geriatrii, pediatrii a dorostovém lékařství, ale také v psychiatrii a ortopedii. Mimo jiné slouží k tomu, aby se pacienti mohli vrátit do práce.

Ergoterapie v ortopedii a revmatologii a po úrazech

Následující muskuloskeletální poruchy omezují pacienty v jejich každodenním životě a mohou proto vyžadovat pracovní terapii:

  • zlomeniny kostí
  • Chronické problémy se zády
  • Poruchy hrubé nebo jemné motoriky
  • paraplegie
  • amputační zranění
  • osteoartróza

Ergoterapie v neurologii

Pacienti s onemocněním nervového systému jsou často silně omezeni ve své schopnosti jednat. Příklady neurologických onemocnění, u kterých může pomoci ergoterapeutická léčba, jsou

  • Mrtvice
  • Kraniocerebrální trauma
  • Dětská mozková obrna (porucha pohybu a držení těla po poškození mozku)
  • Parkinsonova nemoc
  • Roztroušená skleróza
  • Příznaky paralýzy
  • Polyneuropatie (poškození nervů)

V psychiatrii například profitují z ergoterapeutické léčby pacienti s následujícími nemocemi:

  • úzkostná porucha
  • Obsedantně-kompulzivní porucha
  • Stres a porucha přizpůsobení
  • Porucha osobnosti
  • Porucha chování
  • Deprese, mánie
  • psychóza
  • Návykové poruchy (např. alkohol, drogy, léky, hazardní hry)

Ergoterapie v geriatrické medicíně

Zejména stárnoucí lidé jsou často omezováni ve své nezávislosti samotným procesem stárnutí a také nemocí (multimorbiditou). Sociální izolace nebo nedostatek úkolů dále omezují kvalitu života starších lidí. Náhlé změny, jako je úmrtí partnera nebo ztráta známého prostředí, mohou tuto tendenci umocnit a pacienty značně zatížit. Ergoterapeutická opatření pomáhají pacientům zvyknout si na měnící se životní okolnosti a přizpůsobit se jim. Ergoterapie se využívá i u nemocí se změnami charakteru a problémů s pamětí, jako je demence.

Ergoterapie pro děti

  • Vývojové poruchy nebo zpoždění (např. po předčasném porodu)
  • Poruchy vnímání (informace v mozku jsou zpracovávány a vyhodnocovány odlišně)
  • Tělesné postižení
  • Grafomotorické poruchy (potíže s psaním)
  • zrakové nebo sluchové postižení
  • Mentální postižení
  • Porucha hyperaktivity s deficitem pozornosti (ADHD)
  • autismus

Co zahrnuje pracovní terapie?

Proces ergoterapie je v zásadě rozdělen do tří kroků:

  • Evaluace (posouzení zjištění a definice cíle)
  • Intervence (plánování léčby a její realizace)
  • Výsledek (hodnocení výsledků terapie)

Poté, co ergoterapeut posoudí situaci pacienta a dohodne s ním cíle terapie, vybere vhodnou metodu terapie pro intervenci. K dispozici jsou následující přístupy:

  • kompetence zaměřené na každodenní život
  • předmětově orientovaný výraz-centrovaný
  • interakční
  • na vnímání orientovaný na jednání

Metody zaměřené na kompetence relevantní pro každodenní život

Předmětově zaměřené, výrazově zaměřené metody

V tomto terapeutickém přístupu by se měl pacient naučit kreativně vyjadřovat své vnitřní pocity a vnímat své vlastní pocity. Ergoterapeut nechá pacienta sám nebo ve skupině malovat nebo dělat ruční práce. Obvykle také specifikuje téma. Například požádá pacienta v depresi, aby vytvořil obrázek s barvami, které pro něj znamenají radost.

Interakční metody

Percepční, akční metody

Zde ergoterapeut učí pacienta jeho smyslovým a fyzickým vjemům. Užitečná jsou velmi jednoduchá cvičení, jako je masírování rukou „ježčím míčkem“, doteky a rozpoznávání materiálů, vibrační vjemy nebo horké a studené zážitky ve vodní lázni. Prostřednictvím těchto nových zkušeností by se měl pacient naučit vědomě vstřebávat smyslové prožitky a správně je klasifikovat. Tento terapeutický přístup se využívá především u psychiatrických pacientů nebo dětí s vývojovými poruchami.

Skupinová ergoterapie

Některá ergoterapeutická opatření se provádějí jako součást skupinové léčby. Například obsah, který byl vyvinut v individuální terapii, lze vyzkoušet a procvičit ve skupině. Patří sem například cvičení pro každodenní dovednosti, ale také cvičení pro trénink mozkové výkonnosti pro lidi s odpovídajícími poruchami nebo demencí. Školení je poskytováno:

  • sociální dovednosti
  • konfliktů
  • Zvládání stresu
  • Plánovací dovednosti
  • Trénink vnímání
  • Memory

Jaká jsou rizika pracovní terapie?

Ergoterapie obecně není spojena s žádnými zvláštními riziky. Zdravotní problémy nastávají zpravidla jen tehdy, je-li pacient ergoterapeutickým cvičením zatěžován více, než je rozumné.

Přílišné nároky ze strany terapeuta nebo nerealistická očekávání ze strany pacienta mohou rychle vést k frustraci. Je obtížné motivovat pacienty, pokud jsou přetíženi, proto by v takových případech měly být cíle léčby redefinovány společně s pacientem.

Co musím zvážit po pracovní terapii?

Pokud vám lékař předepsal ergoterapii, obvykle vám bude schopen doporučit vhodného ergoterapeuta. Pamatujte, že úspěch léčby do značné míry závisí na vaší spolupráci. Snažte se proto ke cvičením přistupovat s motivací a otevřenou myslí, i když to někdy vyžaduje úsilí.