Komunikace mezi mozkem a imunitním systémem probíhá mimo jiné prostřednictvím hormonů, jako je stresový hormon kortizol. Obranné buňky také produkují přenašečové látky známé jako interleukiny: řídí činnost imunitního systému a – pokud jsou v krvi přítomny ve velkém množství – signalizují mozku, že v těle například zuří infekce. Mozek pak zvýší tělesnou teplotu a pacient se cítí slabý a apatický – takže to ulehčí. Pokud mozek zaregistruje, že hladina interleukinu a tím i aktivita imunitního systému je příliš masivní, opět vypne obranyschopnost organismu.
Autonomní nervový systém slouží kromě takových přenašečů také jako komunikační médium, které posílá zprávy z těla do mozku a naopak.
Alarmované imunitní buňky
Chronický stres oslabuje imunitní systém
Chronický stres má naproti tomu jiný účinek: Hladina kortizolu v krvi je pak trvale zvýšená. Stresový hormon se váže na receptory umístěné na povrchu určitých bílých krvinek. Výsledkem je, že tyto buňky vylučují méně interleukinu-1-beta. Tato přenášející látka normálně stimuluje imunitní buňky k množení. Interleukin-1-beta také zvyšuje aktivitu přirozených zabíječských buněk a podporuje tvorbu protilátek, které se specializují na určité patogeny. Klesá-li hladina této přenašečové látky, snižuje se i účinnost imunitního systému.
Každý, kdo je neustále „pod proudem“, by se neměl divit, když je opakovaně paralyzován infekcí. Ve stresujících dobách se u mnoha lidí také opakují nepříjemné herpesové puchýře, jejichž původci jsou normálně drženi pod kontrolou imunitním systémem. Rány se také hojí pomaleji, když je zraněný ve stresu.
Sport jako zátěžová brzda
Cokoli, co působí proti stresu, naopak posiluje imunitní systém. Sport například způsobuje pokles hladiny kortizolu v krvi. Pravidelná fyzická aktivita tak posiluje imunitní systém.
Cílené relaxační techniky, jako je autogenní trénink, progresivní svalová relaxace nebo cvičení všímavosti, proto také podporují obranyschopnost organismu.
Fatální síla negativních emocí
Negativní emoce mají také negativní vliv na imunitní systém. Lidé, kteří trpí depresemi nebo úzkostmi, jsou proto náchylnější k infekcím. Míru tohoto vlivu ukazují mimo jiné studie s pacienty s rakovinou. V jedné studii například polovina pacientek s rakovinou prsu, které také trpěly depresí, zemřela do pěti let – ale pouze čtvrtina z těch pacientek s rakovinou, které depresi netrpěly.
Důvodem může být to, že psychicky stabilní pacienti mají v krvi více přirozených zabíječských buněk. Kromě patogenů mohou tyto také vystopovat a zničit degenerované buňky.
Pozitivní nárůst energie
Pozitivní emoce na druhou stranu mohou posílit imunitní systém a dokonce zlepšit šance na uzdravení z rakoviny. Psychoonkologie si proto klade za cíl působit proti psychickým stresům spojeným s rakovinou. V rámci léčby se používají techniky behaviorální terapie k posílení pozitivních myšlenek a potlačení negativních myšlenek. Pro navození pozitivní nálady se používají i vizualizační techniky.
Hyperaktivní imunitní buňky
To je pravděpodobně způsobeno nedostatkem kortizolu, soudí odborníci. Kortizol normálně inhibuje produkci interleukinu-2, ale když jsou hladiny kortizolu nízké, produkce interleukinu-2 se zvyšuje. To vyvolává aktivitu více T buněk, které také napadají vlastní buňky těla v kontextu autoimunitních onemocnění. Tuto teorii podporují mimo jiné pozorování, že u některých těhotných žen s revmatoidní artritidou symptomy náhle vymizí – v těhotenství se zvyšuje hladina kortizolu.
Zvýšení alergií v důsledku stresu
Podobný mechanismus znamená, že se příznaky alergických onemocnění mohou ve stresu zhoršit. To se může stát například u neurodermatitidy a astmatu. Imunitní systém postižených je nadměrně stimulován a produkuje větší množství imunoglobulinu E. Tyto protilátky se během alergických reakcí přichytí na kůži. U alergických pacientů se tyto protilátky navážou na tzv. mastocyty (podskupina leukocytů), které pak uvolňují histamin. Tato látka způsobuje typické příznaky alergie, jako je svědění, zarudnutí kůže a otok tkáně (edém).
Naučit se relaxační cvičení tedy může usnadnit život i alergikům, jak prokázaly studie: Astmatiky trpí méně často záchvaty, pacientům s neurodermatitidou se zlepšuje kůže a cílená relaxace prospívá i nemocným sennou rýmou.
