Stručné shrnutí
- Příznaky: Mnoho různých příznaků; obvykle stížnosti bez konkrétní diagnostikovatelné organické příčiny.
- Léčba: Mnoho potíží zmizí samo od sebe. V případě přetrvávajících potíží: Psychoterapie, fyzická aktivita jako sport, jóga nebo relaxační trénink; v některých případech léky.
- Příčiny a rizikové faktory: Interakce fyzických, emočních a sociálních okolností, psychosomatické příčiny, stres, smutek, strachy.
- Diagnóza: Fyzikální vyšetření, anamnéza anamnézy a životních okolností; za určitých okolností konkrétní vyšetření v závislosti na stížnostech
- Prognóza:V závislosti na okolnostech obvykle zlepšení samo o sobě, v ostatních případech terapie; spontánní zlepšení možné v jakékoli fázi.
Co je vegetativní dystonie?
Vegetativní dystonie doslova znamená „nesprávně regulované napětí (dystonus) vegetativního nervového systému“. Tento systém koordinuje mnoho důležitých tělesných funkcí, které lze jen stěží nebo vůbec dobrovolně ovlivnit – jako je srdeční tep, dýchání nebo trávení. V souladu s tím lze pod zastřešující termín vegetativní dystonie shrnout různé příznaky – od kardiovaskulárních potíží a bolestí hlavy až po třes rukou a průjem.
Pokud pacienti trvale trpí příznaky, u kterých nelze nalézt fyzické příčiny, hovoří lékaři obecně o somatoformních poruchách nebo funkčních syndromech.
Vegetativní dystonie však nelze zaměňovat s dystonií: jde o souhrnné označení pro různé pohybové poruchy, jako je křivé držení hlavy nebo křeče v různých částech těla (například v prstu, tzv. hudební křeč) .
Co je autonomní nervový systém?
Termín vegetativní dystonie označuje autonomní, tzv. vegetativní nervový systém. Tento systém řídí všechny automatické tělesné funkce: Například reguluje krevní tlak, aktivuje potní žlázy a při jasném světle stahuje zorničky. Když se však člověk vědomě rozhodne něco hýbat nebo vnímat, somatický nervový systém je aktivní. Většinu času oba systémy úzce spolupracují.
Autonomní nervový systém se dělí na dva funkční protějšky:
- Sympatický nervový systém (sympatický nervový systém)
- Parasympatický nervový systém (parasympatikus)
Stížnosti závisí na tom, zda se poměr napětí posunul ve prospěch sympatického nebo parasympatického nervového systému: Lidé se zvýšenou aktivitou sympatiku (sympatikotonie) bývají nervózní, mají bušící srdce, zvýšený krevní tlak a průjem. Pokud je naopak parasympatický nervový systém dominantní (vagotonie), je pravděpodobnější, že to souvisí s nízkým krevním tlakem, studenými rukama a nohama, netečností a zácpou.
Vegetativní dystonie jako diagnóza je však kontroverzní; kritici to popisují jako „diagnózu trapnosti“, ke které dochází, když lékař neví, kde by mohl poradit. Lékaři zpravidla klasifikují takové fyzické obtíže bez identifikovatelné diagnostikovatelné organické příčiny jako somatoformní poruchy.
Somatoformní poruchy jsou v populaci považovány za rozšířené, ale často obtíže samy vymizí.
Jak lze rozpoznat vegetativní dystonii?
S termínem vegetativní dystonie může být spojena celá řada velmi odlišných symptomů. Příznaky je často obtížné klasifikovat.
Možné příznaky vegetativní dystonie jsou:
- Bolest hlavy
- Závrať
- Průjem
- Zácpa
- poruchy spánku
- Křeče
- zvýšené pocení
- Zvýšená nebo snížená tepová frekvence
- mírné chvění rukou
- Brnění v končetinách
Jedním z příkladů je hyperkinetický srdeční syndrom, který je spojen s častým bušením srdce a velkými výkyvy krevního tlaku. Syndrom dráždivého tračníku označuje chronické poruchy trávení, často spojené s bolestmi břicha a plynatostí. Hyperaktivní močový měchýř (dráždivý močový měchýř) často vede k neustálému nutkání na močení a častému močení.
Symptomové komplexy tohoto typu se nazývají funkční syndromy. Do tohoto komplexu témat patří i chronická bolest s nejasnou příčinou, např. fibromyalgie. Ty se však obvykle neřadí pod pojem vegetativní dystonie.
Mezi vegetativní dystonie se za určitých okolností řadí i sporadicky se vyskytující záchvaty paniky, které často nemají žádnou konkrétní příčinu. V tomto případě je třeba objasnit, zda je přítomna panická porucha s opakujícími se atakami, kterou lze snadno léčit.
Jak se dá léčit vegetativní dystonie?
Jak se vegetativní dystonie nejlépe léčí, závisí na jejím konkrétním spouštěči a její závažnosti. Pokud tělesná diagnóza zůstává bez výsledků, lékaři často doporučují vyčkat a sledovat průběh příznaků – somatoformní poruchy často po čase samy odezní.
Někteří psychoterapeuti se specializují na somatoformní poruchy nebo vegetativní dystonii. Díky této podpoře se mnoho postižených naučí lépe klasifikovat své obtíže a řešit je v každodenním životě – děje se tak například v rámci kognitivně behaviorální terapie.
Zvláště užitečné je propracovat důvody a pocity za symptomy. Pokud lze stresující pocity, jako je stres, obavy nebo smutek, odstranit nebo se s nimi vypořádat jiným způsobem, fyzické příznaky se obvykle z dlouhodobého hlediska zlepší.
Mnoho postižených také uvízlo v jakémsi „začarovaném kruhu vyhýbání se“. Stále se vyhýbají situacím, ve kterých se jejich příznaky zintenzivňují. Nakonec umocňují utrpení, které s sebou vegetativní dystonie přináší. Psychoterapeut je dobrou kontaktní osobou pro prolomení tohoto chování.
Na některé somatoformní poruchy má pozitivní vliv fyzická zátěž, tedy sport nebo procházky. Některým postiženým pomáhají relaxační cvičení jako progresivní svalová relaxace, autogenní trénink, tai chi nebo jóga.
Některým pacientům pomáhá homeopatie jako alternativní léčebná metoda. Účinnost samotné homeopatie však dosud nebyla vědecky prokázána.
Pomáhají léky v terapii?
Patří mezi ně například léky proti bolesti a různá moderní antidepresiva. Lékař s pacientem podrobně probere postup a medikaci přizpůsobí individuálnímu případu. Vegetativní dystonii lékař zpravidla neléčí trvale, ale pouze dočasně medikamentózně.
Příčiny a rizikové faktory
Vegetativní dystonie často nemá jasně definovatelnou příčinu (lékaři pak někdy hovoří o „idiopatické“). Nezřídka hraje roli několik fyzických, psychických a sociálních okolností. Je tedy obtížné najít konkrétní spouštěč vegetativní dystonie.
Pokud lze po všech nezbytných lékařských vyšetřeních vyloučit čistě fyzickou, organickou příčinu příslušných symptomů, považuje lékař za psychosomatickou příčinu. Tělo a psychika jsou ve vzájemné interakci. A tak není neobvyklé, že silná psychická zátěž ovlivňuje různé tělesné funkce.
Hormonální změny, například v důsledku menopauzy nebo těhotenství, jsou také možným spouštěčem nejasných tělesných potíží, které lékař diagnostikuje jako vegetativní dystonie nebo somatoformní poruchu.
To neznamená, že příslušné stížnosti jsou smyšlené nebo „ne skutečné“! Vegetativní dystonie často přináší částečně děsivé příznaky (např. bušení srdce) a představuje z dlouhodobého hlediska velkou zátěž. Somatoformní poruchy je proto třeba brát stejně vážně jako ty, které mají zjevně fyzické příčiny. Obojí vyžaduje pečlivou diagnostiku, a pokud se příznaky samy nevyřeší, léčbu.
Vyšetření a diagnostika
Vegetativní dystonie není diagnózou ve smyslu konkrétního onemocnění, ale zahrnuje necharakteristický stav, kdy jsou zjevně narušeny různé funkce autonomního nervového systému.
Nejprve se lékař zeptá na pacientovu anamnézu (anamnézu). Ptá se, jaká jsou přítomná předchozí onemocnění, zda pacient užívá léky, jak dlouho příznaky přetrvávají, v jakých situacích se vyskytují a zda existují nějaké další příznaky, které by mohly způsobit tíseň. Důležité informace obvykle poskytuje také pacientova životní situace a konzumace alkoholu a drog.
- Fyzikální vyšetření již poskytuje informace o některých příznacích. U pacienta s častými gastrointestinálními potížemi lékař například prohmatá břišní stěnu. Pokud dojde k potížím v oblasti srdce, poslouchá srdeční ozvy stetoskopem.
- Měření tepu a krevního tlaku je zvláště informativní v případě oběhových potíží. Výkyvy v průběhu dne si může pacient v případě potřeby sám kontrolovat ručním tlakoměrem.
- Krevním testem lze například zkontrolovat, zda v těle neprobíhají zánětlivé procesy, zda nejsou přítomny různé nedostatky živin nebo zda není nadbytek či nedostatek některých hormonů. Tímto způsobem lze vyloučit možné fyzické příčiny, jako je dysfunkce štítné žlázy nebo nedostatek železa.
- Pokud ještě nelze vyloučit fyzické onemocnění a příznaky přetrvávají delší dobu, následují speciální vyšetření podle příznaků. Příklady zahrnují elektrokardiografii (EKG), vyšetření stolice nebo moči a zobrazovací postupy, jako je ultrazvukové a rentgenové vyšetření. Lékař se však obvykle snaží vyhnout zbytečným a možná stresujícím vyšetřením.
Neexistuje žádný specifický test na vegetativní dystonii kvůli rozmanitosti možných příznaků.
Průběh a prognóza
Jak vegetativní dystonie postupuje, závisí na různých okolnostech. Zpravidla je prognóza dobrá. Vegetativní dystonie neomezuje délku života. V 50 až 75 procentech případů mají somatoformní poruchy mírný průběh a symptomy se časem zlepšují.
Prognóza je horší u pacientů s velmi úzkostným a negativním pohledem na své příznaky, silným vyhýbavým chováním a paralelními duševními chorobami (jako jsou deprese nebo úzkostné poruchy). To platí i pro vážné psychosociální potíže, které nelze vyřešit.
Stejně tak se zdá, že negativní vliv na průběh má, pokud je postižený déle než měsíc bez práce nebo se stáhne od přátel a rodiny.
Vegetativní dystonie s „těžkým průběhem“ znamená, že příznaky se postupem času stávají závažnějšími a jsou trvalé (chronifikace). To však neznamená, že příznaky budou přetrvávat navždy jen proto, že je zpočátku nelze úspěšně léčit. Vždy existuje možnost, že vegetativní dystonie sama ustoupí.
