Bez temenního laloku by lidé nebyli schopni provádět prostorové uvažování, haptické vnímání nebo kontrolované provádění pohybů rukou a očí. Mozková oblast, která je zvláště důležitá pro smyslové vnímání, leží mezi spánkovým, čelním a týlním lalokem a jako součást centrálního nervový systém, může být zapojen do mnoha neurologických poruch. Nejčastěji se jedná o nádory, mozkové příhody nebo zánětlivá onemocnění CNS, jako jsou roztroušená skleróza, jsou zodpovědní za funkčně deaktivující lézi v temenním laloku.
Co je temenní lalok?
Temenní lalok je součástí mozek a centrální nervový systém který je primárně zodpovědný za smyslové úkoly. V lékařské terminologii je tato část mozek se nazývá lobus parietalis, který sousedí s týlním lalokem, stejně jako s čelním lalokem, a tvoří tak přibližně střední část mozek. Vzhledem k jeho umístění v horní části mozektemenní lalok se někdy nazývá temenní lalok. Temenní oblast je oddělena od mozek stonek a mozeček dočasným lalokem. V temenním lalůčku se nachází také osm Brodmannových oblastí, které popisují jednotlivé funkce mozkové kůry.
Anatomie a struktura
Temenní lalok je ohraničen vpředu centrální brázdou a vzadu takzvaným ocipitálním lalokem. Zadní hranice tedy tvoří linii od parietooccipitálního sulku k incisura praeoccipitalis. Níže temporální lalok ohraničuje temenní lalok. Dolní hranice oblasti je tedy přibližně na stejné úrovni jako Sylvianova trhlina. V temenním laloku leží postcentrální sulcus a s ním spojený intraparietální sulcus, který rozděluje zadní kůru temenního laloku na dva jednotlivé laloky. Samotný temenní lalok se tedy skládá z horních a dolních parietálních lalůčků, také známých jako zadní temenní kůra a dolní parietální lalok. Tato oblast mozku obsahuje mnoho takzvaných Brodmannových oblastí, které poskytují vodítko k její obecné funkci.
Funkce a úkoly
Vnímání je věcí temenního laloku. Obecně tato oblast mozku plní důležité úkoly při zpracování všech smyslových vjemů. Zejména somasenzorické funkce spadají do oblasti temenního laloku. Tyto somasensorové funkce primárně zahrnují pocit haptického nebo hmatového vnímání. Temenní lalok je však také zapojen do zpracování vizuálních podnětů, zejména detekce pohybů v bezprostředním zorném poli pozorovatele. Temenální mozek je tedy do značné míry zodpovědný za prostorovou orientaci. Prostorová pozornost, prostorové myšlení, stejně jako čtení a aritmetika by byly bez této části mozek. Horní část temenního mozku analyzuje především to, kde se věci nacházejí v zorném poli pozorovatele nebo kam se pohybují. Temenní lalok navíc vytváří plán, jak se k těmto věcem může vnímatel dostat. Dokonce i účelné provedení těchto pohybů probíhá v temenním mozku. Pohyby a dotyky na kůže jsou také vnímány prostřednictvím této části mozku. V této oblasti probíhá dokonce i rozhodnutí, kterému podnětu v zorném poli pozorovatel věnuje pozornost. Nakonec je rozpoznávání objektů implementováno v dolním temenním mozku. Za tímto účelem souvisí informace ze zorného pole se smyslovou informací. V oblasti gyrus angularis je dolní mozek temenního řečiště také zapojen do řeči a čtení. Jako součást temenního laloku má intraparietální sulcus také důležité úkoly. Tato oblast spojuje vizuální systém s lidským motorickým systémem a slouží tak především k řízenému provádění pohybů rukou a pohybů očí.
Nemoci
Ve spojení s temenním lalokem se mohou vyskytnout různé neurologické poruchy a nemoci, z nichž každá se při zobrazování projevuje jako léze. Jedním z nejznámějších z nich je Gerstmannův syndrom, který poprvé popsal Josef Gerstmann na počátku 20. století a který ve skutečnosti představuje celý komplex příznaků. Mezitím se tento syndrom stal kontroverzním, protože většina pacientů s příznaky komplexu Gerstmann navíc vykazuje další příznaky. Jedním z jednotlivých příznaků Gerstmannova syndromu je agrafie. To znamená potíže s psaním, které se vyskytují nezávisle na motorice a inteligenci. Symptomaticky se vyskytuje i kalkulačka, tj. Obtížnost s aritmetikou. Kvůli prostorovým funkcím temenního laloku existují také levostranné pravá slabosti a potíže s počítáním a pojmenováním vlastních prstů na rukou a nohou. Gerstmannův syndrom nastává, když dojde k poškození oblasti Brodmann 40, která se nachází v temenním laloku. Taková škoda může být způsobena například a mrtvice or zánět v této oblasti například kvůli degenerativnímu onemocnění, jako je roztroušená skleróza. V případě obou zdvihů a zánětpoškození související, příznaky se mohou vyřešit během několika příštích dnů a týdnů. Druhou poruchou přímo související s temenním lalokem je poměrně vzácný Bálintův syndrom. To zahrnuje neschopnost účelně uchopit nebo pohyby rukou. Kromě toho jsou narušeny účelné pohyby očí, je narušena vizuální pozornost a složité obrazy již nelze plně uchopit. Za klinický obraz jsou zodpovědné bilaterální, parietální nebo parietookcipitální léze v mozku. Navíc mozkové nádory a nemoci, jako je Creutzfeldt-jakobova nemoc, mozkové mrtvice a zánětlivá onemocnění mohou také spustit tyto mozkové léze. Stejně jako u Gerstmannova syndromu mohou symptomatické deficity u Balintova syndromu ustoupit, pokud a mrtvice nebo MS léze je spustila.
Typické a běžné poruchy mozku.
- Demence
- Creutzfeldt-jakobova nemoc
- Mezery v paměti
- Krvácení do mozku
- Zápal mozkových blan
