Očkování proti pneumokokům: kdo, kdy a jak často?

Očkování proti pneumokokům: Kdo by měl být očkován?

Stálá komise pro očkování (STIKO) při Institutu Roberta Kocha doporučuje očkování proti pneumokokům na jedné straně jako standardní očkování pro všechny kojence a malé děti a pro osoby ve věku 60 a více let:

Těžkou pneumokokovou infekcí jsou ohroženy zejména děti v prvních dvou letech života. Proto pro tuto věkovou skupinu platí obecné doporučení pro očkování.

Standardní očkování je ochranné očkování, které STIKO doporučuje všem lidem v populaci nebo alespoň všem zástupcům určité věkové skupiny.

Na druhou stranu STIKO doporučuje očkování proti pneumokokům jako indikační očkování pro určité rizikové skupiny – a to pro osoby všech věkových kategorií, u kterých je zvýšené riziko kontaktu s pneumokoky, onemocnění a/nebo rozvoje komplikací v případě nemoc. To platí pro:

  1. Chronická onemocnění: např. chronická kardiovaskulární nebo plicní onemocnění (jako je srdeční selhání, astma, CHOPN), metabolická onemocnění (jako je diabetes mellitus vyžadující léčbu), neurologická onemocnění (jako jsou záchvatové poruchy).
  2. zvýšené riziko pneumokokové meningitidy buď v důsledku cizího tělesa (např. kochleární implantát) nebo v důsledku zvláštních anatomických poměrů (např. likvorová píštěl*)

Kromě toho STIKO doporučuje také očkování proti pneumokokům v případech zvýšeného pracovního rizika. Tyto zahrnují:

  • Lidé, u kterých je zvýšené riziko onemocnění, například kvůli svařování a řezání kovů: Svařování nebo kovový kouř podporuje zápal plic. Minimálně očkování může chránit před pneumokokovým zápalem plic.

Co jsou to pneumokoky?

Nebezpečná jsou zejména tzv. invazivní pneumokoková onemocnění. V těchto případech se bakterie šíří v jinak sterilních tělesných tekutinách. V důsledku pneumokoků se tak může rozvinout například život ohrožující meningitida nebo sepse („otrava krve“).

Více se o tom dočtete v článku Pneumokoková infekce.

Druhy pneumokokových vakcín

Jakmile je pneumokoková vakcína vpravena do pacientova svalu, jeho imunitní systém zareaguje tvorbou specifických protilátek proti těmto složkám (aktivní očkování). Tyto protilátky pak také bojují proti bakteriím při „skutečné“ pneumokokové infekci.

Pneumokoková polysacharidová vakcína (PPSV)

Pneumokoková konjugovaná vakcína (PCV).

Tento typ vakcíny je novějším vývojem. Zde jsou charakteristické obalové složky (polysacharidy) různých pneumokokových sérotypů navázány na nosnou látku (protein). Tím se zlepšuje imunitní odpověď a tím i účinek očkování.

V Německu jsou v současné době dostupné následující pneumokokové konjugované vakcíny:

  • PCV13: Je založen na složkách obalu 13 pneumokokových sérotypů a může být podáván ve věku od 17 týdnů do XNUMX let.
  • PCV15: Tato vakcína chrání před 15 pneumokokovými sérotypy. Zdravotníci jej mohou očkovat od šesti týdnů věku.
  • PCV20: Tato 20valentní konjugovaná vakcína chrání před ještě větším počtem pneumokokových sérotypů. Je schválen pouze pro dospělé.

Očkování proti pneumokokům: Jak často a kdy očkovat?

Standardní očkování proti pneumokokům u dětí.

STIKO doporučuje očkování proti pneumokokům pro všechny kojence od ukončeného druhého měsíce života. Očkovací kalendář vychází z toho, zda se dítě narodilo zralé nebo nedonošené (tj. před ukončeným 37. týdnem těhotenství).

  • Očkovací schéma 3+1 pro předčasně narozené děti: 4 dávky konjugované vakcíny ve věku 2, 3, 4 a 11 až 14 měsíců.

Jako pneumokoková vakcína se doporučuje konjugovaná vakcína, protože polysacharidová vakcína není u dětí do dvou let dostatečně účinná.

Doháněcí očkování

Pro děti ve věku od 12 do 24 měsíců, které ještě nebyly očkovány proti pneumokokům, doporučuje STIKO doháněcí očkování dvěma dávkami konjugované vakcíny. Mezi dvěma termíny očkování by měl být interval alespoň osm týdnů.

Standardní očkování proti pneumokokům od 60 let

Podle STIKO by lidé ve věku 60 let a starší, kteří nepatří ani do cílové skupiny pro indikační očkování (viz níže), ani do cílové skupiny pro očkování z důvodu pracovního rizika (viz níže), měli dostat dávku 23- valentní pneumokoková polysacharidová vakcína (PPSV23) jako standard.

Indikace očkování proti pneumokokům

Zvláštní doporučení pro očkování proti pneumokokům platí pro lidi všech věkových kategorií, kteří jsou vystaveni zvýšenému riziku závažného pneumokokového onemocnění kvůli základnímu onemocnění:

1. lidé s vrozenou nebo získanou imunodeficiencí.

Lidé, kteří trpí vrozenou nebo získanou imunodeficiencí, dostávají to, co se nazývá sekvenční očkování, různými vakcínami:

  • Další očkování proti pneumokokům následuje po šesti až dvanácti měsících, nyní však polysacharidovou vakcínou PPSV23. To však může být poskytnuto až od dvou let věku.

Tato vakcinační ochrana by měla být obnovena polysacharidovou vakcínou v intervalu minimálně šesti let.

Více o očkování při oslabeném imunitním systému se dočtete v článku Imunosuprese a očkování.

2. lidé s jinými chronickými nemocemi

  • Děti ve věku od 15 do 13 let: sekvenční očkování, jak je popsáno výše (první PCV6, po 12 až 23 měsících PPSVXNUMX).
  • Pacienti ve věku 16 let a starší: jedno očkování polysacharidovou vakcínou PPSV23.

Ve všech případech by se mělo očkování proti pneumokokům vakcínou PPSV23 opakovat v intervalu minimálně šesti let.

Děti do dvou let mohou dostat pouze konjugovanou vakcínu.

3. lidé se zvýšeným rizikem meningitidy.

V případě kochleárních implantátů aplikují lékaři očkování před zavedením implantátu, pokud je to možné.

Očkování proti pneumokokům v případě pracovního rizika

Každý, kdo má kvůli svému zaměstnání zvýšené riziko (těžkého) pneumokokového onemocnění, by se měl nechat očkovat proti pneumokokům polysacharidovou vakcínou PPSV23. Dokud toto riziko existuje (tj. je prováděna odpovídající činnost), je vhodné očkování opakovat alespoň každých šest let.

Očkování proti pneumokokům často způsobuje reakce v místě vpichu, jako je zarudnutí, otok a bolest. Takové nepohodlí je způsobeno tím, že vakcína aktivuje imunitní systém (to však neznamená, že při absenci takových lokálních reakcí není očkování účinné!)

U kojenců a malých dětí může vysoká horečka vyvolat febrilní křeče.

Jen výjimečně pneumokoková vakcína způsobí závažnější nežádoucí účinky, například alergické reakce (např. kopřivku).

Více o možných vedlejších účincích konkrétní pneumokokové vakcíny se dozvíte u svého poskytovatele zdravotní péče.

Očkování proti pneumokokům: náklady

Pokud tedy lékař dá vašemu dítěti například doporučené dávky konjugované pneumokokové vakcíny, vaše zdravotní pojišťovna náklady uhradí. Dávkou zdravotního pojištění je například i očkování proti pneumokokům pro osoby nad 60 let s PPSV23 nebo sekvenční očkování například proti vrozené imunodeficienci.

Nedostatek vakcíny: Kdo ji skutečně potřebuje?

V takových chvílích je důležité, aby lékaři mohli i nadále očkovat rizikové skupiny zejména proti pneumokokům. Je u nich totiž zvýšené riziko, že se pneumokokové onemocnění stane závažným a smrtelným.

V případě nedostatku PPSV23 proto RKI doporučuje, aby zdravotníci dali přednost aplikaci zbývající vakcíny následujícím skupinám lidí:

  • Lidé s imunodeficiencí
  • Lidé ve věku 70 let a starší (k dokončení sekvenčního očkování)
  • Lidé s chronickým onemocněním srdce nebo dýchacích cest

Jakmile bude opět k dispozici dostatek PPSV23 pro očkování proti pneumokokům, budou zde opět platit očkovací doporučení Stálé komise pro vakcinaci popsaná výše.