Je očkování proti vzteklině užitečné pro lidi?
Očkování proti vzteklině nepatří mezi obecně doporučované očkování. Za určitých podmínek je očkování proti vzteklině pro člověka užitečné nebo dokonce život zachraňující. V zásadě existují dva typy očkování proti vzteklině. Aktivní imunizace má za cíl poskytnout preventivní ochranu před onemocněním, pasivní očkování proti vzteklině má zabránit propuknutí smrtelné nemoci po případné infekci.
Jaké jsou vedlejší účinky vakcíny proti vzteklině?
Vakcína proti vzteklině je normálně dobře snášena. Nežádoucí účinky po očkování proti vzteklině jsou však možné – jako po každém jiném očkování. Patří mezi ně mírné reakce v místě vpichu (jako je zarudnutí, bolest) a mírné celkové reakce, jako je únava, bolesti hlavy, gastrointestinální potíže nebo zvýšení tělesné teploty. Alergický šok je vzácným vedlejším účinkem po očkování proti vzteklině.
Druhy očkování proti vzteklině
Vzteklina je způsobena infekcí virem Lyssa. Patogen se obvykle přenáší na člověka kousnutím infikovaným zvířetem (pes, liška, upír a další). Když nemoc propukne, je téměř vždy smrtelná.
Preventivní očkování proti vzteklině: Jak často bych měl být očkován?
Očkovací profylaxe proti vzteklině se v této zemi doporučuje lidem, kteří mají z profesních nebo jiných důvodů úzký kontakt s netopýry. Preventivně by měli být očkováni i pracovníci laboratoře, kteří pracují s viry vztekliny. Totéž platí pro lidi cestující do zemí, kde je vzteklina rozšířená.
Preventivní (profylaktické) očkování proti vzteklině obsahuje oslabené patogeny vztekliny. Způsobuje, že si tělo vytváří specifické protilátky proti patogenu a poskytuje tak spolehlivou vlastní ochranu. To vyžaduje celkem tři dávky vakcíny – druhá dávka se aplikuje sedm dní po první a třetí dávka 21 až 28 dní po první. Není potřeba dodržovat časové intervaly k dalším očkováním.
Dobrá vakcinační ochrana nastává přibližně 14 dní po poslední injekci. Je velmi spolehlivá. Osoby trvale vystavené riziku vztekliny vyžadují přeočkování rok po základním očkování. V závislosti na použité vakcíně následuje přeočkování každé dva až pět let.
U osob se zvláště vysokým rizikem infekce (jako je laboratorní personál nebo očkované osoby s imunodeficiencí) lze úspěšnost očkování ověřit pomocí testu na protilátky.
Následné očkování proti vzteklině
První věcí, kterou je třeba po kousnutí zvířetem s podezřením na vzteklinu, je ránu okamžitě důkladně opláchnout a vydezinfikovat. Tímto způsobem mohou být některé patogeny zneškodněny. Poté je nutné co nejdříve vyhledat lékaře.
Následná vakcinace proti vzteklině je pasivní imunizace: lékař aplikuje hotové protilátky proti viru vztekliny (hyperimunoglobulin vztekliny) přímo do místa vstupu patogenu (např. do svalů v ránu po kousnutí a kolem něj). Bojují s virem vztekliny bez jakéhokoli časového zpoždění. Následná imunizace proti vzteklině se skládá ze čtyř až pěti dávek vakcíny, které se podávají v určitých intervalech v závislosti na očkovacím schématu.
Pacient navíc dostává „normální“ očkování proti vzteklině popsané výše (aktivní imunizace), které stimuluje tělo k produkci vlastních protilátek.
Kdo platí očkování proti vzteklině?
Zda a v jakém případě zdravotní pojišťovna hradí náklady na preventivní očkování proti vzteklině, se mezi zdravotními pojišťovnami liší. V případě následného očkování náklady běžně hradí zákonná zdravotní pojišťovna. Je vhodné, aby se cestující před zahájením cesty informovali o pokrytí nákladů.
Vyhněte se infekci vztekliny
Vnímejte své děti k tématu vztekliny. Vysvětlete jim, že by si měli držet odstup od divokých zvířat a nikdy se nedotýkat mrtvých zvířat. Pokud k tomu dojde, mělo by být co nejdříve provedeno očkování proti vzteklině.
