Spálení sluncem: Popis
Spálení sluncem (dermatitis solaris) je akutní zánět povrchových vrstev kůže provázený viditelným zarudnutím kůže až tvorbou puchýřů. Příčinou je příliš mnoho UV záření (zejména UV-B záření) – bez ohledu na to, zda pochází ze slunce nebo umělého zdroje záření.
Radiační poškození postihuje především epidermis, tedy nejsvrchnější vrstvu kůže. Zánět se však může vyskytnout i v podložní vrstvě, dermis. Opakované případy spálení sluncem během několika let také způsobují rychlejší stárnutí kůže a mohou nakonec vést k rakovině kůže.
Typy pleti a doba vlastní ochrany
Různé typy pleti mají různou náchylnost ke spálení sluncem:
Lidé s velmi světlou pletí, zrzavými blond vlasy, modrýma nebo zelenýma očima a pihami patří k typu pleti I. Nechránění mohou na slunci zůstat jen pět až deset minut (doba vlastní ochrany), než jim kůže zčervená – známky spálení sluncem. Kůže prakticky vůbec nehnědne.
Typ pleti II se vyznačuje blond až tmavě blond vlasy, světlou pletí a modrýma nebo zelenýma očima. Doba vlastní ochrany je zde deset až 20 minut.
Lidé s typem pleti IV mají tmavě hnědé až černé vlasy a nahnědlou pleť. Doba jejich vlastní ochrany je 30 až 40 minut.
Děti: Zvláště ohrožené spálením od slunce
Děti se obzvláště snadno spálí, protože jejich pokožka je stále mnohem citlivější než kůže dospělých. To platí zejména pro miminka a batolata, protože jejich kůže je stále velmi tenká a postrádá pigment.
U dětí je spálením nejčastěji postižen obličej, ruce a nohy, protože tato místa jsou v létě často bez ochrany vystavena přímému slunečnímu záření. U dětí se navíc může snáze objevit úpal nebo vyčerpání z horka.
Alergie na slunce
Sluneční alergii je třeba odlišit od spálení sluncem: Po pobytu na slunci se na kůži tvoří drobné pupínky, svědivé skvrny nebo puchýřky. U mladých lidí jsou pozorovány uzliny podobné akné.
Spálení sluncem: Příznaky
Úžeh je spálení, ke kterému dochází například po kontaktu kůže s ohněm. Závažnost spálení závisí na intenzitě a délce pobytu na slunci a také na individuálních podmínkách (jako je typ pleti). Rozlišují se tři stupně závažnosti:
Stupeň 1: Mírné spálení sluncem; postižená místa kůže jsou zarudlá a přehřátá, napjatá a často také lehce oteklá. Úpal svědí a pálí.
Stupeň 3: Úpal 3. stupně odpovídá těžkému popálení. Nejsvrchnější vrstvy kůže jsou zničeny a oddělují se. Rány se obvykle hojí jizvami.
V případě rozsáhlého spálení druhého nebo třetího stupně se může objevit i horečka a celkové příznaky. Popálené puchýře sami neotvírejte, jinak se k úpalu může přidat bakteriální infekce.
Pokožka rtů je velmi citlivá na příliš mnoho UV záření. Během několika hodin se objeví zarudnutí a otok, zejména na spodním rtu. Kromě toho může spálení rtů sluncem způsobit puchýře, krusty, šupinatění a palčivou bolest. Obecně je spálení na obličeji obzvláště nepříjemné.
Úpal: Doba trvání
Spálení sluncem se projevuje prvními příznaky asi šest až osm hodin po pobytu na slunci. Po 24 až 36 hodinách symptomy dosáhnou svého vrcholu a po jednom až dvou týdnech znovu odezní.
Spálení sluncem: Příčiny a rizikové faktory
Sluneční světlo se skládá z paprsků různých vlnových délek. Za spálení je odpovědné ultrafialové záření (UV záření). Podle vlnové délky se dělí na:
- UV-A záření (vlnová délka: 400 až 315 nm (nanometry)
- UV-B záření (315 až 280 nm)
- UV-C záření (280 až 100 nm)
Úpal je způsoben především UV-B zářením. Poškozuje buňky v epidermis, načež se z nich uvolňují mediátory zánětu (mediátory zánětu, jako jsou chemokiny, prostaglandiny). Během několika hodin tyto spustí zánět v podkožní vrstvě (dermis). To má za následek spálení sluncem s typickými příznaky zarudnutí, otoku, svědění a bolesti.
Krátkovlnné UV-A záření může proniknout hlouběji do kůže a očí než UV-B záření. Zesiluje UV-B efekt a podílí se také na procesu stárnutí pokožky.
UV-C záření je ještě nebezpečnější a způsobilo by spálení ještě více než UV-B světlo. Ve svrchních vrstvách zemské atmosféry je však prakticky zcela odfiltrován, takže se na zemský povrch nedostane.
Spálení sluncem: Ovlivňující faktory
Zda se spálíte a jak závažně to je, závisí mimo jiné na tom, jak dlouho sluneční paprsky působí na vaši pokožku. Důležitou roli hraje také typ pleti: lidé se světlou pletí se spálí rychleji než lidé s tmavším odstínem pleti, protože mají v kůži méně pigmentů, které blokují sluneční paprsky.
Úpal a solárium
Opalování v soláriích je často považováno za zdraví méně škodlivé než opalování. Umělé UV záření v soláriích má však na organismus stejně akutní a dlouhodobé účinky jako přirozené UV záření slunce (rychlejší stárnutí kůže, spálení, zvýšené riziko rakoviny kůže).
Předopalování v soláriích má často za cíl připravit pokožku na letní slunce. Mnohá solária však vyzařují pouze UV-A záření: Člověk pak zhnědne, ale vlastní UV ochrana pokožky (jako Vorbeugung před spálením) se téměř nevybuduje, protože navíc potřebuje také dostatečné UV-B-záření.
Kromě toho i u opálené pokožky existuje riziko vzniku rakoviny kůže.
Úpal: vyšetření a diagnostika
Ne každé spálení sluncem musí být vyšetřeno lékařem. Mírné spálení sluncem lze léčit i samostatně. V následujících případech spálení od slunce je však vhodné navštívit lékaře:
- Zarudnutí a silná bolest
- @ Puchýře
- Bolest hlavy
- Nevolnost a zvracení
V každém případě, pokud se batolata nebo miminka spálí, měli by navštívit dětského lékaře.
Spálení sluncem: Léčba
Jak se spálení od slunce léčí, závisí především na jeho závažnosti.
V případě lehkého spálení sluncem většinou stačí postižená místa pokožky ochladit. K tomu si můžete udělat vlhký/studený obklad, například se studeným heřmánkem nebo zeleným čajem, jogurtem nebo tvarohem.
Můžete si také aplikovat pleťové vody s dexpanthenolem nebo měsíčkem nebo chladivé pleťové vody nebo gely z aloe vera. U dětí dbejte na to, aby byly přípravky vhodné pro tuto věkovou skupinu.
V případě potřeby může lékař předepsat ke snížení zánětu kortikosteroid („kortizon“), který se aplikuje lokálně – například jako krém nebo pleťová voda.
V případě úžehu 2. stupně je určitě potřeba vyhledat lékaře. Dokáže správně propíchnout puchýře. Díky tomu může tekutina vytékat a puchýře se rychleji hojí. Puchýře byste neměli otevírat sami, protože se pak mohou snadno infikovat.
Při silnějším spálení může lékař navíc přiložit obvaz s antiseptickou mastí a mastnou gázou. Může předepsat i tablety proti bolesti a zánětu, například s účinnými látkami ibuprofen nebo diklofenak.
Spálení sluncem – co proti němu pomáhá
Další tipy a možnosti léčby najdete v textu Spálení sluncem – co proti němu pomáhá.
Úpal: průběh onemocnění a prognóza
Prognóza spálení sluncem závisí na závažnosti popálenin. Mírné spálení sluncem se obvykle zahojí během několika dnů a nezanechává žádné trvalé poškození. V těžších případech spálení sluncem proces hojení trvá déle a mohou zůstat jizvy.
Spálení sluncem a rakovina kůže
Spálení sluncem je často považováno za zcela neškodné – fatální mylná představa: i když se povrchové vrstvy kůže po spálení sluncem regenerují, stopy poškození zůstávají v hlubších vrstvách tkáně. A radiační poškození z každého spálení sluncem, které v průběhu života utrpíte, se sčítá. Nakonec se z toho může vyvinout rakovina kůže, zvláště pokud jste se v dětství vážně spálili.
Další následky spálení sluncem
UV paprsky také poškozují pokožku ještě předtím, než se spálení stane viditelným. Pravidelné slunění způsobuje, že pokožka je hrubě pórovitá a méně pružná a podporuje tvorbu černých teček a vrásek.
Zabraňte spálení sluncem
Pokud cvičíte, měli byste si k tomu vybrat ranní nebo večerní hodiny v létě, kdy je intenzita záření nižší.
Používejte opalovací krém s vysokým ochranným slunečním faktorem, který chrání pokožku před spálením a jiným poškozením zářením. To však funguje pouze v případě, že si nanesete dostatečně velké množství, alespoň 30 minut před tím, než vyjdete na slunce. Aplikaci opakujte, pokud jste se silně potili, stejně jako po plavání.
Obecně si dávejte pozor, když jste ve vodě: V hloubce jednoho metru stále naměříte 50 procent UV-B záření a 80 procent UV-A záření ve srovnání se zářením mimo vodu. Spálit se tedy můžete i při plavání a šnorchlování (třeba na zádech). Obvykle si toho všimnete příliš pozdě, protože na vaši pokožku pod vodou nedopadá téměř žádné infračervené světlo (voda většinu této části slunečního záření pohltí).
Infračervené záření by však zahřívalo pokožku a varovalo tak před hrozícím spálením. Abyste se tedy ochránili před spálením i ve vodě, měli byste zvolit opalovací krém, který se jen tak nesmývá. Pro dodatečnou ochranu před spálením noste při potápění nebo šnorchlování tričko.
Odraz slunečního záření by se také neměl podceňovat: povrchy jako voda, sníh nebo písek odrážejí UV záření jako zrcadlo, což jej zesiluje. Obzvláště snadno se tak můžete spálit při jízdě na šlapadlech nebo na sjezdovkách.
