Kardiostimulátor: operace a nevýhody

Co je kardiostimulátor?

Kardiostimulátor je malé zařízení, které pomáhá nemocnému srdci znovu bít v čase. Zavádí se pod klíční kost těsně pod kůži nebo hrudní sval. Kardiostimulátory jsou vybaveny dlouhými dráty (elektrody/sondy), které zasahují do srdce přes velkou žílu. Tam měří činnost srdečního svalu.

Zařízení (kardiostimulační jednotka s baterií a generátorem pulsů) totiž detekuje činnost srdce. Pokud samotné srdce bije dostatečně rychle, nepřetržité dodávání pulzu je potlačeno. Pokud je to nutné – pokud srdce bije příliš pomalu – kardiostimulátor srdce stimuluje. K tomu přístroj vyšle elektrický impuls přes elektrody do srdečního svalu, který se následně stáhne (stáhne).

Jak kardiostimulátor vypadá, závisí na modelu a výrobci. Většinou ale připomíná poněkud větší a objemný dvoueurový kus, ze kterého vedou dvě trubky. Jsou to elektrody, které chirurg umístí na správné místo v srdci.

Kardiostimulátor

Elektrody se pak zkontrolují, aby se zajistilo, že správně měří vlastní elektrickou aktivitu srdce a že impulsy vydávané kardiostimulátorem jsou přijímány správně. Pokud vše funguje správně, kůže nad kardiostimulátorem se opět uzavře.

Operace kardiostimulátoru je možná i v pokročilém věku, pokud to fyzická odolnost dovolí. Pokud jsou postižení fyzicky schopni operaci zvládnout, pak není pro implantaci kardiostimulátoru věková hranice.

Rizika operace kardiostimulátoru

Operace kardiostimulátoru není spojena s žádným větším rizikem. Nicméně, stejně jako u každého chirurgického zákroku, stále mohou nastat komplikace. Patří mezi ně například:

  • Zánět rány
  • @ Krvácení
  • Svalové záškuby
  • Poškození nervů nebo měkkých tkání
  • Vzduchová embolie

Ošetřující lékařský tým přirozeně přijímá opatření proti těmto komplikacím. Všichni pacienti jsou také před operací podrobně informováni a mají možnost klást otázky týkající se implantace a života s kardiostimulátorem.

Kardiostimulátor: Rizika a vedlejší účinky

Nežádoucí účinky operace

Implantace kardiostimulátoru zanechává malou ránu. Proto můžete po implantaci kardiostimulátoru pociťovat bolest. Bolest však není způsobena přístrojem samotným, ale ranou, která vznikne při operaci. Tato bolest rány ustupuje, jakmile se po operaci vše zahojí.

Nežádoucí účinky operace

Implantace kardiostimulátoru zanechává malou ránu. Proto můžete po implantaci kardiostimulátoru pociťovat bolest. Bolest však není způsobena přístrojem samotným, ale ranou, která vznikne při operaci. Tato bolest rány ustupuje, jakmile se po operaci vše zahojí.

Pokud mají pacienti po operaci kardiostimulátoru náhle škytavku, svědčí to o nežádoucí elektrické excitaci bránice. Brnění v paži může být také známkou nesprávného umístění sondy. Normálně je pak nutné znovu provést operaci, aby se dráty správně umístily.

Kardiostimulátorový syndrom se může objevit u speciálního typu kardiostimulátoru (VVI pacemaker). Projevuje se nízkým krevním tlakem, dušností, závratěmi a mdlobami.

Co je třeba zvážit po implantaci kardiostimulátoru?

Pacienti prožívají život s kardiostimulátorem zpravidla jako zcela normální. Ve většině případů jsou mnohem výkonnější a odolnější než dříve, protože jejich srdce nyní funguje mnohem lépe. Bezprostředně po operaci kardiostimulátoru a později v každodenním životě však existuje několik věcí, které byste měli mít na paměti.

Chování bezprostředně po operaci kardiostimulátoru

V prvních dnech po operaci kardiostimulátoru byste se měli zpočátku držet namáhavých fyzických aktivit. Jednak se tělo po operaci ještě musí vzpamatovat a jednak pár týdnů trvá, než přístroj a dráty opravdu pevně sedí. V zásadě však můžete dělat vše, co je pro vás dobré.

Po operaci vám bude vydána identifikační karta kardiostimulátoru, kterou musíte mít vždy u sebe. Jak často je třeba provádět kontrolu kardiostimulátoru, závisí na vašem základním onemocnění a použitém zařízení. Kontrolní termíny si můžete individuálně domluvit se svým kardiologem.

Chování v běžném životě

Práce s elektrickými zařízeními: Elektromagnetická pole vyzařovaná elektrickými zařízeními mohou narušovat činnost kardiostimulátoru. Problémy mohou způsobovat zejména zařízení, která obsahují silné magnety. Patří sem také indukční sporáky v kuchyni, které pracují s magnety. Přečtěte si příslušné poznámky v návodu k obsluze.

Alkohol: Požívání alkoholu není zakázáno. Ve většině případů je však důvodem implantace kardiostimulátoru srdeční arytmie. Alkohol zhoršuje srdeční problémy, proto se lidem s implantovaným kardiostimulátorem doporučuje nepít alkohol. Vyhledejte otevřenou diskusi se svým poskytovatelem zdravotní péče o užívání alkoholu po operaci kardiostimulátoru. To jim umožní lépe posoudit vaše individuální rizika a poradit vám.

Létání s kardiostimulátorem: V závislosti na modelu kardiostimulátoru není problém s letadlem létat. Zejména starší zařízení jsou však citlivá na elektromagnetická pole, která způsobují rušení. V tomto případě je létání velmi nebezpečné. Chcete-li zjistit, zda je vaše zařízení vhodné pro leteckou dopravu, vyplatí se nahlédnout do návodu k použití nebo si promluvit se svým lékařem a leteckou společností.

Kardiostimulátor: očekávaná délka života

Kdy je potřeba kardiostimulátor?

Podle německého registru kardiostimulátorů lékaři v roce 73,101 v Německu implantovali přibližně 2020 XNUMX nových kardiostimulátorů. Důvody byly většinou:

  • Srdeční arytmie, při kterých srdce bije příliš pomalu (bradykardie): AV blokáda, syndrom nemocného sinu nebo stehenní blok.
  • @ Fibrilace síní (bradyarytmická fibrilace síní)

Vzácnější indikací kardiostimulátoru je srdeční infarkt, pokud má poškozené převodní buňky srdce. Kardiostimulátor je také někdy nezbytný po operaci bypassu nebo ablaci srdce. Někdy se kardiostimulátor používá pouze dočasně, například v případě předávkování srdečním lékem digitalis.

Kardiostimulátor: Typy

Který kardiostimulátor je implantován, závisí na typu základního stavu. Pokud například sinusový uzel – generátor srdečních hodin – nefunguje správně, jsou implantovány jednokomorové kardiostimulátory. U těchto typů sonda zasahuje do pravé komory a vydává puls, kdykoli chybí vlastní buzení srdce. Impuls ze sondy pak spustí srdeční tep, který se takříkajíc šíří obráceně směrem do síní.

V případě poruchy srdečního kabelového systému (linka od sinusového uzlu k srdečním svalům) se zavádějí kardiostimulátory se dvěma elektrodami – jednou do pravé síně a druhou do pravé komory.

Pokud se časem zjistí, že se typ arytmie změnil, lze upravit i funkci implantovaného kardiostimulátoru.