Sebevražednost: příčiny, příznaky, pomoc

Stručné shrnutí

Sebevražednost – Definice: Sebevražednost se týká prožívání a chování zaměřených na úmyslné přivodění vlastní smrti. Jsou možné různé formy a fáze.
Příčiny a rizikové faktory: především duševní onemocnění, ale i sebevraždy či pokusy o sebevraždu v rodině, vlastní pokusy o sebevraždu v minulosti, zátěžové životní situace nebo události, věk, závažná tělesná onemocnění
Příznaky a varovné signály: např. sociální stažení, vyjadřování sebevražedných myšlenek, zanedbávání jídla a osobní hygieny, loučení, vydávání osobních věcí, příprava závěti
Jednání se sebevražednými osobami: Aktivně řešit problematiku, neodsuzovat, zůstat střízlivý a objektivní, organizovat odbornou psychiatrickou pomoc, nenechávat postiženého samotného, v případě akutního nebezpečí volat 911!

Co je sebevražedná tendence?

Sebevražedné tendence jsou, když jsou zkušenosti a chování člověka zaměřeny na úmyslné přivodění vlastní smrti – aktivně nebo pasivně. Takové sebevražedné tendence se mohou objevit jednorázově nebo se mohou stát chronickými. Chronické sebevražedné tendence znamenají, že u postižených se opakovaně rozvíjejí sebevražedné myšlenky a úmysly a obvykle již učinili jeden nebo více pokusů o sebevraždu.

Potřeba klidu a ústupu bez touhy zemřít
Únava životem spojená s touhou zemřít, ale bez způsobení smrti samotné
Sebevražedné myšlenky bez akutního tlaku jednat a konkrétní plány
Sebevražedné úmysly – konkrétní plány na sebevraždu
Sebevražedné pudy – objevují se náhle s velkým tlakem okamžitě si vzít život
Sebevražedné činy – skutečná realizace sebevražedných úmyslů nebo popudů
Pokus o sebevraždu – sebevražedný čin, který dotyčná osoba přežila
Sebevražda – sebevražedný čin s fatálním koncem

Cílem této klasifikace je umět co nejpřesněji posoudit druh zásahových opatření požadovaných v jednotlivých případech.

Sebevražedné myšlenky se objevují, když psychické strádání člověka získá navrch. Mohou se pak objevit myšlenky jako „Jaký to má smysl?“, „Bylo by lepší být mrtvý“ nebo „Takhle už dál žít nechci“. Tyto myšlenky se mohou velmi lišit, pokud jde o frekvenci a intenzitu. Čím častěji se vyskytují a čím jsou naléhavější, tím více dotyčný ztrácí přehled o alternativách sebevraždy.

Fáze sebevraždy podle Pöldingera

Jevištní model rakouského psychiatra Waltera Pöldingera je osvědčeným modelem pro popis progrese suicidality. Rozděluje sebevražedný vývoj do tří fází:

Pro první fázi jsou typické opakované sebevražedné myšlenky a sociální stažení postižených. Sebevražedné události, například v médiích nebo ve vlastním prostředí, jsou navíc vnímány silněji nebo selektivněji. Postižení se však v této fázi ještě mohou distancovat od svých sebevražedných myšlenek, jsou stále schopni sebeovládání. Často vysílají skryté signály, aby upozornili na svou situaci.

2. ambivalence

3. rozhodnutí

V poslední fázi je sebekontrola ještě pozastavena. Postižené osoby se nyní často zdají uvolněné a uvolněné, protože břemeno rozhodnutí bylo odstraněno. Vzhledem k této změně existuje velké nebezpečí, že laici budou předpokládat, že se jejich duševní stav zlepšil. Ve skutečnosti se však postižení v této fázi konkrétně připravují na sebevraždu. Mohou formulovat svou vůli, rozloučit se s rodinou a přáteli nebo oznámit delší cestu – takové varovné signály je třeba brát velmi vážně!

Presebevražedný syndrom podle Erwina Ringela

Konstrikce: Ti, kterých se to týká, vidí méně a méně možností nebo alternativ k sebevraždě. Toto zúžení vnímání může být způsobeno vlastní životní situací nebo určitými událostmi (např. sociální izolace, nezaměstnanost, nemoc, ztráta partnera). Může to být ale i důsledkem duševní choroby (např. deprese).
Agresivita: Postižení mají vysoký potenciál k agresi, ale nedokážou ukázat svůj hněv vnějšímu světu a místo toho ho nasměrovat na sebe. Tomu se říká obrácení agrese.

Sebevražednost: Frekvence

V Německu zemře ročně sebevraždou kolem 10,000 10 lidí. Kromě toho je každý rok 20 až 3,300krát více pokusů o sebevraždu. Ve statistikách příčin úmrtí to staví sebevraždy výrazně před dopravní nehody s přibližně 1,400 XNUMX úmrtími ročně a drogy s přibližně XNUMX XNUMX úmrtími ročně.

Dvě ze tří sebevražd spáchají muži. Ženy se naopak častěji pokoušejí o sebevraždu – zejména mladé ženy do 30 let.

Sebevražedné sklony: příčiny a rizikové faktory

Schizofrenie, některé poruchy osobnosti, jako jsou hraniční a závislosti, také zvyšují riziko sebevraždy.

Dalšími rizikovými faktory sebevražedných sklonů jsou např

Sebevraždy nebo pokusy o sebevraždu v rodině
vlastní pokusy o sebevraždu v minulosti
Příslušnost k sociálně marginalizovaným skupinám
nezaměstnanost
Finanční problémy
Zkušenosti s násilím
Odloučení od životního partnera
Smrt blízkých příbuzných
Zvyšující se věk
Samota/sociální izolace
Fyzické nemoci, zejména ty spojené s bolestí

Sebevražedné sklony: příznaky a varovné signály

sociální vyčlenění
Přímé nebo nepřímé vyjádření sebevražedných myšlenek
vnější změny, například tmavé oblečení, neudržovaný vzhled
zanedbávání výživy a osobní hygieny
riskantní chování
Loučení, rozdávání osobních věcí, příprava závěti
Životní krize

Akutní sebevražda je, když dotyčná osoba má intenzivní myšlenky na únavu ze života a konkrétní sebevražedné úmysly, takže hrozí akutní sebevražedný čin. Akutní sebevražedné sklony lze rozpoznat podle následujících příznaků. Dotyčná osoba…

setrvává ve svých sebevražedných úmyslech i po delším rozhovoru
má naléhavé sebevražedné myšlenky
je beznadějný
trpí akutní psychotickou epizodou
již provedl jeden nebo více pokusů o sebevraždu

Všimli jste si jednoho nebo více z výše uvedených příznaků a známek u příbuzného, přítele nebo známého? Pak byste měli jednat rychle. Upozorněte na problém a nabídněte svou podporu. Doprovod dotyčného například do psychiatrické ambulance. V případě akutních sebevražedných tendencí zavolejte na tísňovou linku (112).

Sebevražedné myšlenky – co dělat?

Vždy byste měli něco udělat se sebevražednými myšlenkami, které máte vy sami nebo které někdo jiný vyjadřuje! Důležité je, jak často a jak naléhavé tyto myšlenky jsou. Jako první krok může pomoci otevřený rozhovor s blízkým důvěrníkem, kde lze vyjádřit často mučivé myšlenky.

Pokud jsou však sebevražedné myšlenky velmi naléhavé a časté a dotyčný se od nich již nemůže distancovat, je nutná rychlá psychiatrická (urgentní) pomoc.

Akutní sebevražedné sklony: lékařské ošetření

Akutní sebevražedné sklony se obvykle zpočátku léčí sedativními, uklidňujícími léky. Jakmile akutní nebezpečí pomine, následují psychoterapeutické diskuse. Zda bude léčba pokračovat v nemocnici nebo ambulantně, závisí na tom, jak vysoké je u pacienta hodnoceno riziko sebevraždy.

Důležitými prvky léčby jsou kupř

Rizikové faktory, jako jsou problematické sociální kontakty nebo užívání drog, jsou v maximální možné míře eliminovány.
Je zajištěno pečlivé sledování pacientů, aby neměli přístup k potenciálním sebevražedným nástrojům, jako jsou zbraně nebo léky.
Někteří terapeuti uzavřou s pacientem nesuvražednou smlouvu. To znamená, že pacient s léčbou souhlasí a prohlašuje, že si během terapie neublíží. Tato smlouva samozřejmě není právně závazná, ale posiluje vztah důvěry a compliance – tedy ochotu pacienta aktivně se podílet na léčbě.
Sebevražedným pacientům často chybí pevná denní struktura, která jim dává stabilitu v každodenním životě. Léčba proto často zahrnuje konkrétní strukturovací pomůcky, například ve formě společně vypracovaných denních rozvrhů.
Behaviorální trénink může pacientům pomoci regulovat své emoce a lépe se vyrovnat s konflikty.
Metody kognitivní terapie mají za cíl změnit dysfunkční styl myšlení, který se vyznačuje beznadějí, sebepodceňováním, zadumáním a negativním hodnocením budoucnosti.
Úspěch terapie může podpořit zapojení příbuzných nebo blízkých přátel.

Jak se vypořádat se sebevražednými sklony: tipy pro příbuzné

Bojíte se o příbuzného a ptáte se sami sebe: Co byste měli dělat, když má někdo sebevraždu? Nejdůležitější rada pro řešení sebevražedných sklonů zní: Buďte u toho! Nenechávejte postiženého samotného a starejte se o něj. Další důležitá rada:

Berte je vážně: Berte sebevražedné myšlenky vážně a nesuďte je. Vyhněte se výrokům jako „Budeš v pořádku“ nebo „Dej se dohromady“. I když se vám popisované problémy nezdají vážné, ti, kterých se to týká, uvidí věci zcela jinak díky jejich zúženým vzorcům myšlení a vnímání.

Důležité: Převezměte odpovědnost za sebevražednou osobu tím, že zorganizujete pomoc, zůstaňte po jejím boku a dáte jí pocit, že jste tu pro ni. Určitě víte, jak důležité je mít po svém boku v akutní, existenční krizi někoho blízkého.

Sebevražedné sklony: kontaktní body

Kromě psychiatrů a psychoterapeutů v soukromých ordinacích a psychiatrických klinikách existují další kontaktní místa pro osoby ohrožené sebevraždou a jejich příbuzné. Například

Telefonická poradna na čísle 0800-1110111
Sociálně psychiatrická služba s místními poradenskými a podpůrnými službami. Adresy lze získat od místního zdravotnického úřadu

Se sebevražednými sklony mohou pomoci i svépomocné skupiny na témata deprese a duševní choroby. Adresy a kontaktní údaje lze nalézt na internetu.