Stručné shrnutí
- Co je sputum? Sekrece z dýchacích cest při kašli
- Jak vypadá sputum? např. bílá nebo bezbarvá a čirá (např. u CHOPN, astma, cystická fibróza), žlutozelená a zakalená (např. při hnisavé angíně, spále, zápalu plic), hnědá až černá (např. u kuřáků) nebo krvavá (např. u rakoviny plic) .
- Příčina: Přirozený proces čištění plic k odstranění škodlivých látek a patogenů z plic.
- Kdy navštívit lékaře? V případě prodloužené tvorby sputa, kontaminace krve, dalších příznaků, jako je horečka nebo dušnost.
- Vyšetření: Vyšetření sputa v laboratoři
- Léčba: Podle základní příčiny: např. mukolytické léky, antibiotika, inhalace.
Definice sputa
Sputum je lékařský termín pro sputum. Je to sekret nebo tekutina produkovaná sliznicí průdušek. Slouží k pročištění plic. Nadměrná tvorba sputa však může být také příznakem onemocnění dýchacích cest.
V závislosti na příčině se může změnit množství, barva a konzistence sputa. Vzhled a konzistence sputa často dává lékaři prvotní informaci o tom, zda je přítomno respirační onemocnění (např. zápal plic, CHOPN, rakovina plic, bronchitida).
Jak vypadá sputum?
Konzistence sputa může být také různá a může být například řídká, viskózní, lepkavá, hrudkovitá, drobivá, pěnová nebo vločkovitá.
Význam: Barva a textura
Zdravé sputum je obvykle sklovitě světlé a vyskytuje se jen příležitostně a v malém množství. Nadměrné nebo zbarvené sputum naopak často ukazuje na onemocnění dýchacích cest. Na jedné straně mohou vdechované škodliviny (např. kouření) poškodit sliznici průdušek, na druhé straně mohou vdechované viry, bakterie nebo plísně spustit infekci a zanítit dýchací cesty (infekce dýchacích cest). Barva a konzistence sputa poskytují počáteční indikaci příčiny.
Důležité: Přestože sputum může poskytnout lékaři prvotní indikaci příčiny, pro spolehlivou diagnózu jsou nezbytná další vyšetření.
Sklivec-bělavé sputum
Zvýšený, skelně bílý sputum často ukazuje na virovou infekci, jako je akutní bronchitida, chřipka nebo obyčejné nachlazení.
Chronická plicní onemocnění, jako je CHOPN, průduškové astma nebo chronická bronchitida, stejně jako cystická fibróza (cystická plicní fibróza) však mohou také vést k nadměrné produkci skelně bílého sputa. Sputum je pak obvykle husté a slizké. Sputum se vyskytuje po delší dobu nebo opakovaně.
Žlutavě nazelenalý sputum
Nažloutlé až nazelenalé sputum obvykle obsahuje hnis a často ukazuje na bakteriální respirační infekci, jako je hnisavá angina pectoris, šarla, zápal plic, černý kašel nebo tuberkulóza. Při bakteriálních infekcích sputum často také zapáchá a je drobivé. Viry jsou také vzácně příčinou žlutozeleného sputa.
Pokud je hlen žlutý nebo zelený, nemusí to nutně znamenat, že za infekci jsou zodpovědné bakterie. Lékař by tedy měl antibiotika podávat až po spolehlivé diagnóze bakteriální infekce (laboratorně).
Řadu těchto onemocnění doprovází také horečka, kašel a bolest v krku. Může se však objevit i kašel bez sputa (např. suchý kašel). Je také možné, že se sputum vytvoří bez kašle.
Velké množství zelenožlutého sputa může znamenat patologické zvětšení plic (bronchiektázie). Toto sputum se obvykle skládá z pěnové horní vrstvy, slizniční střední vrstvy a viskózního sedimentu s hnisem („třívrstvé sputum“). Příčinou nažloutlého sputa může být také alergie (alergické astma).
Šedivý, nahnědlý nebo černý sputum
Kuřácký kašel se naproti tomu obvykle ráno vyskytuje společně s hnědým nebo vzácněji černým sputem.
Krvavé sputum
Sputum obsahující krev (hemoptýza) může vypadat růžově, světle červené nebo rezavě hnědé a obsahovat červené nebo hnědé skvrny. Může to znamenat poranění nebo onemocnění dýchacích cest. Například při zápalu plic se někdy vyskytuje rezavě hnědý sekret.
Jasně červené a pruhované krvácení ve sputu je také často pozorováno v případě zanícené průdušnice nebo průdušek a také rakoviny plic. Krev ve sputu však může vést i aspergilóza (onemocnění způsobené plísněmi), CHOPN, chronická bronchitida, bronchiální astma, plicní abscesy, bronchiektázie nebo tuberkulóza. Zejména u tuberkulózy se to obvykle projevuje v podobě malých krevních skvrn ve sputu.
Pokud se sputum skládá výhradně z krve (hemaptoe), může to také znamenat rakovinu plic nebo prasklou bronchiální tepnu. Růžový a pěnivý sputum na druhé straně obvykle ukazuje na plicní edém. To je voda v plicích, což je lékařská pohotovost.
Jak vzniká sputum?
Bronchiální systém je uložen v plicích a funguje jako trubicový systém, který transportuje kyslík do těla. Z plicní trubice se průdušky rozvětvují do obou plic jako větve stromu. Ve sliznici průdušek tvoří určité buňky – tzv. pohárkové buňky – sekret, který pokrývá velkou část dýchacích cest tenkou vrstvou hlenu.
Ta má za úkol chránit plíce před cizími tělesy, prachem, patogeny (např. viry, plísně, bakterie) nebo částicemi kouře. K tomu řasinky na povrchu sliznice rytmickými pohyby jako na běžícím pásu transportují směrem k ústům sekrety, na které ulpívají škodliviny. Tam se pak vykašlává ve formě sputa (produktivní kašel). Tvorba sputa je tedy přirozenou reakcí těla na čištění dýchacích cest.
Pokud je však sliznice poškozena (např. kouřením), mohou se na ní snadno množit viry, bakterie a další škodlivé organismy a způsobit například zánět. Výsledkem je, že buňky produkující hlen produkují stále více (obvykle zahuštěného) hlenu, aby pročistily plíce od škodlivých látek. V závislosti na příčině se může lišit i barva a konzistence sputa (viz výše).
Kdy navštívit lékaře?
- sputum a kašel přetrvávají déle než několik dní.
- sputum je krvavé nebo purulentní (nažloutlé) barvy.
- objevují se další příznaky, jako je horečka, bolest na hrudi nebo dušnost.
Krvavý sputum musí být zkontrolován lékařem, zejména u kuřáků.
Jak lékař vyšetřuje sputum?
Barva a konzistence sputa může lékaři poskytnout prvotní informaci o příčině a možných onemocněních. Pro stanovení spolehlivé diagnózy však lékař obvykle provede další vyšetření. Lékař například vyšetří sputum v laboratoři pod mikroskopem (vyšetření sputa).
To umožňuje, aby byly ve sputu detekovány patogeny, jako jsou bakterie, houby nebo viry, které jsou často odpovědné za respirační infekce. Lékař dokáže odhalit i patologicky změněné buňky ve sputu, které mohou někdy ukazovat na rakovinu plic.
V případě potřeby lékař také provede krevní test, aby určil úroveň zánětu a možných patogenů. Podle podezření na příčinu pak lékař zajistí další vyšetření jako rentgen plic, CT, magnetickou rezonanci nebo bronchoskopii.
Jak se provádí vyšetření sputa?
Při podezření na infekci bakteriemi nebo plísněmi se vzorek sputa na několik dní skladuje v živném roztoku v inkubátoru. Pokud z něj vyroste bakteriální nebo plísňová kultura, lékař pak může určit přesný patogen a zahájit vhodnou léčbu.
Následující tipy vám pomohou získat sputum:
- Nejjednodušší je vykašlávání sputa ráno po probuzení.
- Předtím si důkladně vypláchněte ústa vodou z vodovodu. To zajišťuje, že sputum se co nejméně mísí s bakteriemi přirozeně přítomnými v ústech (orální flóra). Důležité: Předtím si nečistěte zuby a nevyplachujte si ústa ústní vodou.
- Hlen silně vykašlejte do úst a poté ho vyplivněte do hrnku. Pro získání dostatečného množství je často nutné proces opakovat.
- Kalíšek ihned uzavřete a co nejdříve předejte lékaři. Pokud to není možné, uchovávejte nádobu se sputem v lednici, dokud ji neodevzdáte.
Jak vypadá léčba?
V případě infekcí dýchacích cest doprovázených kašlem a tvorbou hlenu je důležité dostatečně pít a fyzicky se ubírat. V případě produktivního kašle může lékař předepsat i expektorans ve formě tablet, šťáv nebo inhalací. Tyto prostředky činí viskózní hlen tekutější a usnadňují vykašlávání sputa. Protizánětlivé léky mohou pomoci i při zánětech průdušek. Nejlepší je zeptat se na to svého lékaře nebo lékárníka.
