Syndrom a terapie KISS

KISS syndrom je klinický obraz v oboru pediatrie (dětské medicíny) a popisuje řadu poruch souvisejících s horním krčním kloubem nebo krční páteří dítěte. Termín „KISS“ je zkratka pro kinetickou nerovnováhu způsobenou suboccipitálním namáháním. Syndrom definoval chirurg a manuální terapeut Heiner Biedermann. Symptomatologie, která odpovídá KISS syndrom ale vyskytuje se u školních dětí se nazývá dyspraxie a cervikální dyspraxie (syndrom KIDD). Tyto děti jsou nápadné nedostatek koncentrace a výkon a studium potíže. Základ pro vznik systému KISS syndrom je předpoklad, že narušené držení těla a poruchy chování v kojeneckém věku a batole jsou způsobeny komplexem příznaků, který souvisí s procesem porodu a určitými rizikové faktory. Mezi tyto rizikové faktory patří:

  • Trauma krční páteře (poranění krční páteře) během porodu - např. Z extrakčních zařízení (porodní kleště)
  • Intrauterinní anomálie polohy (nepříznivá poloha dítěte v děloha) - např. Prezentace pánevního konce.
  • Prodloužené tlakové kontrakce
  • Vícenásobná těhotenství (např. Dvojčata).
  • Pád v raném dětství
  • Rychlý průběh porodu
  • Sectio caesarea (císařský řez)

Podle Biedermanna jsou postižené děti KISS patrné asymetrickou pozicí, pevnou jednostrannou polohou spánku a citlivostí na dotek v oblasti krk. Podle Biedermanna často existuje boční preference, pokud jde o motorické funkce. Zkreslení (napětí) a subluxace (neúplná dislokace kloubu) v atlantoaxiálním kloubu (kloub mezi prvním krční páteř (atlas) a druhý krční páteř (osa); "hlava kloub “) se předpokládá jako příčinný faktor. Následující příznaky, označované také jako posturální asymetrie, jsou v diagnostice syndromu KISS jednotné:

  • Asymetrie obličeje
  • Asymetrie gluteálního záhybu (asymetrie podepření).
  • Asymetrie temporomandibulárního kloubu
  • Ophistotonické držení těla (zvýšený tón extensorových svalů zad, zejména krční páteře, což vede k silně nakloněnému postoji dozadu).
  • Nemluvně skolióza (nefyziologické ohnutí páteře do strany).
  • Deformity lebky
  • Torticollis (křivost hlavy)

S KISS syndromem jsou navíc spojeny následující příznaky:

  • Ochrnutí plexu paže (ochrnutí brachiální plexus).
  • Horečka
  • Nesprávné polohy nohou - např. Srpová noha
  • Dysplazie kyčle (porucha dozrávání kyčle).
  • Kolika (křečovitá bolest břicha)
  • Svalová hyper- nebo hypotonie (zvýšené nebo snížené svalové napětí).
  • Strabismus (šilhání)

Podle Biedermanna se popsané příznaky zpočátku projevují jako funkční porucha, ale pokud se neléčí, mohou se projevit morfologicky. Důsledky, které ovlivňují hlavně chování dítěte a vedou k poruchám, jsou:

  • Zpoždění vývoje motoru
  • Křičící tendence
  • poruchy spánku
  • Potíže s pitím nebo potíže s kojením

Syndrom KISS se jeví jako mnohostranný klinický obraz. Výše uvedené příznaky se vyskytují často, takže této diagnóze lze přičíst mnoho kojenců s pouze malými odchylkami. Asymetrie dále spontánně ustupují v prvních měsících života, a proto nevyžadují léčbu. Důkazy o tomto onemocnění nebo o potřebě léčby konvenční medicína neuznává. Podle Biedermanna lze syndrom KISS léčit hlavně pomocí ruční terapie metody. Je zmíněna řada metod, které jsou shrnuty v následujícím textu. Cílem terapie metod je dát dítěti korekční impuls.

Terapeutické metody

  • Atlas terapie podle Arlen - Atlas terapie podle Arlen je jemný, manuální postup, který je přiřazen k ruční medicíně. Zahrnuje reflexní a regulační vliv na autonomní a periferní nervový systém jemnou manuální impulsní technikou na příčné procesy prvního krční páteř (synonyma: atlas; C1).
  • Dorn terapie - Dornova terapie je manuální metoda doplňkové medicíny, s níž souvisí chiropraxe a zahrnuje také prvky Tradiční čínská medicína (TCM).
  • Kraniosakrální terapie - Kraniosakrální terapie (synonyma: kraniosakrální terapie; kraniosakrální terapie; CST) je forma léčby odvozená z kraniosakrální terapie WG Sutherland osteopatie (1930) a patří do oblasti manuální medicíny. Základem kraniosakrální terapie je kraniosakrální systém, který se vyznačuje funkční jednotou lebky (kost lebka) a kříže (křížová kost).
  • Manuální terapie - Ruční terapie (latinsky manus: „ruka“) je forma terapie, při které terapeut pracuje výhradně rukama (manuální terapie; manuální terapie). Léčí hlavně bolest vzadu, klouby nebo svaly. Je založen na předpokladu, že posunutí obratlů z jejich fyziologické (normální) polohy může vést k podráždění nervový systém. V případě takového podráždění nervový systémse také nazývá zablokování páteře. S pomocí ruční terapie, jsou tyto blokády vyřešeny a symptom takto léčen.
  • Terapie Myoreflex - Terapie Myoreflex je terapeutický postup pro léčbu zvýšeného základního napětí kosterních svalů, které je spojeno se zátěží jak okolní struktury měkkých tkání, tak klouby. Vytvářením takzvaných konverzních stimulů se tělo pohybuje přes a vyvážit produkce k regeneraci pohybového aparátu.
  • Osteopatie - Osteopatie je převážně manuální diagnostický a terapeutický koncept, který sahá až k americkému lékaři Andrewu Taylorovi Stillovi (1828-1917). Odkazuje na diagnózu a terapie dysfunkcí jakéhokoli druhu, podle Still, poruch a pohybových omezení fascie a klouby může také vyvolat příznaky v jiných orgánech a oblastech těla.
  • Terapie podle Vojty - Vojtův koncept byl vyvinut v 50. letech neurologem a neuropediatrem Dr. Václavem Vojtou (1907-2000) a používá se v neurologických, neuropediatrických i neuroorthopedických klinických obrazech. Princip spočívá v tzv. Reflexní lokomoci (reflexní lokomoce), čímž jsou pacientovi opět zpřístupněny základní pohybové vzorce v poškozeném centrálním nervovém systému a pohybovém aparátu.
  • Terapie podle Castillo-Morales - Terapie podle Castillo-Morales je holistický koncept terapie, jehož základem je znalost neuromotorického vývoje. Léčí se děti i dospělí trpící neurologickými poruchami. Léčba tohoto konceptu je dále zaměřena na tzv. Orofaciální regulační terapii: Cílem intervence je zde zlepšení komunikace a příjmu potravy.
  • Terapie podle Bobatha - The Bobath koncept (synonymum: Neurodevelopmental Treatment - NDT) je koncept, který se používá jak v fyzioterapie a v zaměstnání a terapie mluvením k léčbě pacientů s poruchou mozkové hybnosti (CP, např. po mrtvice) bez ohledu na věk.
  • Terapie podle Feldenkraise - Metoda podle Feldenkraise je pohybová terapie, která se zaměřuje na změnu ve vnímání pohybových sekvencí v bezvědomí. Vytvořením vědomých automatizovaných, nevědomých pohybových sekvencí jsou tyto přístupné terapii a tím i proměnlivé.