Somatoformní porucha: příznaky, terapie

Stručné shrnutí

  • Příznaky:Různé fyzické příznaky, pro které neexistuje organická příčina; časté „hopping“ doktora (= častá změna lékaře); různé projevy syndromu (hypochondriáza, chronická bolest a další)
  • Léčba: Podle závažnosti obvykle psychoterapie, eventuálně medikace jako antidepresiva nebo anxiolytika.
  • Diagnostika: Obvykle zdlouhavé, konkrétní organické příčiny uvedených tělesných potíží je nutné vyloučit (různými vyšetřovacími metodami); psychologická diagnostika včetně dotazníků.
  • Prognóza: Dobrá, pokud je správně diagnostikována včas; často přílišná diagnostika v důsledku časté změny lékaře, například s příliš mnoha rentgenovými vyšetřeními

Co je somatoformní porucha?

Pacienti jsou často pevně přesvědčeni o fyzické nemoci a vždy vyžadují další vyšetření a lékařská opatření. Možnost psychické příčiny pacient často neakceptuje, což vede k častým změnám lékaře. V této souvislosti se také používají termíny jako „hopping na doktora“ nebo „kariéra pacienta“, ale ty neodpovídají pacientovu tlaku nemoci.

Výrazy

Existují různé somatoformní poruchy. Klasifikační systém Světové zdravotnické organizace WHO (International Statistical Classification of Diseases and Related Health Problems) MKN-10 mezi ně počítá pod kódem F45.- tyto výrazy:

Hypochondriální porucha

Hlavní charakteristikou hypochondrické poruchy nejsou fyzické příznaky, ale nadprůměrné duševní zaujetí jimi. Tato přetrvávající úzkost a zaujatost vlastním utrpením zasahuje do společenského a profesního života postiženého. Doba trvání této somatoformní poruchy je nejméně šest měsíců.

Somatizační porucha

Formy somatizační poruchy zahrnují:

  • Perzistentní somatoformní porucha: perzistentní somatoformní porucha je, když jsou příznaky přítomny po dobu nejméně šesti měsíců (ve většině dnů).
  • Nediferencovaná somatizační porucha: je přítomna, když jsou fyzické obtíže četné a přetrvávající v různých formách, ale nejsou splněna klinická kritéria somatizační poruchy (viz výše).

Přetrvávající somatoformní bolestivá porucha.

Postižení však popírají, že by u obtíží byly možné i psychické příčiny – často se nechtějí smířit s diagnózou „somatoformní porucha“. Muži i ženy jsou postiženi stejně často, i když u této somatoformní poruchy existuje familiární shlukování.

Jaké jsou příznaky?

Hlavní charakteristikou somatoformní poruchy jsou fyzické příznaky, které pacient nekontroluje nebo dobrovolně předstírá, ale pro které také neexistuje žádné fyzické vysvětlení. Potíže jsou v zásadě možné ve všech orgánových systémech. Nejčastěji je somatoformní porucha spojena s následujícími příznaky:

  • Příznaky v oblasti kardiovaskulárního systému: bolest na hrudi, pocit tlaku, píchání nebo klopýtání v srdci.
  • Urogenitální příznaky: bolest při močení, časté močení, bolest v podbřišku
  • Příznaky v oblasti dýchacích cest: pocit dušnosti, dušnost
  • Příznaky v oblasti svalů a kloubů: bolesti zad, paží a nohou, mravenčení

Dočasně vysoká hladina napětí ve stresových fázích života často zmírňuje somatoformní poruchu nebo její příznaky. Následná relaxace však často způsobí, že se porucha opět zvýrazní.

Jak se dá léčit somatoformní porucha?

Pro léčbu je důležitý i dobrý, důvěryhodný vztah mezi lékařem a pacientem – vždyť lidé se somatoformními poruchami často ztratili důvěru v lékaře.

V závislosti na závažnosti je možné, že somatoformní poruchy vedou k pracovní neschopnosti. V některých případech somatoformní poruchy odezní samy bez léčby. V ostatních případech je vhodná terapie, která může zahrnovat léčbu medikamenty.

Základem úspěšné léčby somatoformních poruch je psychoedukace: terapeut nebo lékař vysvětlí pacientovi psychické procesy, které mohou somatoformní poruchu způsobovat. Jen s tímto pochopením ze strany pacienta přinese terapeutická práce ovoce.

Hypochondrická porucha – terapie

K dnešnímu dni neexistuje jediná léková terapie pro tuto somatoformní poruchu. Plány terapie se liší individuálně v závislosti na závažnosti příznaků. Při souběžných duševních onemocněních terapeut často aplikuje léky proti úzkosti a antidepresiva.

Důležité je také změnit postoj pacienta k jeho vnímání těla. Cílem je identifikovat pacientovy problémy a stresory za účelem jejich řešení a zvládnutí somatoformní poruchy.

Somatizační porucha – terapie

Doporučuje se také psychoterapeutická léčba, aby se pacient dokázal distancovat od údajných symptomů a získal určitý odstup od trpícího. To mu pomáhá opět lépe zvládat každodenní život a usnadňuje mu řešení vlastních problémů.

Relaxační techniky jsou také nápomocné při trvalém překonání somatizační poruchy.

Somatoformní bolestivá porucha – terapie

V rámci psychoterapie jsou k dispozici programy tzv. multimodální terapie. Ty se provádějí ambulantně. Pacient se stává odborníkem na vlastní bolest: terapeut ho učí základním znalostem o vzniku bolesti, zpracovávání podnětů bolesti a spouštěcích stavech.

Cílem multimodální terapie je změnit pacientovo vnímání bolesti, podpořit zdravé chování pacienta a vyléčit somatoformní poruchu.

Příčiny a rizikové faktory

Příčiny somatoformní poruchy jsou složité a odborníci zde předpokládají souhru více faktorů. Existují různá vysvětlení pro vývoj somatoformní poruchy:

Přístup teorie učení k vysvětlení předpokládá naučený, opakující se a tím posilující vzorec chování pro somatoformní poruchu. Vzniká začarovaný kruh, ze kterého se pacient sám jen těžko dostane.

V současné době se také diskutuje o různých neurobiologických modelech. Protože některé somatoformní poruchy často postihují prvostupňové příbuzné, nelze vyloučit určitou dědičnost. Navíc je možné, že u pacientů se somatoformními poruchami imunitní systém a nervový systém i jejich hormony reagují ve stresových situacích silněji než u zdravých jedinců. To však dosud nebylo jednoznačně prokázáno.

Rizikové faktory somatoformních poruch

Některé typy osobnosti jsou také náchylnější k somatoformní poruše než jiné: Typ osobnosti úzkostně-sebe-nejistý často trpí pocitem bezmoci a bezcennosti. Postižený díky svému zjevnému utrpení zažívá sekundární zisk nemoci. To přitahuje pozornost ostatních a vytváří se rámec, ve kterém je pacientovi umožněno přiznat slabost.

Vyšetření a diagnostika

Rozlišit somatoformní poruchu od tělesného onemocnění není vždy snadné. Proto jsou nutná pečlivá vyšetření k vyloučení fyzických příčin symptomů (jako jsou krevní testy, EKG, RTG), než lékař předpokládá somatoformní poruchu jako pracovní diagnózu.

Diagnostiku často zajišťuje mimo jiné psychologická diagnostika standardizovanými dotazníky.

Průběh onemocnění a prognóza

Pokud somatoformní porucha zůstane neléčená, opakované návštěvy lékaře a změny lékařů mohou vést k přehnaným diagnostickým opatřením – například příliš častým rentgenovým vyšetřením. To pacientovi více uškodí než pomůže.

Pokud je diagnóza nejasná, jsou možné náhodné nálezy, které mohou být přeceňovány a případně přeléčeny.