Co je měď?
Měď je stopový prvek, který je důležitý pro buněčný metabolismus. Pomáhá také tělu vstřebávat železo z gastrointestinálního traktu.
Měď se vstřebává potravou z tenkého střeva. Relevantní množství mědi obsahují například ořechy, maso, fazole a cereální produkty. Lidé absorbují přibližně čtyři miligramy stopového prvku denně prostřednictvím stravy. Obsah mědi v těle se pohybuje mezi 50 a 150 miligramy.
V krvi se měď váže na transportní protein albumin, který ji transportuje do jater. Tam může být stopový prvek navázán na coeruloplasmin a transportován tam, kde je potřeba. Přebytečná měď se vylučuje hlavně žlučí a tedy střevem, v menším množství ledvinami močí a částečně mateřským mlékem.
Kdy se stanovují hladiny mědi?
Měď – normální hodnoty
Hladinu mědi lze měřit v krevním séru. Vyjadřuje se v mikrogramech na decilitr (µg/24h) nebo mikromolech na litr (µmol/l). Platí následující standardní hodnoty:
Pohlaví nebo věk |
Standardní hodnota |
|
Předčasně narozené děti |
17 – 44 ug/dl |
2.7 – 7.7 µmol/l |
0 na 4 měsíců |
9 – 46 ug/dl |
1.4 – 7.2 µmol/l |
4 na 6 měsíců |
25 – 110 ug/dl |
3.9 – 17.3 µmol/l |
7 na 12 měsíců |
50 – 130 ug/dl |
7.9 – 20.5 µmol/l |
1 až 5 let |
80 – 150 ug/dl |
12.6 – 23.6 µmol/l |
6 až 9 let |
84 – 136 ug/dl |
13.2 – 21.4 µmol/l |
10 až 13 let |
80 – 121 ug/dl |
12.6 – 19.0 µmol/l |
14 až 19 let |
64 – 117 ug/dl |
10.1 – 18.4 µmol/l |
Ženy |
74 – 122 ug/dl |
11.6 – 19.2 µmol/l |
muži |
79 – 131 ug/dl |
12.4 – 20.6 µmol/l |
Někdy se zjišťuje i obsah mědi v moči. Jednoduchý vzorek moči se neodebírá, ale moč se sbírá během 24 hodin. Koncentrace mědi v tomto 24hodinovém sběru moči se pak měří v laboratoři. Obvykle je 10 – 60 µg/24h nebo 0.16 – 0.94 µmol/24h.
Nedostatek mědi v krvi se vyskytuje v následujících případech:
- Wilsonova choroba (onemocnění mědi)
- Menkesův syndrom (vrozená porucha vstřebávání mědi ve střevě)
- Nefrotický syndrom (kombinace různých příznaků způsobených poškozením ledvin)
- Podvýživa, například umělým krmením (zejména u novorozenců a kojenců)
Průjem a žaludeční křeče často doprovázejí nedostatek mědi. Příznaky anémie z nedostatku železa se často objevují navíc, protože nedostatek mědi zhoršuje vstřebávání železa ve střevě.
Kdy jsou hladiny mědi zvýšené?
Příliš mnoho mědi se nachází v krvi v následujících případech:
- akutní zánět
- onemocnění jater
- Akutní rakovina krve (akutní leukémie)
- některé formy anémie (aplastická anémie)
- tyreotoxikóza (akutní, život ohrožující metabolické vykolejení, zejména u lidí s hypertyreózou)
Pokud je koncentrace mědi v těle výrazně zvýšená, nazývá se to také „otrava mědí“.
Příliš mnoho mědi v moči ukazuje na Wilsonovu chorobu ukládání mědi.
Co dělat, když je hladina mědi zvýšená nebo snížená?
Pokud je hladina mědi v krvi nebo moči příliš vysoká nebo příliš nízká, lékař se pokusí zjistit příčinu. To může vyžadovat další laboratorní testy a vyšetření, například stanovení coeruloplasminu. Pokud se zjistí příčina, bude pokud možno zahájena vhodná léčba. Hladina mědi se pak také může vrátit k normálu.