Co je očkování proti tetanu?
Tetanus způsobuje bakterie Clostridium tetani, přesněji řečeno její toxin. Patogen proniká do lidského těla malými nebo velkými ranami a produkuje dva toxiny (bakteriální jedy). Jeden z nich, tetano-spasmin, je zodpovědný za typické příznaky tetanu. Skutečným nebezpečím tedy nejsou samotné bakterie, ale jejich tetanový toxin.
Aktivní vakcína proti tetanu
Právě zde přichází na řadu aktivní vakcína proti tetanu. V zásadě jde o samotný bakteriální toxin, ale v oslabené formě. Lékaři pak hovoří o tetanovém toxoidu. Pokud je pacientovi aplikován v tomto stavu, jeho imunitní systém se dostane do kontaktu s „light verzí“ toxinu a začne proti němu vytvářet protilátky.
Protože je však injikovaný toxin oslabený („detoxikovaný“), nezpůsobuje onemocnění. Vakcína proti tetanu spíše vyvolává účinnou imunitní ochranu proti infekčnímu onemocnění. Pokud by ke skutečné infekci nebezpečným patogenem došlo později, imunitní systém reaguje rychleji a bojuje s toxiny zejména patogenu tetanu. Očkovaná osoba je tedy vůči tetanu imunní a zpravidla již neonemocní.
Očkování proti tetanu obsahuje „detoxikovaný“ patogenní toxin (toxoid), proto se také nazývá toxoidní vakcína.
Pasivní očkování proti tetanu
Na rozdíl od aktivního očkování, při pasivním očkování lékař aplikuje hotové protilátky, které jsou namířeny proti tetano-spasminu. Tyto tzv. tetanové imunoglobuliny (tetanový antitoxin) se získávají z lidské krve. Používají se, když má pacient otevřené poranění, ale není aktivní očkování. Pokud postižení jedinci dostanou pasivní vakcínu proti tetanu, obvykle to zabrání nebo alespoň významně zmírní příznaky tetanu.
Jakákoli vakcína proti tetanu, ať už pasivní nebo aktivní, se aplikuje do svalu (intramuskulárně, im), buď do horní části paže nebo do stehna. U otevřené rány navíc lékaři dávají pasivní imunizaci proti tetanu do svalů na okrajích rány.
Jaké jsou vedlejší účinky?
Stejně jako u mnoha jiných léků existují i u imunizace proti tetanu: vedlejší účinky. Ty jsou však v naprosté většině případů spíše vzácné a neškodné. Mezi nejčastější nežádoucí účinky patří:
- Dočasný diskomfort v gastrointestinálním traktu (nevolnost, průjem)
- Bolest hlavy
- Horečka
- otok, zarudnutí a bolest v místě vpichu
Jako ostatně u všech očkování platí, že bezprostředně po očkování proti tetanu by člověk neměl podstupovat žádnou velkou fyzickou námahu, tedy alespoň ten samý den nevykonávat těžkou fyzickou práci, nesportovat a případně se v den očkování vyhýbat alkoholu. . Očkování vždy určitým způsobem zatěžuje organismus.
Očkování proti tetanu během těhotenství a kojení
Očkování proti tetanu v těhotenství je odborníky považováno za bezpečné – pro matku i pro nenarozené dítě. Pokud matka ještě nedostala základní imunizaci, odborníci ze Světové zdravotnické organizace (WHO) dokonce doporučují očkování co nejdříve v těhotenství třemi dávkami v intervalu dvou a šesti měsíců.
Lékařští odborníci také nevidí žádné překážky očkování proti tetanu během kojení.
Jak by měl být člověk očkován?
Stálý výbor pro vakcinaci (STIKO) výslovně doporučuje aktivní očkování proti tetanu lidem všech věkových kategorií. Očkování je v zásadě možné kdykoliv, s výjimkou závažných onemocnění a vysokých horeček. Je to proto, že za těchto okolností je imunitní systém oslabený nebo již natolik vytížený, že si nemusí vybudovat dostatečnou imunitní ochranu proti tetanovému toxinu. Lehká rýma však není překážkou očkování, jak se často mylně předpokládá.
Prvním krokem je tzv. základní imunizace. Začíná v raném dětství. Očkování proti tetanu obvykle provádí lékař společně s dalšími standardními očkováními proti záškrtu, dětské obrně, černému kašli, hepatitidě B a Haemophilus influenzae typu b (Hib). Pro toto tzv. šestinásobné očkování odborníci STIKO aktuálně doporučují očkovací schéma 2+1 – celkem tři očkovací dávky:
- Od druhého měsíce života lékaři aplikují první očkování proti tetanu (nebo šestinásobné očkování).
- Ve čtyřech měsících věku dostávají děti druhou dávku vakcíny.
- V jedenácti měsících věku končí základní imunizace třetím očkováním proti tetanu.
Ne všechny vakcíny jsou licencovány pro snížené očkovací schéma 2+1. Pokud jsou k dispozici pouze ty, lékaři aplikují vakcínu čtyřikrát (za dva, tři, čtyři a jedenácté měsíce života)!
Předčasně narozené děti (narozené před 37. týdnem těhotenství) dostávají vždy čtyři očkování proti tetanu (očkovací schéma 3+1). Kromě výše uvedených očkovacích termínů lékař aplikuje vakcínu proti tetanu ještě dodatečně ve třetím měsíci života – rovněž v rámci šestivakcinačního schématu.
Přeočkování proti tetanu
Prodělaná tetanová infekce neposkytuje trvalou imunitní ochranu! Očkování proti tetanu je proto stále důležité pro lidi, kteří již tetanus prodělali.
Nezapomeňte na posilovač!
Základní imunizace sice vede k tvorbě protilátek, ale je nutné ji v pravidelných intervalech obnovovat. Pokud bylo očkování proti tetanu provedeno v kojeneckém věku, obnovuje se vakcinační ochrana jednou injekcí v pátém až šestém roce života a mezi devátým až šestnáctým rokem života. Aby byla zachována ochrana vakcínou, musí se také dospělí nechat každých deset let přeočkovat.
Záškrt, černý kašel a tetanus: přeočkování v hromadném balení
Přeočkování v pátém roce života se podává v kombinaci s očkováním proti záškrtu a očkování proti černému kašli. Další booster pro dospívající podávají lékaři jako čtyřnásobné očkování proti tetanu, záškrtu, dětské obrně a černému kašli.
U dospělých je pro přeočkování každých deset let nejvhodnější kombinované očkování proti tetanu a záškrtu (Td očkování). Odborníci STIKO však doporučují, aby dospělí dostali trojkombinovanou vakcínu proti tetanu, záškrtu a černému kašli (očkování Tdap) jednorázově.
Je očkování proti tetanu opravdu užitečné?
Celosvětově běžný tetanus je v Německu spíše vzácný. Důvodem jsou někdy dobré životní a hygienické podmínky, ale především vysoká proočkovanost proti tetanu. Ale i v této zemi, navzdory dobré lékařské péči, stále dochází k úmrtím. Počet případů však stále klesal s tím, jak se očkování rozšířilo – pro srovnání, před rokem 100 bylo více než 1970 případů tetanu. Protože se patogen vyskytuje téměř všude, očkování proti tetanu zůstává jediným způsobem, jak účinně chránit proti infekci.
Očkování proti tetanu proti úrazům
Jak lékaři očkují ránu, závisí jednak na stavu očkování postiženého. Na druhou stranu hraje roli stav rány. Pro čistá a malá poranění platí následující:
- Jedinci bez očkování proti tetanu nebo s nejasným statusem očkování: současné očkování proti tetanu, tj. očkování aktivní vakcínou proti tetanu i pasivní imunizace
- Jedinci s nekompletní očkovací sérií nebo poslední přeočkování proti tetanu před více než deseti lety: pouze aktivní imunizace
- Jedinci s alespoň třemi dávkami vakcíny nebo přeočkováním během posledních deseti let: není vyžadováno žádné očkování proti tetanu
- Osoby bez očkování proti tetanu, s nejasným očkovacím stavem nebo méně než třemi předchozími očkovacími dávkami: Simultánní očkování (aktivní + pasivní očkování proti tetanu).
- Osoby s minimálně třemi očkováními a jedním přeočkováním během posledních pěti let: není vyžadováno žádné očkování
- Jedinci s alespoň třemi očkováními a jednou přeočkování podanou před více než pěti lety: aktivní očkování proti tetanu
Při současném očkování lékaři aplikují pasivní a aktivní imunizaci do různých svalů. Vakcíny proti tetanu se podávají ve formě kombinovaných vakcín.
