Reakce na očkování – nepříjemné, ale zcela normální
Podle současného stavu jsou dosud schválené vakcíny Corona obecně dobře tolerovány. Relativně mnoho očkovaných osob však zažívá reakce na očkování. Přísně vzato se nejedná o vedlejší účinky, ale spíše o přirozené reakce imunitního systému na očkování. Patří mezi ně příznaky podobné chřipce, které odezní po dvou až třech dnech, nebo bolest a zarudnutí v oblasti očkování.
Ve skutečnosti se takové reakce vyskytují častěji u vakcín proti Corona než po mnoha jiných očkováních. Jeden možný důvod: imunitní systém reaguje velmi dobře a možná lépe na moderní vakcíny než na mnoho klasických vakcín. To má tu výhodu, že nabízejí velmi dobrou ochranu proti infekci a zejména proti těžkým průběhům onemocnění. Zvýšené a silnější reakce na očkování jsou proto nepříjemným, ale neškodným důsledkem dobré imunitní odpovědi.
Pokud však po očkování koronavirem nepozorujete žádné reakce na vakcínu, neznamená to, že je vaše odpověď na vakcínu slabá. Ve skutečnosti většina z nich vůbec žádné reakce na vakcínu nezaznamená, přesto si obvykle vytvoří velmi dobrou imunitní ochranu.
Časté reakce na očkování a vedlejší účinky
- Horečka
- Bolest hlavy
- mírná až střední bolest a otok v místě vpichu
- Únava
- bolest v jedné končetině
- Závrať
- Zimnice @
- bolest svalů
- příznaky podobné chřipce
- vyrážka
- průjem
- bušení srdce
- závodní srdce
Například podle studie amerického Úřadu pro kontrolu potravin a léčiv (CDS) po podání mRNA vakcíny asi 50 procent očkovaných hlásilo příznaky po první dávce a asi 69 procent po druhé.
Po očkování proti koronaviru se s těmito příznaky častěji setkají mladší lidé. To není překvapivé, protože jejich imunitní systém je silnější než u starších lidí. Totéž platí pro ženy, jejichž imunitní systém bývá aktivnější než u mužů.
Alergické reakce
Alergické reakce na očkování jsou skutečnými vedlejšími účinky. V zásadě nejsou neobvyklé a mohou se objevit i po podání vakcíny Corona.
Obecné doporučení ohledně očkování proti Coroně tedy platí i pro alergiky. Každý, kdo již v minulosti prodělal těžkou alergickou reakci (bez ohledu na látku), by to měl před očkováním probrat se svým lékařem. Institut Paula Ehrlicha také doporučuje, aby lékaři sledovali alergiky po dobu alespoň 30 minut po očkování proti koroně kvůli reakci.
V případě alergického šoku tak může být rychle poskytnuta lékařská pomoc. Postižené osoby se díky tomu rychle zotaví. Další dávku vakcíny Corona by však podle současných doporučení dostat neměli.
Covid paže
Někteří očkovaní jedinci pociťují opožděné příznaky – konkrétně čtyři až jedenáct dní po očkování – na očkované končetině: zarudnutí, otok, svědění, bolest. Vyšetřování vzorků tkáně (biopsie) ukázalo, že se jedná o imunitní reakci, na níž se podílejí zejména T buňky, které se vyvinou až později v průběhu imunitní odpovědi. Příznaky jsou však v podstatě neškodné a dají se dobře léčit ochlazením a v případě potřeby kortizonem.
Trombóza mozkových žil
Takové trombózy byly pozorovány v souvislosti s vakcinací Corona převážně po podání vektorových vakcín od AstraZeneca a Johnson & Johnson – asi desetkrát častěji než u mRNA vakcín. Odborníci mají podezření na „class effect“ – což znamená, že vedlejší účinek by se mohl objevit také u vakcíny Sputnik V, která je rovněž založena na vektoru.
Vzhledem k tomu, že trombóza sinusových žil se vyskytuje téměř výhradně u mladších lidí, Stálá komise pro vakcinaci (Stiko), AstraZeneca a vakcína založená na vektoru Johnson & Johnson je v současné době doporučována pouze lidem ve věku 60 let a starším.
Mladším lidem, kteří v současné době nemají možnost se nechat očkovat některou z mRNA vakcín od BioNTech/Pfizer nebo Moderna, kteří v tomto ohledu nejsou podezřelí, si mohou po konzultaci se svým lékařem ještě nechat aplikovat vektorovou vakcínu. To může mít smysl, pokud osobní riziko závažných průběhů infekce Sars Cov-2 (např. v důsledku silného kouření, těžké obezity nebo závažného onemocnění plic) převyšuje riziko trombózy sinusových žil.
Stále neznámé vedlejší účinky?
Závažné alergické reakce a cerebrální žilní trombóza jsou jedinými závažnými vedlejšími účinky, které se mohou vyskytnout při očkování proti Corona. A ty jsou, jak již bylo zmíněno, velmi vzácné.
Zánět srdečního svalu
otok obličeje
Dále jsou sledovány případy, kdy u jednotlivých očkovaných osob došlo v souvislosti s mRNA vakcínami od BioNTech/Pfizer k otoku obličeje. Ty se však týkaly pouze odpovídajících partií obličeje jedinců, kteří měli dříve vrásky vyhlazené pomocí takzvaných výplní, jako je kolagen kyseliny hyaluronové. Evropská léková agentura (EMA) v současnosti souvislost stále zkoumá.
Je spíše nepravděpodobné, že by se později mohly projevit další velmi vzácné, obzvláště závažné vedlejší účinky vakcíny Corona. Mezitím byly po celém světě podány miliony dávek vakcíny Corona – další velmi vzácné vedlejší účinky by proto již byly zaznamenány.
Věci byly jiné s dřívějšími vakcínami. Byli očkováni v menším měřítku. Proto se vzácné vedlejší účinky projevily až po mnohem delším časovém období.
Nežádoucí účinky s pozdním nástupem?
Vakcíny Corona byly celosvětově očkovány ve velkém měřítku jen několik měsíců. Všechny dosud registrované nežádoucí účinky se objevily poměrně brzy po jednotlivých vakcinacích – během dnů a týdnů, maximálně několika měsíců. Vzhledem ke krátké době očkování není zatím nic známo o možných dlouhodobých nežádoucích účincích, které se objevují až po letech.
Na rozdíl od léků se vakcíny ani jejich metabolity v těle nehromadí. Z předchozích očkování je známo, že nežádoucí účinky se proto obvykle projeví nejpozději po několika týdnech, maximálně po několika měsících.
To platí například i pro autoimunitní reakce. U geneticky predisponovaných lidí je může spustit infekce, ale ojediněle i některá očkování. To se také projeví během několika měsíců po očkování.
Za současné situace je proto nepravděpodobné, že by se u aktuálně licencovaných vakcín proti Corona nedaly očekávat vedlejší účinky s pozdním nástupem.
Úmrtí spojená s očkováním
Úmrtí spojená s očkováním proti koroně jsou extrémně vzácná. To platí i pro úmrtí spojená s mozkovou žilní trombózou vysvětlenou výše. I když se stále více ukazuje, že tuto komplikaci mohou skutečně způsobit vakcíny založené na vektoru. Nyní je však také jasné, že u nechráněných lidí, kteří se nakazí Covid-19, se mozková žilní trombóza rozvine mnohem častěji než u očkovaných lidí.
Zejména u těchto však nelze vyloučit, že očkovací reakce přetížily již tak velmi oslabený organismus.
V každém případě je každé úmrtí v těsné časové souvislosti s očkováním vyšetřováno úřady.
Jak se zaznamenávají vedlejší účinky?
Stejně jako u jiných očkování jsou všechny abnormality v časové souvislosti s očkováním proti koroně lékaři nejprve hlášeny odpovědnému zdravotnickému orgánu a odtud do Institutu Paula Ehrlicha (PEI).
Očkované osoby mohou také samy hlásit na PEI neobvyklé příznaky, které se objeví bezprostředně po očkování. Na webových stránkách PEI existuje pro tento účel speciální formulář pro hlášení.
Odborníci na PEI ověřují, zda se hlášené příznaky vyskytují u očkovaných osob častěji, než by se normálně očekávalo. Podrobné zprávy o tom jsou veřejně dostupné na stránkách Institutu Paula Ehrlicha.
Dvě procenta očkovaných se navíc účastní nového postupu přímého hlášení. Pomocí aplikace SafeVac 2.0 budou dobrovolní účastníci dotázáni na případné vedlejší účinky tři nebo čtyři týdny po každém očkování. Během dvanácti měsíců po očkování budou také pravidelně indikovat, zda se navzdory očkování nenakazili – tyto údaje pomohou objasnit spolehlivost a délku ochrany očkováním.
V souvislosti s očkováním proti Corona se objevily různé dezinformace. Rádi bychom je zde opravili.
Žádné riziko pro plodnost
Toto je obzvláště tragická mylná zpráva. Je to proto, že přibývá důkazů, že těhotné ženy mají ve skutečnosti tendenci onemocnět Covid-19 vážněji než netěhotné ženy. Ženy, které plánují otěhotnět, by proto mohly mít z očkování zvláště prospěch. Také chrání dítě – během těhotenství a po porodu prostřednictvím mateřských protilátek, které se přenášejí na dítě.
Kromě toho vakcíny stejně zasáhnou jen několik tělních buněk v oblasti vpichu – nedostanou se k oocytům ani spermiím.
Změní korona vakcíny genetickou výbavu?
mRNA vakcíny nemohou změnit lidský genom, už jen proto, že jejich struktura je odlišná. Proto nemohou být injikované fragmenty genu snadno vloženy do lidských chromozomů. Navíc se ani nedostanou do buněčného jádra, kde jsou chromozomy umístěny, a po několika dnech jsou v buňce degradovány.
Vektorové vakcíny od Johnson & Johnson a Astrzeneca obsahují DNA, která je vložena do buněčného jádra. Tento úkol provádějí adenoviry („studené viry“). Na rozdíl od HIV neintegrují svůj genetický materiál do genomu buňky.
V tomto případě by se však uplatnil jiný ochranný mechanismus: tělesné buňky, do kterých adenoviry napadly, prezentují na svém povrchu zavedené virové proteiny. Tím se aktivuje imunitní systém – buňky jsou následně zničeny.
Je proto krajně nepravděpodobné, že by koronové vakcíny mohly pozměnit lidský genom a způsobit tak například rakovinu.
Vakcíny nefungují – protože očkovaní lidé také umírají
V současnosti dostupné korona vakcíny nabízejí velmi vysokou úroveň ochrany proti těžkým průběhům covid-19, ale nezabrání v první řadě 100 procentům lidí, aby se nakazili – to žádná vakcína nedokáže. Proto se mezi miliony očkovaných lidí vždy najdou ti, kteří onemocní Covid-19 a kteří mohou v důsledku toho zemřít.
Je třeba také mít na paměti, že úplné vytvoření ochrany vakcínou trvá týdny. Během této fáze se pravděpodobnost vážného onemocnění postupně snižuje. Závažné průběhy a také úmrtí jsou však hlášena znovu a znovu – například také v různých domovech pro seniory, kde došlo k propuknutí koronaviru krátce po očkování.
