Stručné shrnutí
- Popis: Nakažlivé průjmové onemocnění způsobené infekcí bakterií (shigella).
- Příčiny: Infekce bakteriemi přenášenými nemocnými osobami přímo kontaminovanýma rukama nebo nepřímo kontaminovanými potravinami, pitnou vodou a vodou ke koupání nebo předměty.
- Příznaky: Častý je průjem (vodnatý až krvavý), křeče v břiše, horečka a zvracení.
- Diagnóza: Diskuse s lékařem, fyzikální vyšetření (např. průkaz bakterií ze vzorku stolice).
- Léčba: Lékař většinou léčí shigelózu antibiotiky. Dále je důležitý přísun tekutin a elektrolytů (např. pitné roztoky). Jen výjimečně je nutný pobyt v nemocnici.
- Prevence: Pravidelně si myjte ruce, pijte pouze čistou pitnou vodu (např. originální uzavřené lahve), jídlo před konzumací vařte nebo důkladně opečte.
Co je to úplavice?
Úplavice – také nazývaná shigelóza, úplavice šigel, bakteriální úplavice, bakteriální úplavice nebo úplavice šigel – je střevní onemocnění způsobené infekcí různými bakteriemi rodu Shigella. Patří mezi střevní zárodky lékařsky známé jako enterobakterie.
Infekce často způsobuje silné průjmy a bolesti břicha. V Německu postihuje především cestovatele a především ty, kteří se vracejí z teplých zemí se špatnými hygienickými podmínkami.
Bakteriální úplavici je třeba odlišit od amébové úplavice. Ten není způsoben bakterií, ale parazitem Entamoeba histolytica (améby).
Kde se nachází shigella?
Shigella je celosvětově velmi rozšířená. Špatné hygienické podmínky a teplé podnebí podporují šíření nemoci, a proto je zvláště běžná v takzvaných rozvojových zemích. Podle studií pocházejí případy šigelózy vyskytující se v Německu především ze zemí jako Egypt, Maroko, Indie, Čína a Turecko.
Bakteriální úplavice se obvykle vyskytuje častěji v teplých měsících (léto až začátek podzimu). Většinou děti do pěti let a mladí dospělí (mezi 20 a 39 lety) jsou postiženi infekcí Shigella.
V této zemi se úplavice někdy vyskytuje také v komunitních zařízeních (např. pečovatelské domy nebo mateřské školy), kdy nejsou dostatečně dodržována hygienická opatření.
Jak se shigelóza vyvíjí?
Úplavice je způsobena infekcí bakterií Shigella. Tyto bakterie začnou ve střevech produkovat toxiny (endotoxiny a exotoxiny), které způsobují zánět střevní sliznice (obvykle tlustého střeva). Mezi nejběžnější bakteriální druhy ze skupiny shigella patří:
- Shigella sonnei: rozšířená hlavně v západní Evropě; relativně neškodné
- Shigella flexneri: rozšířená hlavně ve východních zemích a USA; vzácnější a spíše neškodné
- Shigella boydii: rozšířena hlavně v Indii a severní Africe
- Shigella dysenteriae: rozšířena hlavně v tropech a subtropech; tvoří jak endotoxin, který v těžkých případech vede k vředům tlustého střeva, tak exotoxin (Shiga toxin), který vede k těžkým, až krvavým průjmům a problémům s krevním oběhem
Jak k přenosu dochází?
K nepřímému přenosu bakterií dochází prostřednictvím kontaminovaných potravin, kontaminované pitné vody a infikovaných předmětů (např. ručníků) a také prostřednictvím společného používání toalet. Je také možný přenos prostřednictvím vody ke koupání kontaminované bakteriemi.
K infekci dochází také prostřednictvím infikovaných osob, které nevykazují příznaky (asymptomatičtí nosiči nebo „vylučovači“). Mouchy jsou schopny přenášet částice stolice kontaminované bakteriemi na předměty nebo jídlo. Je také možné, že se shigella přenáší během sexuálního análního kontaktu a příležitostně prostřednictvím kontaminovaného lékařského vybavení.
Shigella je vysoce nakažlivá a způsobuje příznaky i v malých množstvích (méně než 100 zárodků).
Jaké jsou příznaky onemocnění úplavice?
Pokud tělo v důsledku průjmu vylučuje nadměrné množství tekutin, často ztrácí i elektrolyty, zejména sodík a draslík. V těžkých případech vede nedostatek tekutin a elektrolytů v dalším průběhu k hemolyticko-uremickému syndromu (HUS). To zahrnuje tvorbu malých krevních sraženin (trombů) v celém těle. Ty blokují přívod krve do životně důležitých orgánů (např. mozku, srdce, ledvin). Selhání ledvin, kóma a dokonce oběhové selhání jsou možné následky.
Stručný přehled příznaků bakteriální úplavice:
- Silná, křečovitá bolest břicha (kolika)
- Zvracení
- Bolestivé nutkání na stolici
- Horečka
- Vodnatý až hlenově krvavý průjem
- Vředy ve střevě; střevní krvácení; v těžkých případech se střevo roztáhne a praskne (perforace střeva) nebo se zanítí pobřišnice (peritonitida)
- Nedostatek tekutin (dehydratace), ztráta elektrolytů
Jak stanoví lékař diagnózu?
Prvním kontaktním místem při podezření na infekci Shigella je rodinný lékař. V případě potřeby nebo na další vyšetření odešle pacienta ke specialistovi nebo do nemocnice. K diagnostice shigelózy většinou stačí typické příznaky onemocnění a vyšetření stolice.
K diagnostice úplavice lékař nejprve provede podrobný rozhovor (anamnézu) s postiženým. Následuje fyzikální vyšetření.
Návštěva lékaře je nutná nejpozději v případě, že silný průjem trvá déle než tři dny, je krvavý nebo je provázen horečkou nad 38 stupňů Celsia.
Promluvte si s lékařem
Vyšetření
Poté lékař provede fyzikální vyšetření. Například prohmatává břicho na zatvrdnutí nebo kontroluje nápadné střevní zvuky stetoskopem.
Při podezření na šigelózu lékař stanoví diagnózu na základě vzorku stolice od postiženého. Například pod mikroskopem zkoumá stolici, zda tam není zvýšený počet bílých krvinek (leukocytů).
Shigella lze detekovat i přímo v laboratoři. Tam lze také určit, zda detekovaný typ bakterie Shigella již vyvinul rezistenci na konkrétní antibiotikum (antibiogram). To říká lékaři, zda je konkrétní antibiotikum účinné proti shigella nebo ne.
Protože je shigella velmi citlivá, doporučuje se vzorek stolice, pokud možno čerstvý, ihned dopravit do laboratoře ve speciální přepravní nádobě.
Jak léčit shigelózu?
Ve většině případů lékař léčí infekci shigella antibiotiky. Ty zkracují dobu onemocnění, snižují vylučování patogenů (a tím i riziko infekce) a předcházejí komplikacím. Zvláště účinné se osvědčily účinné látky azithromycin nebo ciprofloxacin. Lékař podává antibiotika ve formě tablet nebo v těžkých případech infuzí.
Některé shigelly jsou odolné vůči určitým antibiotikům, a proto jsou vůči těmto lékům necitlivé. Léčbu antibiotiky lékaři v zásadě doporučují až po laboratorním vyšetření jejich účinnosti na konkrétní bakterii (antibiogram). To zajišťuje, že antibiotikum je skutečně účinné proti patogenu.
Pokud jste v dobrém celkovém zdravotním stavu, je možné se v některých případech vyhnout léčbě antibiotiky. Lékař posoudí, zda je to ve vašem případě možné.
Antispasmodické látky
Dodávka tekutin a elektrolytů
Je také důležité, aby postižení dostatečně pili, aby kompenzovali ztrátu tekutin způsobenou průjmem. Pokud sami nemohou dostatečně pít, dostávají infuze do žíly.
K náhradě ztracených minerálů a solí (elektrolytů) v těle může lékař rovněž podávat infuze nebo předepisovat roztoky elektrolytů k pití z lékárny. Pokud na cestách nemáte ve své blízkosti zdravotnický materiál nebo lékárnu, můžete si roztok elektrolytu v případě nouze připravit i sami.
Pokud nemáte doma šťávu, můžete místo ní použít vodu nebo jemný čaj (např. heřmánkový nebo šípkový). Zejména v zahraničí však dbejte na to, abyste používali čistou pitnou vodu!
Domácí roztok elektrolytu není určen k léčbě závažných onemocnění. Pokud je vaše dítě nebo miminko postiženo průjmem, pokud průjem trvá déle než tři dny nebo je ve stolici krev, okamžitě vyhledejte lékaře!
Jaký je průběh úplavice?
Průběh onemocnění se liší v závislosti na typu patogenu. V Německu se infekce vyskytují hlavně u Shigella sonnei (asi 70 procent případů) a Shigella flexneri (asi 20 procent postižených). Tyto dva typy vedou převážně k mírnějším onemocněním, ale začínají velmi akutně a jsou obvykle velmi nakažlivé.
Náhlé příznaky, jako je vodnatý průjem, se zpravidla objevují mezi čtyřmi hodinami a čtyřmi dny po infekci. V některých případech se objevuje i horečka, nechutenství a bolesti břicha. U lehčích, neškodných forem příznaky vymizí zhruba po týdnu.
Ve vzácných případech se bakterie trvale usadí ve střevě a nadále jsou vylučovány stolicí. Lidé, u kterých tomu tak je, se nazývají dlouhodobí vylučovači.
Pokud bakterie Shigella dysenteriae spouští onemocnění, bývá průběh shigelózy závažnější. Často se pak dostavuje krvavě-slizovitý průjem doprovázený silnými křečemi v břiše. Kromě toho je možné, že se v průběhu onemocnění vytvoří v tlustém střevě vředy, které v extrémních případech způsobí rozšíření nebo prasknutí střeva (proděravění střeva).
Jak nebezpečné je onemocnění úplavice?
Závažné a fatální komplikace bakteriální úplavice jsou však vzácné. V této zemi převládají mírnější průběhy onemocnění, kdy infekce často začínají náhle a prudce a jsou vysoce nakažlivé.
Jak dlouho je člověk nakažlivý?
Infikované osoby, které se zotavily a nevykazovaly žádné příznaky, jsou stále nakažlivé po dobu přibližně čtyř až šesti týdnů. Tak dlouho lze ve stolici postiženého prokázat patogeny.
Jak lze úplavici předcházet?
Nejlepší prevencí úplavice je pravidelné a především důkladné mytí rukou:
- Chcete-li to provést, držte ruce pod tekoucí vodou.
- Důkladně si třete ruce na všech místech (dlaně a hřbety rukou, konečky prstů, mezery mezi prsty a palci) dostatečným množstvím mýdla po dobu alespoň 20 až 30 sekund.
- Poté si ruce znovu opláchněte pod tekoucí vodou.
- Pečlivě si osušte ruce. Papírové ručníky jsou vhodné na veřejných toaletách; doma je nejlepší použít osobní, čistý ručník.
Pokud nemáte k dispozici tekoucí vodu a mýdlo, použijte speciální dezinfekční ubrousky, gely nebo spreje z lékárny. Ujistěte se, že je vaše pokožka suchá a že si všechna místa důkladně třete po dobu asi 30 sekund.
Kromě toho dodržujte zejména v teplejších zemích se špatnými hygienickými podmínkami následující opatření:
- Nepijte vodu z kohoutku, ale pouze vodu z originálních uzavřených lahví na pití.
- Před konzumací jídlo uvařte nebo smažte.
- Nejezte salát ani ovoce bez slupky (např. hrozny, jahody). Místo toho jezte ovoce se slupkou (např. banány, pomeranče) a oloupejte si je sami.
- Vyvarujte se koupání v mělké, teplé vodě.
Pokud žijete ve společné domácnosti s někým, kdo má toto onemocnění, měli byste také věnovat pozornost následujícímu:
- Ložní prádlo a ručníky perte při teplotě minimálně 60 stupňů Celsia.
- Pravidelně dezinfikujte všechny předměty, se kterými nemocný přišel do styku (např. dálkový ovladač, vypínač světel, kliky dveří).
