Elektromyografie: definice, důvody, postup

Co je elektromyografie?

Elektromyografie zahrnuje měření elektrické aktivity svalových vláken a její záznam jako tzv. elektromyogram. Rozlišuje se mezi:

  • Povrchové EMG: Zde jsou měřicí elektrody přilepeny ke kůži.
  • Jehlové EMG: Zde lékař zavede jehlovou elektrodu do svalu.

V obou případech se měří aktivita svalu jak při pohybu, tak v klidu. Na základě typu a intenzity měřené aktivity může lékař vyvodit závěry o původu a rozsahu onemocnění.

Elektrická svalová aktivita

Pokud se má sval pohnout, přenese mozek elektrický impuls přes nerv na tzv. neuromuskulární koncovou ploténku – „kontaktní bod“ mezi motorickým nervem a svalovou buňkou. Impuls zde uvolňuje mediátory, které vedou k otevření iontových kanálů v membráně svalové buňky. Výsledný tok iontů membránou vytváří elektrické napětí: tzv. svalový akční potenciál (MAP) se šíří po celé svalové buňce, způsobuje drobné svalové záškuby a lze jej měřit jako potenciál.

Kdy děláte elektromyografii?

Elektromyografie se mezitím využívá i v biofeedbacku – speciální metodě behaviorální terapie – která může pacientovi podat informace o svalovém napětí, které sám nevnímá. Učí se je tedy cíleně ovlivňovat.

Nejběžnější důvody pro elektromyografii jsou:

  • Zánět svalů (myositida)
  • Svalová onemocnění (myopatie)
  • svalová slabost (myastenie)
  • patologicky prodloužené svalové napětí (myotonie)

Co děláte při elektromyografii?

Jehlové EMG začíná zavedením elektrody do svalu, což se na elektromyogramu projeví jako krátký odvoditelný elektrický potenciál. Pokud není naměřen žádný potenciál, znamená to svalovou atrofii. Pokud je potenciál výrazně prodloužen, lékař předpokládá zánět nebo svalové onemocnění.

Poté se měří svalová aktivita v klidu. Protože zdravý sval nevydává žádné elektrické impulsy, neměla by být měřena žádná svalová aktivita s výjimkou menších, velmi krátkých potenciálů.

K trvalému vybuzení svalu může dojít při přerušení spojení nervu a svalu nebo poškození samotného nervu.

Naproti tomu povrchové EMG s ​​adhezivními elektrodami nezaznamenává jednotlivá svalová vlákna, ale celý sval nebo svalovou skupinu. Tento typ elektromyografie se používá především ve sportovní fyziologii nebo biofeedbacku. Elektrody jsou připevněny ke kůži. Potenciály se měří během napětí a v klidu.

Jaká jsou rizika elektromyografie?

Elektromyografie je poměrně nekomplikované vyšetření. Vzhledem k tomu, že jehlová elektroda pro jehlovou EMG je tenčí než běžná jehla, většina lidí cítí pouze krátké píchnutí, když je zavedena do svalu, jako u akupunkturní jehly. Napínání svalu pak může způsobit mírnou bolest.

Svaly ani nervy nejsou elektromyografií zraněny. Ve vzácných případech dochází v důsledku jehlové EMG k infekcím nebo krvácení. Proto je třeba předem vyloučit sklon ke krvácení.

Přilnavé elektrody mohou způsobit podráždění pokožky. Je také možná alergie na náplasti.

Co musím zvážit po elektromyografii?

Po ambulantní elektromyografii můžete jít domů. Pokud se ve vyšetřované oblasti těla objeví zarudnutí nebo zánět, okamžitě informujte svého lékaře.