Synonyma
Hysterická neuróza Konverzní neuróza, disociační porucha, histriónská porucha osobnosti
Definice
Hysterie neboli disociační porucha není jednotný klinický obraz, ale spíše skupina různých duševních chorob, které mají společné narušení spojení a spolupráce mezi tělem a myslí. Může tak být narušeno vědomí vlastní identity, ať už v případě více osobností nebo odosobnění. Na druhé straně může také zmizet hranice mezi psychikou a tělem, takže psychický vjem se projevuje fyzickými příznaky, i když si člověk psychický problém neuvědomuje.
Koncepce a historie
Koncept hysterie lze vysledovat až do starověku. Tam byl tento termín používán pro všechny klinické obrazy, které dnes spadají do oblasti psychiatrie. Jinými slovy, ty, které nelze vysvětlit nebo popsat fyzickými nebo organickými změnami.
Hysterie byla nicméně připsána určitému orgánu, konkrétně děloha. To jasně ukazuje, že byly pozorovány zejména „hysterické“ ženy. Tento názor se konal až do 19. století.
Význam tohoto termínu se však znovu a znovu měnil, takže starořecká hysterie neodpovídá zde diskutovanému klinickému obrazu. V průběhu času se onemocnění stále více zužovalo s rostoucím lékařským pokrokem. Hysterie byla jedním z nejdůležitějších témat psychoanalýzy, kde byla nejprve zkoumána v empirických klinických studiích, zejména Charcotem.
Tam byla nemoc přičítána neuspokojeným sexuálním potřebám. Naštěstí některé z léčebných postupů tehdejších vědců, jako je takzvaný „ovariální tisk“, jsou dnes jen bizarní anekdoty. Vzhledem k misogynistickému původu a historii, stejně jako ke zmateně nekonzistentní definici tohoto termínu, je dnes nahrazován výše uvedenými synonymy.
Příznaky
Příznaky různých forem hysterie jsou rozmanité. Přesný vzhled i závažnost symptomů se u jednotlivých pacientů velmi liší. To lze vysvětlit skutečností, že konverzní neuróza je psychogenní onemocnění, tj. Onemocnění, které pochází z psychiky.
Jeho nemoci jsou stejně rozmanité jako lidský charakter. Zde jsou některé z těchto podformulí s typickými příznaky hysterie. Hlavním příznakem psychické amnézie je ztráta paměť, které mohou být omezeny na konkrétní čas nebo předmět nebo mohou pokrývat větší plochy.
V disociativní strnulosti je proto hlavním příznakem tuhost pohybu. Obě nemoci patří k poruchám pohybu a smyslového vnímání. Kromě toho paměť nebo může být narušena i celá osobnost.
Ta se projevuje jako mnohonásobná osobnost, jejíž existence a definice je odborníky zpochybňována. Celkově lze říci, že příznaky představují objížďku nebo ventil. Pacienti potlačují svou duševní krizi a často ji považují za nepřijatelnou slabost.
Fyzická slabost je s větší pravděpodobností společensky přijímána, protože se zdá nevyhnutelná (tj. Tragická), a proto ospravedlňuje a dokonce vyžaduje soucit s prostředím. Hysterický slepota je často přičítáno odmítnutí vidět určité psychické problémy. Právě zmíněná paralýza by tedy byla bezmocnost tváří v tvář zdánlivě neřešitelným úkolům, kterých si postižený nemusí vždy být vědom.
Pacienti trpící hysterií mají společné to, že považují změny tělesných funkcí za základ svého utrpení. Díky tomu není pro lékaře vždy snadné najít skutečnou příčinu. Ale zde je několik možností.
Například oblasti kůže vnímané pacienty jako znecitlivěné obvykle neodpovídají skutečným oblastem, kde nervy jsou dodávány. Přesto je důležité brát pacienty vážně a vyloučit možné nebezpečné fyzické nemoci vyšetřením a případně i zobrazováním. Zejména u starších pacientů se může stát, že jedno z provedených vyšetření je pozitivní na tělesné onemocnění, ale rozhodně nemůže vysvětlit rozsah symptomů, které pacient vykazuje.
Kromě toho je třeba vzít v úvahu některé diferenciální diagnózy hysterie. Psychosomatické nemoci nejprve vykazují podobné příznaky a vývoj nemoci. Přesto se jasně liší od poruch konverze, protože jsou doprovázeny skutečně hmatatelnými změnami v těle, které v případě těchto chorob chybí. Somatoforma (není způsobena organickými chorobami) bolest je také třeba vzít v úvahu poruchu nebo hypochondrickou poruchu.
Výše uvedená depersonalizace se však může objevit také jako symptom u jiných psychiatrických poruch, jako je např deprese a schizofrenie. Tyto poruchy se však vyskytují také společně s jinými duševními chorobami.
