Kolik jódu potřebuji během těhotenství a kojení?
Potřeba jódu je během těhotenství zvýšená. Těhotným a kojícím ženám Německá společnost pro výživu (DGE) doporučuje denní příjem 230 mikrogramů, respektive 260 mikrogramů. Pro srovnání, průměrná potřeba jódu u dospělých žen se pohybuje kolem 200 mikrogramů denně.
Aby byla zohledněna zvláštní metabolická situace během těhotenství, může být doporučeno kromě upravené stravy bohaté na jód užívat další (nízké dávky) jódových tablet – ale pouze po konzultaci s vaším gynekologem.
Proč je během kojení potřeba jód?
Vzhledem k tomu, že kojenec je závislý výhradně na přísunu jódu prostřednictvím mateřského mléka, je dostatečný přísun jódu nezbytný i po narození. Je to proto, že (výrazný) nedostatek jódu u matky se může přenést i na kojené dítě.
Jód je nezbytný stopový prvek, který je nepostradatelný pro funkci štítné žlázy dítěte. Tělo si jód nedokáže samo vyrobit, ale musí být přijímáno potravou.
Tělo kojence tvoří hormony štítné žlázy ze stopového prvku jódu. Ty regulují důležité metabolické procesy v těle, zajišťují zdravý růst a podílejí se na dalším vývoji nervové soustavy a svalů.
Proč je během těhotenství potřeba jód?
Štítná žláza plodu dozrává do 18. – 20. týdne těhotenství. Teprve od této doby může nenarozené dítě také samostatně produkovat hormon štítné žlázy tyroxin z dodaného jódu. Přísun životně důležitých hormonů štítné žlázy proto v raných fázích těhotenství zajišťuje výhradně matka.
V těhotenství navíc hrají určitou roli i další procesy v metabolismu jódu: například zvýšená činnost ledvin přispívá i ke zvýšenému vylučování stopového prvku močí. Tato ztráta stopového prvku by pak měla být v této fázi vědomě kompenzována.
Mimochodem: Po porodu a kojení dočasně zvýšená potřeba jódu ustupuje.
Jak se projevuje nedostatek jódu v těhotenství?
Nedostatek jódu může narušit zdravý vývoj rostoucího dítěte. Ačkoli je těžký nedostatek jódu v dnešní době vzácný, přibližně jedna třetina všech dospělých v Německu má přesto mírný až střední nedostatek jódu.
Dokonce i kojenecká štítná žláza může utrpět poškození v raných fázích vývoje. Může se zvětšit a způsobit dýchací potíže nebo potíže s polykáním u novorozence bezprostředně po porodu („novorozenecká struma“) a související hypotyreóza.
Existují rizika z přebytku jódu?
I když je dobrý přísun jódu pro zdravý vývoj dítěte nezbytný, měli byste se také vyvarovat nadbytku jódu v těhotenství.
Na jedné straně se zdá, že takový nadbytek jódu – nad rámec doporučeného „setpointu“ – nemá podle současných znalostí žádný další pozitivní vliv na vývoj dítěte. Na druhou stranu (přetrvávající) nadbytek jódu může napáchat škody a negativně působit i na maminky a miminka – např. v podobě nadměrné činnosti štítné žlázy dítěte, ale i maminky.
To se však může rychle stát, pokud se současně užívá několik (volně se uvolňujících) doplňků stravy obsahujících jód (např. přípravky ze sušených řas nebo mořských řas). Proto neexistuje žádné obecné doporučení pro doplňkový nebo preventivní příjem jódových doplňků během těhotenství nebo kojení.
Pokud se obáváte, že by se u vás v těhotenství mohl objevit nedostatek jódu, rozhodně byste to měla probrat se svým gynekologem, než začnete takové doplňky užívat.
Pokud máte podezření na onemocnění štítné žlázy, mohou lékaři provést další vyšetření, aby vám cíleně určili optimální dávkování jódu – nebo případně zahájili souběžnou léčbu hormony štítné žlázy.
