Co je dialýza?
Dialýza je umělé promývání krve, které čistí krev od toxických látek.
Každý den tělo produkuje mnoho toxických metabolitů, které jsou normálně vylučovány ledvinami močí. Mezi tyto tzv. „močové látky“ patří například močovina, kyselina močová, kreatinin a mnohé další.
Pokud ledviny nedokážou tyto látky v důsledku akutního nebo chronického poškození (akutní nebo chronická renální insuficience) dostatečně vylučovat, dochází k jejich hromadění v těle, které se může během pár dnů stát život ohrožujícím.
První lidská dialýza byla provedena v Giessenu v roce 1924 – od té doby zachránila životy milionů lidí. V současné době podstupuje v Německu dialýzu trvale asi 70,000 XNUMX lidí.
K odstranění jedu z těla lze v určitých případech otravy použít i dialýzu.
Základní rozdíl je mezi třemi dialyzačními postupy:
- hemodialýza
- Peritoneální dialýza
- Hemofiltrace
Princip všech tří procedur je podobný: krev je průběžně odebírána z těla a filtrována přes membránu (dialyzátor). V některých případech se k vyplavení látek z krve používá oplachová tekutina (dialyzát). Vyčištěná krev se pak vrací zpět do těla.
Další informace: Peritoneální dialýza Kdy provádět peritoneální dialýzu a na co se zaměřit v článku Peritoneální dialýza.
Dalším postupem je hemoperfuze. Používá se k čištění krve při otravách. Při této proceduře se krev převede do nádob s aktivním uhlím, které z krve vytáhne jed a naváže ho (adsorpce).
Kdy se dialýza provádí?
Dialýzu lze použít akutně a pouze krátkodobě nebo jako dlouhodobou léčbu.
Akutní dialýza
Akutní dialýza musí být použita v následujících situacích:
- Akutní selhání ledvin: příznaky tohoto onemocnění zahrnují zvýšení hladiny draslíku, příznaky nadměrné hydratace (hypervolemie) nebo příznaky otravy močovými látkami (urémie)
- Otrava: V případě otravy dialyzovatelnými látkami (například antidepresivem lithium nebo metanol) může být dialýza život zachraňující.
- Nadměrná hydratace v důsledku srdečního selhání (např. plicní edém)
Chronická dialýza
V případech pokročilé, chronické dysfunkce ledvin (chronické selhání ledvin) se dialýza používá jako dlouhodobá, zpravidla celoživotní léčba (dlouhodobá dialýza). Dialýzu je pak nutné provádět pravidelně, například obden.
Následující příznaky mohou mimo jiné naznačovat zhoršení funkce ledvin:
- Velmi zvýšený krevní tlak
- Změny pH krve
- glomerulární filtrace (GFR) jako míra funkce ledvin pod 10 až 15 mililitrů za minutu
Co děláte během dialýzy?
Dialýza zahrnuje odstranění velkého množství krve v krátké době a její návrat do těla v přečištěné formě. Cévy jsou ale buď špatně přístupné (tepny), nebo mají příliš nízký tlak (žily), a proto nejsou vhodné pro dialýzu. Z tohoto důvodu je pro dlouhodobou dialýzu chirurgicky vytvořen speciální cévní přístup – tzv. dialyzační zkrat.
Cévní přístup pro dlouhodobou dialýzu (shunt)
Při dlouhodobé dialýze se mezi tepnou a žílou vytvoří chirurgické spojení (AV zkrat) – např. vložením malé plastové hadičky (interpoziční zařízení). Při dialýze se interponát propíchne jehlou. Dialyzační zkrat lze v zásadě zavést na mnoho míst, preferuje se však méně používané předloktí (např. levá paže u praváků).
Tento cévní přístup je trvalý a zabraňuje opakovanému propíchnutí cév s odpovídajícími riziky, jako jsou infekce nebo poranění.
Cévní přístup pro akutní dialýzu
Inhibice srážení krve (antikoagulace).
Při dialýze se krev dostává do kontaktu se součástmi dialyzačního přístroje. Ty jsou obvykle vyrobeny z plastu a aktivují srážení krve (označuje se také jako trombogenní materiál). Z tohoto důvodu musí být po dobu dialyzační léčby inhibována srážlivost krve (antikoagulace), například podáváním heparinu.
Další možností je tzv. regionální antikoagulace: do dialyzačního přístroje se přidává citrát, který váže vápník přítomný v krvi a nezbytný pro proces srážení a tím inhibuje srážení krve v dialyzačním přístroji. Na konci promývání krve podávání vápníku ruší citrátový účinek.
Postup dialýzy
V závislosti na dialyzačním postupu lze dialýzu provádět buď ambulantně ve speciálním dialyzačním středisku nebo doma (domácí dialýza).
Dialýza v nemocnici nebo v ordinaci V nemocnici se provádí hemodialýza a hemofiltrace. Při dlouhodobé dialýze probíhá promývání krve třikrát týdně po dobu čtyř až pěti hodin pod dohledem. Pro tento typ dialýzy je nutný zkrat.
Jaká jsou rizika dialýzy?
Dialýza je standardním postupem v terapii náhrady ledvin. Nese však jistá rizika. Mezi nejčastější vedlejší účinky dialýzy patří:
Pokles krevního tlaku
Dialýza představuje pro tělo značné množství stresu. Častou reakcí je pokles krevního tlaku. Snížení rychlosti filtrace (obecně byste neměli dialyzovat více než 600 mililitrů krve za hodinu) může působit proti poklesu krevního tlaku. Pomáhá také poněkud snížit teplotu krve v dialyzačním přístroji. To má tendenci udržovat nízkou tělesnou teplotu, což zase stabilizuje krevní tlak.
Svalové křeče
Dialýza zbavuje tělo minerálů – což podporuje svalové křeče. Ve většině případů pomáhá masáž. Kromě toho může lékař podat nízkou dávku sedativa uvolňujícího svaly (například diazepam).
Bolesti hlavy
Častým vedlejším účinkem jsou také bolesti hlavy. Lékem jsou zde klasické léky proti bolesti s účinnými látkami, jako je paracetamol.
Nevolnost a zvracení
Spíše vzácný je tzv. dysequilibrium syndrom: v tomto případě se objevují příznaky jako bolesti hlavy, poruchy vědomí nebo epileptické záchvaty. Předpokládá se, že dialýza odstraňuje látky z těla, což vede k přesunu tekutiny z cév do tkáně. Tím dochází k otoku tkáně, což může v krajním případě vést až k život ohrožujícímu mozkovému edému.
Komplikace cévního přístupu
S AV zkratem mohou nastat různé komplikace:
- Infekce zkratu
- aneuryzma (rozšíření stěny)
- snížený průtok krve do oblasti těla za zkratem
- okluze
Dialýza – délka života
Navzdory lékařskému pokroku mají dialyzovaní pacienti nižší očekávanou délku života než zdraví lidé, zvláště pokud se vyskytují další doprovodná onemocnění, jako je diabetes mellitus. Příčinou je základní onemocnění (renální insuficience), které může být doprovázeno závažnými sekundárními komplikacemi, jako je infarkt nebo mozková mrtvice.
Co musím mít na paměti po dialýze?
Dialyzační léčba znamená značný zásah do běžného každodenního života pacienta: intenzivní léčba má dopad na společenský i profesní život. Pro zvládnutí a vyhnutí se dalšímu stresu je obzvláště důležitá podpora rodiny, přátel a kolegů.
Výživa během dialýzy
Další informace: Dialýza: Výživa Jak se dialyzovaný správně stravovat a co je třeba mít na paměti se dočtete v článku Dialýza: Výživa.
Dovolená s dialýzou
Ztráta mobility a nezávislosti je jedním z hlavních omezení dialýzy. Stále je však možné vzít si dovolenou. Dialyzovaní pacienti dnes mohou cestovat kamkoli v Německu a do většiny zemí světa. V Německu lze najít místo pro hemodialýzu i v krátké době. U zahraničních cest je třeba naplánovat více času na organizaci. Jako nový dialyzovaný pacient je vhodné nejezdit na dovolenou, protože tělo potřebuje čas, aby si na léčbu zvyklo.
Dialyzační plavby jsou nabízeny zejména pro dialyzované pacienty: jedná se o běžnou plavbu s možností dialýzy pod lékařským dohledem zároveň.
Dialyzovaní pacienti by obecně neměli cestovat do oblastí, kde jsou špatné hygienické podmínky. Zde je výrazně vyšší riziko nákazy. Důležité je také vyjasnit si otázku nákladů na dialýzu v zahraničí se zdravotní pojišťovnou před nástupem na dovolenou.
Jakou podporu lékaři nabízejí? Než se rozhodnete pro hemodialýzu na dovolené v zahraničí, měli byste se vždy poradit se svým ošetřujícím lékařem. Poradí vám, zda je vámi vybraná oblast dovolené vhodná a zda vám váš celkový zdravotní stav dovoluje cestovat. Lékař shromáždí všechny údaje důležité pro hemodialýzu, jako je suchá hmotnost, délka dialýzy, laboratorní hodnoty nebo léky v rámci přípravy na dialýzu hosta.
Dialýza je dnes standardním postupem, který při správné péči umožňuje pacientům žít téměř normální život.
Informace o autorovi a zdroji
Tento text odpovídá specifikacím lékařské literatury, lékařským doporučením a současným studiím a byl přezkoumán lékařskými odborníky.
