Jak rozpoznat infekci rány

Stručné shrnutí

  • Příznaky: Zanícené rány jsou červené, oteklé a bolestivé. Navíc jsou často hnisavé a zapáchají. V těžkých případech odumírá okolní tkáň nebo dochází k otravě krve, která se mimo jiné projevuje horečkou, zimnicí a zrychleným tepem.
  • Popis: Infekce rány je zánět rány způsobený patogeny (obvykle bakteriemi).
  • Příčiny: Mikroorganismy, jako jsou bakterie, méně často viry, houby a paraziti napadají ránu a způsobují její infekci.
  • Diagnostika: Diskuse s lékařem, fyzikální vyšetření (např. vyšetření rány, krevní test, odběr vzorků tkáně).
  • Prevence: Zajistěte dostatečnou hygienu, rány pečlivě čistěte a udržujte v čistotě, pravidelně vyměňujte obvazy.

Jak poznáte infekci v ráně?

V těžkých případech dochází k otravě krve (sepse), kdy imunitní systém napadá nejen patogeny. Těžce je postiženo i tělo – až selhání jednoho nebo více orgánů. Kromě toho je ve vzácných případech možné, že se patogeny dostanou do kostí přímo ze zanícené rány nebo krví a zanítí je (osteomyelitida).

Příznaky infekce přímo v oblasti rány jsou:

  • Rána je zarudlá.
  • Postižená oblast kůže je teplejší (přehřátí).
  • Infikovaná rána bolí a je citlivá na dotek.
  • Okolní tkáň je ztvrdlá.
  • Z rány vytéká hnis.
  • Z rány uniká zvýšená sekrece z rány („plačící rána“).
  • V oblasti zanícené rány jsou přítomny pocity

Další příznaky, které naznačují pokročilou nebo závažnou infekci, stejně jako otravu krve (sepse), jsou:

  • Postižený člověk má horečku a zimnici.
  • Rána se hojí velmi pomalu.
  • Rána páchne nebo hnilobně (hnilobný zápach).
  • Na spodině rány se tvoří kapsy a dutiny.
  • Vznikají abscesy (dutiny vyplněné hnisem).
  • Rána změní barvu (např. nazelenalá barva indikuje infekci Pseudomonas).
  • Bolest se stává závažnější.
  • Funkce postižené končetiny je narušena.
  • Srdeční frekvence je zvýšená.
  • Dýchání se zrychluje.

Co lze udělat pro infikovanou ránu?

Péče o rány

U silně mokvajících ran lékař provádí i drenáž rány. Jedná se o odvádění tekutiny z rány ven pomocí plastové hadičky, která se vkládá do rány.

Poté lékař ránu překryje sterilním obvazovým materiálem (např. obvazy na rány, gázové obvazy, obklady). Toto by se mělo pokud možno denně měnit.

U každé rány je důležité ji udržovat v čistotě a chránit ji před znečištěním!

antibiotika

Pokud infekce v ráně pronikne do hlubších vrstev tkáně, zanítí velké plochy nebo hrozí otrava krve, lékař ihned nasadí antibiotika. Cílená léčba antibiotiky je zde nezbytná k prevenci závažných, někdy život ohrožujících komplikací (např. selhání orgánů).

Během operace není neobvyklé, že lékař předepíše antibiotika, aby zabránil infekcím před, během nebo po operaci.

Pokud jste alergičtí na určité antibiotikum, určitě informujte svého lékaře!

Pasivní očkování proti tetanu

Domácí opravné prostředky

Některé domácí prostředky prý také pomáhají podporovat hojení ran. Pozitivní účinky na proces hojení prý mají například masti z echinacey, heřmánku, třezalkového oleje nebo měsíčku, které se nanášejí v tenké vrstvě na okraje rány.

Olej z tresčích jater může být aplikován na popáleniny, což údajně snižuje zjizvení. Péči o ránu a její hojení by však vždy měl doprovázet lékař.

Další bylinné prostředky na infikované rány jsou: Balónková réva, propolis, šalvěj, chmel, arnika a přeslička rolní.

Domácí léčba má svá omezení. Pokud příznaky přetrvávají delší dobu, nezlepšují se nebo se dokonce zhoršují, měli byste se vždy poradit s lékařem.

Co je to infekce rány?

Co spouští infekci rány?

Nejčastější příčinou infekce rány je pronikání bakterií do rány. To způsobuje zánět. Kromě toho v několika případech viry, houby nebo paraziti spouštějí infekci rány. Ve většině případů jsou patogeny přenášeny kontaktní nebo stěrovou infekcí (např. když se rána dostane do kontaktu s kontaminovanými povrchy, jako jsou kliky dveří, klávesnice počítače nebo záchodová sedátka).

Kontaminované rány

Pokud se kontaminovaná voda dostane do otevřených ran, podporuje to také infekce rány způsobené bakteriemi, jako je bakterie Vibrio vulnificus. Vyskytuje se například u ústí řek nebo v brakické vodě a spouští rychlé kožní záněty, které mohou vést až k otravě krve.

Mrtvá tkáň, nahromadění starší krve nebo tkáňového moku i cizí tělesa v ráně podporují množení mikroorganismů a tím i infekce.

K infekci ran dochází i po operaci (pooperační nebo operační infekce rány). Pooperační infekce rány se obvykle objevují několik dní po operaci, ale jsou možné i několik týdnů po zákroku.

Infekce po operacích jsou někdy závažné, protože jsou nezřídka způsobeny nemocničními zárodky, které jsou necitlivé (rezistentní) na některá antibiotika (např. methicilin-rezistentní Staphylococcus aureus, zkráceně MRSA). Proto nereagují nebo téměř nereagují na léčbu některými antibiotiky.

Kousací rány a popáleniny

Pokud vaše očkování proti tetanu bylo provedeno před více než deseti lety, měli byste si rychle zajistit přeočkování!

Jak dochází k infekci rány?

Infekce ran způsobené bakteriemi lze rozdělit do následujících forem:

Pyogenní infekce rány

Pyogenní infekci rány často způsobují koky, skupina kulovitých bakterií (určité druhy stafylokoků a streptokoků). V ráně se často tvoří hnis. Mezi další původce infekcí pyogenních ran patří Pseudomonas aeruginosa, Escherichia coli, Enterococcus, Proteus a Klebsiella.

Hnilobná infekce rány

Anaerobní infekce rány

Anaerobní infekce rány vzniká vlivem bakterií, které (také) vznikají bez kyslíku (např. Escherichia coli, Bacteroides fragilis, anaerobní koky, Fusobacteria). Ty obvykle vedou k páchnoucím abscesům, které hojně hnisají. Pokud se neléčí, zánět postupuje.

Bakteriálně toxická infekce rány

Specifická infekce rány

Jak stanoví lékař diagnózu?

Při podezření na infekci rány je prvním kontaktem praktický lékař. Ten ránu prohlédne a buď ji sám ošetří, postižené odešle ke specialistovi (např. dermatologovi) nebo zajistí přímý příjem do nemocnice (např. při podezření na otravu krve).

Na začátku diagnózy lékař nejprve provede podrobný rozhovor (anamnézu), po kterém následuje fyzikální vyšetření.

Anamnéza

Vyšetření

Lékař poté ránu prohlédne a v případě potřeby ji pečlivě prohmatá. Pohmatem zkontroluje, zda je podložní tkáň ztvrdlá, zahřátá nebo oteklá, je-li to nutné.

Krevní testy poskytují lékaři další důkazy o infekci rány prostřednictvím charakteristicky změněných krevních hodnot, např.

  • zvýšení počtu bílých krvinek v krvi (leukocytóza)
  • Zvýšení hodnoty nespecifického zánětu (C-reaktivní protein), podle kterého lékař odhaduje závažnost infekce
  • Zvýšená rychlost sedimentace erytrocytů (zkráceně ESR, označuje zánět)

K detekci šíření zánětu a hromadění hnisu lékař někdy používá zobrazovací techniky, jako je ultrazvukové vyšetření (sonografie), rentgenové vyšetření nebo magnetická rezonance (MRI).

Kdy navštívit lékaře?

Pokud se rány po několika dnech nehojí samy nebo pokud se příznaky dokonce zhorší, měli byste okamžitě vyhledat lékaře. V případě horečky, zimnice, nevolnosti nebo dušnosti, prosím, neváhejte ihned navštívit svého praktického lékaře.

Silně znečištěné rány nebo rány s přilepenými cizími tělesy by měl také ošetřit lékař. Rány se hojí pomaleji u lidí s chronickými onemocněními, jako je diabetes mellitus. V tomto případě je role lékaře v péči o ránu o to důležitější.

Jak dlouho trvá, než se infikovaná rána zahojí?

Pokud je rána a zůstává mírně zanícená, tělo s infekcí bojuje samo. Rána se pak hojí pomalu, ale stabilně, pokud je o ni dobře pečováno. V případě silně kontaminovaných ran, o které není dostatečně pečováno, může dojít ke zhoršení zánětu.

Pokud se infekce v těle rozšíří a nadále se neléčí, hrozí v nejhorším případě život ohrožující otrava krve.

Infekce ran zpomalují proces hojení a jsou spouštěčem život ohrožujících komplikací, jako je otrava krve. Proto je důležité včas rozpoznat a léčit infekce.

Jak můžete zabránit infekci rány?

Zde je to, co můžete udělat sami, abyste zabránili infekci rány:

  • Před ošetřením rány si důkladně umyjte nebo vydezinfikujte ruce!
  • Pokud je rána špinavá, opláchněte ji studenou, čistou tekoucí vodou.
  • Poté ránu dezinfikujte antiseptickým roztokem, antiseptickým krémem nebo antiseptickým sprejem.
  • Abyste zabránili vniknutí choroboplodných zárodků a bakterií do rány, překryjte ránu sterilním obvazovým materiálem. Ujistěte se, že ránu nelepíte (např. náplastí).
  • Obvaz pravidelně měňte (každý jeden až dva dny).