Stručné shrnutí
- Popis: Porucha tvorby hlasu z organických nebo funkčních příčin; v extrémních případech úplná ztráta hlasu (bezhlasost).
- Příčiny: např. záněty, úrazy, obrny, nádory na hlasivkách nebo hrtanu, přetěžování hlasu, nesprávná technika mluvení, psychické důvody, léky, hormonální změny
- Diagnóza: anamnéza; fyzikální vyšetření, laryngoskopie, v případě potřeby další vyšetření (např. ultrazvuk).
- Léčba: Dle příčiny – léčba fyzických příčin, hlasová terapie.
- Prevence: Proti přetěžování mj. rozcvičovací cvičení hlasového aparátu; přestávky na odpočinek; hlasová cvičení.
Co je dysfonie?
Dysfonie není nemoc sama o sobě, ale symptom s různými základními příčinami. Někdy se jedná o fyzické nemoci (organické příčiny). V ostatních případech jsou důvodem dysfonie poruchy funkce hrtanu (funkční příčiny).
Abychom pochopili, jak může být hlasová produkce narušena, pomůže nám vědět, jak a kde hlas vzniká.
Jak se vyvíjí hlas
- Plíce produkují proud vzduchu (fonační proud) nezbytný pro produkci zvuku.
- Hrtan se svými svaly, chrupavkami a zejména hlasivkami („hlasivky“) vydává primární zvuk.
- Hltan, ústa a nosní dutina (tzv. embouchure tube) modulují primární zvuk, aby produkovaly zvuky řeči.
V zásadě mohou poruchy na všech třech úrovních způsobit dysfonii.
Dysfonie: Příčiny a možné poruchy
Kromě toho existuje „normální“ forma dysfonie (například v pubertě nebo ve stáří). Vedlejším účinkem léků může být navíc porucha tvorby hlasu.
Organická porucha hlasu (organická dysfonie)
Pro „normální“ hlasovou produkci musí hlasivky („hlasivky“) v hrtanu volně vibrovat. Různé fyzické poruchy mohou bránit této volné vibraci – výsledkem je dysfonie.
Přetížení hlasu: U lidí, kteří z profesionálních důvodů hodně mluví nebo zpívají, se často objevují příznaky přetížení hlasivek. Důsledkem trvalé zátěže hlasivek jsou tzv. pěvecké uzlíky (granulom hlasivek z přetížení, kontaktní granulom).
Hlavním rysem této poruchy hlasu je chrapot. Protože v dávných dobách byli mezi postiženými často kazatelé, nese tato forma poruchy tvorby hlasu ve starší literatuře také název „Dysphonia clericorum“.
Dysfonie se také může objevit, pokud kyselá žaludeční šťáva často proudí zpět do průdušnice a poškozuje sliznici hrtanu a hltanu (laryngitis gastrica).
Poranění hrtanu: Taková zranění, jako jsou zranění způsobená intubací, nehodami nebo chirurgickým zákrokem, často spouštějí dysfonii.
Pokud je ochrnuta jen jedna ze dvou hlasivek (jednostranná obrna), může postižený většinou ještě mluvit téměř normálně. Pokud jsou naopak postiženy obě hlasivky (oboustranné ochrnutí), dochází k dušnosti a nejtěžší formě dysfonie – úplné hluchotě (afonii).
Křečovitá dysfonie (řečové křeče, laryngeální křeče, laryngeální dystonie): V tomto případě je porucha hlasu výsledkem mimovolních, déletrvajících křečí svalů v hrtanu. Jedná se o neurologickou poruchu, která patří mezi dystonie (poruchy hybnosti).
Mezi další benigní nádory patří papilomy, cysty (dutiny naplněné tekutinou) a polypy (slizniční výrůstky), které se nacházejí přímo na hlasivkách nebo v nich. Jako mechanické překážky narušují volné kmitání a správné uzavírání hlasivek – postižení trpí dysfonií.
Reinkeho edém postihuje především ženy ve věku 40 až 60 let. Hlas zní drsně a chraplavě. V extrémních případech vede dysfonie k úplnému bezhlasu (afonii).
Rakovina hrtanu (karcinom hrtanu): Zhoubný nádor hrtanu je méně často příčinou dysfonie. Jeho hlavními příznaky jsou prodloužený chrapot a možná i dušnost.
Vrozené vývojové vady hlasivek nebo hrtanu: I ty jsou možnou příčinou poruchy tvorby hlasu. Zpravidla jsou patrné již v dětství.
Pokud dysfonie přetrvává delší dobu, je to v každém případě alarmující signál. Pak nechte u lékaře objasnit příčinu!
Funkční porucha hlasu (funkční dysfonie)
Postižení uvádějí přetrvávající chrapot, zvyšující se únavu hlasu a někdy pocit tlaku nebo pálení v oblasti krku. Organický nález při laryngoskopii je však téměř nenápadný.
U funkční dysfonie lékaři rozlišují hyperfunkční a hypofunkční variantu. Velmi často se však vyskytují i smíšené formy.
Přilehlé svalové skupiny v oblasti obličeje, krku a krku jsou také často napjaté.
Hyperfunkční dysfonie se obvykle projevuje u lidí, kteří trvale nadměrně používají svůj hlas.
Bývají to způsobeny stavy nemoci nebo vyčerpání s celkovým oslabením výkonnosti organismu. Psychický stres, jako je úzkost nebo smutek, může také vést k hypofunkční dysfonii.
Habituální, ponogenní a psychogenní dysfonie.
Funkční poruchy hlasu lze také popsat konkrétněji v závislosti na jejich příčině. O habituální dysfonii se tedy jedná, když jsou důvodem poruchy tvorby hlasu hlas poškozující řečové návyky – např. častý křik, nesprávná technika při zpěvu, neustálá tlačená nebo přehnaně zdůrazňovaná řeč.
U některých lidí se psychické nebo psychosomatické příčiny projevují hypofunkční dysfonií (šeptání, dýchání, bezmocný hlas). Toto je označováno jako psychogenní dysfonie.
Jiná dysfonie
Některé léky navíc způsobují dysfonii jako nežádoucí vedlejší účinek. Patří sem například neuroleptika (antipsychotika, psychofarmaka) a některé spreje na astma.
Dysfonie: Kdy navštívit lékaře?
Také pokud si všimnete, že váš hlas zní stisknutý, vrzavý nebo dýchavičný, nebo pociťujete bolest při mluvení, měli byste vyhledat lékařskou pomoc.
Specialisté na poruchy hlasu jsou specialisté na foniatrii. V případě dysfonie jsou možnými kontakty i specialisté v ušní, nosní a krční medicíně (ORL) a všeobecné lékařství.
Dysfonie: vyšetření a diagnostika
Zdravotní historie
Při sejmutí vaší anamnézy vám lékař položí otázky jako:
- Jak dlouho máte tuto poruchu hlasu?
- Zatěžovali jste hodně hlas před propuknutím dysfonie?
- Máte nějaké známé respirační nebo plicní onemocnění?
- Podstoupil jste krátce před propuknutím hlasové poruchy operaci například v oblasti hrudníku nebo krku?
- Kouříš? Pokud ano, kolik a na jak dlouho?
- Pijete alkohol? Pokud ano, kolik?
- Všimli jste si nějakého ztvrdnutí, otoku nebo pocitu tlaku v oblasti krku?
- Jaké léky v současné době užíváte?
Vyšetření
Několik vyšetření pomáhá lékařům objasnit dysfonii.
- poslech stetoskopem (auskultace)
- kontrola hrdla baterkou a jazykovým depresorem
- prohmatání hrtanu a hrdla při hledání možných otoků nebo zatvrdnutí
Opakování zvuků nebo vět
Už při anamnéze si lékař všímá toho, jak váš hlas zní – například bezmocný, velmi chraplavý nebo natlačený. To často poskytuje vodítka k možným příčinám.
Laryngoskopie
Laryngoskopie umožňuje detailní pohled na hrtan. Lékař prohlédne váš krk pomocí zrcadla nebo speciální kamery: to umožňuje přímý pohled na hlasivky a hrtan.
Tento postup je velmi nápomocný při objasnění dysfonie. Přestože představa, že si necháte tak hluboce prohlédnout hrdlo, je pro mnoho lidí děsivá, vyšetření je neškodné.
Někdy jsou nutná další vyšetření k určení příčiny dysfonie. Bývá to například tehdy, pokud je porucha hlasu přítomna delší dobu nebo je velmi výrazná. Pokud se objeví další potíže, jako je dušnost, vykašlávání krve nebo potíže s polykáním, jsou často užitečná další vyšetření.
Taková vyšetření mohou být:
- Ultrazvuk (sonografie) štítné žlázy
- Rentgen hrudníku (rentgen hrudníku)
- Odběr vzorků tkáně (biopsie) ze sliznice hrtanu nebo průdušek
- Počítačová tomografie (CT) nebo magnetická rezonance (MRI) krku, hrudníku nebo mozku
Dysfonie: Léčba
Níže je uveden příklad toho, jak se léčí různé typy dysfonie:
Rýmu jako příčinu organické dysfonie lze léčit symptomaticky, například pitím velkého množství tekutin (např. čaje), inhalací a klidem. Jakmile nachlazení pomine, hlas se obvykle rychle vrátí.
V případě laryngeální obrny (ochrnutí hlasivek) lékaři pokud možno léčí příčinu poškození nervů (např. Parkinsonovu chorobu, ALS, mrtvici). V případě jednostranné obrny hlasivek často pomáhají hlasová cvičení, při kterých se specificky trénuje druhá, neochrnutá hlasivka.
V případě Reinkeho edému je zvláště důležité, aby se kuřáci v budoucnu zdrželi kouření. Další možné možnosti léčby zahrnují chirurgické odstranění nahromaděné tekutiny a hlasovou terapii.
Zhoubné nádory v hrtanu lékaři většinou chirurgicky odstraňují. V mnoha případech je však tvorba hlasu po operaci stále narušena.
Zvláštní pozornost při hlasové terapii spočívá na správné technice dýchání, která je nezbytná pro efektivní rozvoj hlasu. Terapie je ukončena, když postižený své nově naučené hlasové chování spolehlivě využívá v běžném životě.
V případě psychogenní dysfonie je obvykle vhodná psychoterapeutická léčba.
Dysfonie: Prevence
Zkuste také zapracovat na napětí těla. Hlas je totiž ovlivněn celým držením těla. Nápomocná jsou například uvolňovací a relaxační cvičení. K trvalému uvolnění svalů je nutná souhra pravidelného pohybu a relaxace.
Dalšími opatřeními, která mohou zabránit dysfonii způsobené nadužíváním, jsou doby odpočinku pro hlas a dobré zvlhčení sliznic (např. dostatečným příjmem tekutin a správným klimatem v místnosti). Totéž platí pro (z velké části) abstinence od kouření a alkoholu.
