Stručné shrnutí
- Popis: Hromadění tekutiny (edém) v místě nejostřejšího vidění (makula) sítnice, vyskytuje se poměrně často u diabetes mellitus, vede neléčeno ke ztrátě zraku
- Léčba: Dle příčiny laseroterapie, injekce do oka, zřídka oční kapky.
- Prognóza: Včasná diagnóza obvykle dobře léčitelná, neléčená ztráta zraku možná
- Příznaky: Často se objevuje zákeřně, rozmazané a nezřetelné vidění
- Příčiny: Diabetes mellitus nebo poruchy retinální-krevní bariéry, stejně jako operace oka a záněty
- Diagnostika: Na základě symptomů, oftalmologického vyšetření štěrbinovou lampou, optickou koherentní tomografií a fluoresceinovou angiografií
- Prevence: Nejlepší možná terapie diabetes mellitus, pravidelné kontroly sítnice, zohlednění rizikových faktorů očních operací
Co je makulární edém?
Zatímco cystoidní makulární edém je díky zlepšeným chirurgickým technikám stále méně častý, výskyt diabetu se zvyšuje. Podle Institutu Roberta Kocha se údaje o výskytu diabetes mellitus od 1960. let zvýšily téměř desetinásobně. Zejména ve věkové skupině nad 65 let má diabetes mellitus asi každý pátý (ženy: 17.6 %, muži: 21.1 %). Diabetický makulární edém je hlavní příčinou sníženého vidění nebo slepoty u lidí ve věku od 20 do 65 let.
Co je diabetický makulární edém?
Diabetes mellitus způsobuje dlouhodobé poškození cév, včetně poškození malých krevních cév zásobujících sítnici oka. Když se tato komplikace objeví u lidí s cukrovkou, lékaři ji označují jako diabetickou retinopatii. Pokud se neléčí, onemocnění sítnice způsobené cukrovkou vede v mnoha případech ke slepotě.
Zrakové postižení způsobené diabetickým makulárním edémem je způsobeno nahromaděním tekutiny na sítnici a ztluštěním sítnice makulárního centra nebo v jeho blízkosti. Riziko oslepnutí závisí na tom, jak silně jsou postiženy cévy sítnice a na místě makuly, kde se edém vyskytuje: čím blíže je makulární centrum, tím závažnější je ztráta zraku.
Co je cystoidní makulární edém?
Po operaci se tekutina hromadí v sítnici oka a hromadí se v malých cystách nebo vezikulách v makule. V závažných případech se několik těchto cyst těsně u sebe a způsobí hluboké poškození sítnice.
Za určitých okolností vzniká cystoidní makulární edém také z jiných příčin, jako je zánět.
Jak lze makulární edém léčit?
Léčba makulárního edému závisí na konkrétní příčině, například diabetes mellitus nebo operace šedého zákalu.
Léčba diabetického makulárního edému
Na prvním místě je léčba základního onemocnění, diabetes mellitus, se zvláštním důrazem na kontrolu a optimální úpravu glykémie a krevního tlaku.
Pokud je přítomen diabetický makulární edém, lékař založí možnosti léčby na závažnosti a rozsahu makulárního edému. V zásadě existují dva způsoby léčby diabetického makulárního edému:
Laserová terapie
Laserová léčba se používá k léčbě diabetického makulárního edému, který nepostihuje centrum sítnice (fovea). Primárním cílem této léčby je zastavit progresi zrakového postižení a stabilizovat zrakovou ostrost.
Intravitreální injekce/injekce do oka
Pokud je postiženo centrum sítnice (fovea) u diabetického makulárního edému, lékaři obvykle nejprve navrhnou aplikaci léků do oka injekcí. Cílem této léčby je snížení makulárního edému a zlepšení vidění.
Tato léčba se také provádí ve specializovaných očních ordinacích nebo očních ambulancích, většinou ambulantně. Intravitreální injekce zpravidla nejsou spojeny s bolestí, protože oko je před injekcí anestetizováno. Takzvané inhibitory VEGF se primárně aplikují injekčně.
VEGF je zkratka pro „vaskulární endoteliální růstový faktor“. Tento faktor zajišťuje tvorbu nových krevních cév a je inhibován injekcí inhibitorů VEGF. Tyto léky patří mezi novější terapie makulárního edému.
Injekce se ve většině případů podávají měsíčně, až dvanáctkrát ročně. Terapie může trvat několik let, obvykle se počet injekcí za rok snižuje.
Délka terapie je zde mnohem kratší: postižení dostávají injekci od svého lékaře každé tři až šest měsíců. Nově existuje i implantát s kortikoidy, který vydrží až tři roky.
Zároveň má ale terapie i vedlejší účinky: Spolu s lékařem je třeba zvážit například riziko zvýšeného nitroočního tlaku a vzniku šedého zákalu.
U diabetického makulárního edému s postižením retinálního centra lze použít nebo přidat i laserovou terapii.
Léčba cystoidního makulárního edému
Většina případů cystoidního makulárního edému se vyskytuje po operaci katarakty. Mnohé se léčí samy a nevyžadují terapii. Lékař však musí vývoj pravidelně zkoumat. Cystoidní makulární edém vzniká mimo jiné v důsledku zánětu nebo ucpání cév. Pokud je toto zjištěno, lékař individuálně upraví terapii.
Pokud je nutné cystoidní makulární edém léčit, oční lékař předepíše např. protizánětlivé oční kapky s obsahem kortizonu nebo aplikuje kortizonové injekce do oka.
Jaká je prognóza makulárního edému?
Příčina a načasování diagnózy ovlivňují prognózu makulárního edému. Čím dříve je diagnóza stanovena, tím dříve je podána terapie a tím příznivější je prognóza.
U diabetického makulárního edému je pro prognózu onemocnění rozhodující včasná diagnostika makulárního edému, odpověď na terapii a výchozí situace (předchozí onemocnění apod.) postiženého. Při vhodné léčbě se vidění v mnoha případech stabilizuje a v některých případech se vidění opět zlepší.
Jaké jsou příznaky makulárního edému?
Příznaky makulárního edému závisí mimo jiné na závažnosti a rozsahu. Mnoho postižených lidí zaznamenává změny zejména při čtení nebo řízení, najednou vidí rozmazaně a neostře. Pacienti s makulárním edémem také pociťují skvrnité vidění nebo zhoršené vnímání barev. V některých případech nejsou žádné příznaky; u jiných začínají zákeřně a způsobují jen mírné poruchy zraku. Často jsou známky makulárního edému zaznamenány pozdě.
Zejména pokud máte diabetes mellitus, je vhodné docházet na pravidelné kontroly makulárního edému u očního lékaře.
Co je příčinou makulárního edému?
Kromě toho hrají roli různé charakteristiky základního onemocnění diabetes mellitus. Diabetický makulární edém se tedy vyskytuje častěji, čím déle diabetes existuje a čím závažnější je diabetická retinopatie. Zdá se, že na vznik makulárního edému mají vliv i zánětlivé procesy, ke kterým v těle při cukrovce dochází.
Proč po operaci vzniká cystoidní makulární edém (CME), není dosud plně objasněno. V současnosti lékaři považují za hlavní příčinu přítomnost zánětlivých procesů a neurotransmiterů, které se uvolňují při operaci a ovlivňují i propustnost cév.
Jak se diagnostikuje makulární edém?
Oftalmolog diagnostikuje makulární edém na základě popsaných příznaků, vyšetření zraku a různých oftalmologických vyšetření. K prohlížení a hodnocení sítnice a diagnostice makulárního edému lze použít štěrbinovou lampu (speciální mikroskop používaný oftalmology).
Dále lze provést typ ultrazvukového vyšetření nazývaného optická koherentní tomografie (OCT). To umožňuje lékaři přesněji posoudit oční tkáň. V mnoha případech veřejné zdravotní pojišťovny toto vyšetření nehradí. OCT se často používá ke sledování progrese makulárního edému.
U těchto vyšetření je nutné zorničky předem rozšířit. To se provádí podáváním určitých očních kapek. Pamatujte, že vaše oči mohou být během této doby citlivé na světlo; pomůžou sluneční brýle. Kromě toho je vhodné několik hodin poté neřídit auto ani jezdit na kole, dokud účinek kapek nevymizí.
Jak lze makulárnímu edému předcházet?
Prevence diabetického makulárního edému se primárně provádí léčbou základního onemocnění, diabetes mellitus. Zde jsou rozhodující pravidelné kontroly a dobrá úprava krevního cukru a krevního tlaku. Součástí profylaxe makulárního edému jsou navíc pravidelné kontrolní prohlídky u očního lékaře.
V případě cystoidního makulárního edému, který vzniká především po kataraktě nebo jiných očních operacích, je důležité pečlivé předběžné vyšetření. V tomto ohledu bude váš chirurg věnovat zvláštní pozornost rizikovým faktorům. Tyto zahrnují:
- Preexistující stavy, jako je diabetes mellitus nebo vysoký krevní tlak
- Anatomické rysy, které komplikují operaci
- Určité již existující stavy oka, jako je uveitida (zánět mediálního povrchu oka) nebo okluze retinální žíly v anamnéze
- Některé léky (např. analogy prostaglandinu pro glaukom)
