Páteřní oblouk

Synonyma

lat. Arcus vertebrae zřídka také volal neurální luk

Úvod

Páteřní oblouk je součástí každého obratle, a tedy také součástí páteře. Páteřní oblouk se připojuje k zadní části tělo obratle a tvoří s ním obratel. Páteřní oblouky několika obratlů pak společně tvoří páteřní kanál prostřednictvím kterého mícha běží.

Anatomie a funkce

Jako součásti této pružné kostní trubice jsou obratlové oblouky odpovědné za ochranu naší důležité součásti nervový systém. Za tímto účelem mají silné „nohy“ (Pediculus arcus vertebrae), které pocházejí z tělo obratle. Ty se spojují v obloukové desce, která nakonec představuje nejvyšší bod oblouku.

Aby naše mozek posílat informace do a přijímat informace z různých oblastí našeho těla prostřednictvím mícha, obratlové oblouky mají také zářezy na obou stranách, a to na jejich horní i dolní straně. Spolu se zářezem obratlového oblouku nahoře nebo dole tvoří meziobratlovou díru (Foramen intervertebrale), skrz kterou může vycházet míšní nerv. V závislosti na výšce, při které je páteř prohlížena, se obratle někdy velmi liší tvarem a velikostí.

Je to hlavně kvůli různým úrovním stresu na páteři. Například těla obratlů a obratlové oblouky a krční páteř jsou více filigránové než ti z bederní obratle. Přesto jsou konstrukční principy všech obratlů podobné.

To platí také pro tři hlavní procesy, které vycházejí z každého obratlového oblouku. Páteřní proces (Processus spinosus) se vždy nachází dozadu. Po stranách se objevuje příčný proces (Processus transversus), který slouží jako připevnění k žebra na úrovni hrudní páteř.

Kromě toho tyto kostní výrůstky obratlů slouží především jako připevňovací body a páky pro zádové svaly a hrají tak nesmírně důležitou roli, pokud jde o stabilitu a pohyblivost celé páteře. Kromě těchto tří odlišných kostních výběžků mají obratlové oblouky také čtyři kloubní výběhy, které jsou nejvýraznější v bederních obratlích. Dva z nich jsou umístěny na horní a dolní straně každého obratlového oblouku. Společně tvoří malý obratel klouby.