Rakovina prostaty: příznaky a terapie

Stručné shrnutí

  • Co je rakovina prostaty? Zhoubné bujení v prostatě a jedna z nejčastějších rakovin u mužů.
  • Příznaky: často zpočátku žádné příznaky, později nespecifické příznaky jako bolest při močení a ejakulaci, krev v moči a/nebo semenné tekutině, problémy s erekcí
  • Příčiny: nejsou přesně známy; možnými rizikovými faktory jsou především vyšší věk a genetická dispozice
  • Léčba: V raných stádiích možná pouze „aktivní sledování“. Jinak chirurgie, chemoterapie, radioterapie a/nebo hormonální terapie.
  • Odpovědný odborník: Urolog.
  • Prognóza: Při včasné diagnóze a léčbě jsou dobré šance na vyléčení. Pokud se rakovina již rozšířila, délka života se výrazně zkracuje.

Rakovina prostaty: Popis

Karcinom prostaty se nesmí zaměňovat s benigní hyperplazií prostaty, která se také obvykle objevuje po 50. roce a s přibývajícím věkem častěji: postiženi jsou dva z deseti mužů mezi 50 a 59 lety a sedm z deseti mužů nad 70 let.

Anatomie a funkce prostaty

Prostata je jedním z mužských reprodukčních orgánů. Jeho hlavním úkolem je produkovat sekret, který se přidává do semenné tekutiny během ejakulace. Jednou složkou této sekrece je tzv. prostatický specifický antigen, zkráceně PSA. Tento enzym dělá semennou tekutinu tenčí. PSA je produkován výhradně prostatou. Jeho stanovení se používá pro diagnostiku a progresi karcinomu prostaty.

Rakovina prostaty: příznaky

  • Problémy s vyprazdňováním močového měchýře, např. bolest při močení, slabý nebo přerušovaný proud moči, retence moči (= neschopnost samovolně vyprázdnit močový měchýř)
  • Bolest při ejakulaci, snížená ejakulace
  • Problémy s erekcí (snížená erekce nebo impotence)
  • Krev v moči nebo semenné tekutině
  • Bolest v oblasti prostaty
  • Problémy s pohybem střev
  • Bolest v dolní části zad, pánve, boků nebo stehen

Trpíte-li některými z výše uvedených potíží, neměli byste proto hned předpokládat karcinom prostaty. Rozhodně je však vhodné nechat se vyšetřit urologem. Může vám říci, zda skutečně máte rakovinu prostaty nebo ne. Pokud ano, okamžitě zahájí léčbu, abyste se co nejdříve uzdravili.

Rakovina prostaty: příčiny a rizikové faktory

věk

Vyšší věk je nejdůležitějším rizikovým faktorem rakoviny prostaty. Před 50. rokem života se zhoubný nádor prostaty téměř nevyskytuje. Například ve věkové skupině 45 let onemocní v příštích deseti letech rakovinou prostaty jeden z 270 mužů. Ve skupině 75 let se to stává už jednomu ze 17 mužů.

Genetická predispozice

Celkově je však takový familiární karcinom prostaty vzácný – 90 až 95 procent všech karcinomů prostaty pravděpodobně vzniká „spontánně“ (bez dědičných rizikových genů).

Etnické faktory

Důvody pravděpodobně spočívají v odlišných stravovacích návycích (např. preference vysoce tučné živočišné stravy v USA oproti stravě bohaté na obiloviny a zeleninu s velkým množstvím sóji v Asii) a socioekonomických faktorech. Roli mohou hrát i genetické faktory.

Dieta, testosteron, sex, kouření, alkohol, záněty?

Dříve se mělo za to, že mužský pohlavní hormon testosteron zvyšuje riziko rakoviny prostaty. Dnes je tento názor považován za zastaralý. Je však správné, že zhoubný nádor roste v závislosti na testosteronu. To znamená, že testosteron podporuje růst již existujícího karcinomu prostaty – ale nespouští rakovinu.

Domněnka, že pohlavní styk ovlivňuje riziko rakoviny prostaty, je rovněž považována za vyvrácenou: bez ohledu na to, zda muž nemá sex, málo nebo hodně – podle současných výzkumů to nemá na riziko onemocnění žádný vliv.

Podle studií by mezi rakovinou prostaty a konzumací tabáku mohla být alespoň slabá souvislost. To je však třeba dále zkoumat. Zdá se také, že existuje souvislost s konzumací alkoholu (alespoň s vysokou konzumací alkoholu).

Rakovina prostaty: vyšetření a diagnostika

Screening rakoviny prostaty

Prvním krokem je pohovor: lékař se zeptá na obecné zdravotní obtíže (problémy s močením, zácpa, vysoký krevní tlak, problémy s erekcí atd.), dále na případná předchozí onemocnění a užívání léků. Ptá se také, zda jsou v rodině muže známé nějaké případy rakoviny prostaty.

To znamená, že digitální rektální vyšetření může poskytnout indikace velkých změn v prostatě. Tyto změny mohou být způsobeny již pokročilým karcinomem prostaty (v časných stádiích nejsou změny ještě hmatatelné) nebo mohou mít neškodnější příčinu. To mohou objasnit až další vyšetření.

Diagnóza rakoviny prostaty

Každý, kdo u sebe objeví možné příznaky rakoviny prostaty, by měl rozhodně zajít k lékaři. Správnou kontaktní osobou pro podezření na rakovinu prostaty je urologický specialista. Nejprve promluví s pacientem, aby získal jeho anamnézu (anamnézu). K tomu se může lékař zeptat například:

  • Jsou ve vaší rodině nějaké případy rakoviny prostaty nebo rakoviny prsu?
  • Máte problémy s močením?
  • Máte problémy s erekcí?
  • Zhubli jste v poslední době nechtěně?
  • Měli jste v poslední době horečku nebo noční pocení?
  • Jaký je váš celkový fyzický výkon?
  • Máte nějaké problémy s trávením?
  • Všimli jste si krve v moči nebo stolici?
  • Cítíte bolest v dolní části zad („ischiatická bolest“)?

Následuje digitální rektální palpace (viz výše: screening rakoviny prostaty).

Hodnota PSA

Dnes se v krvi kromě palpačního vyšetření často zjišťuje i konkrétní hodnota: hodnota PSA. PSA (prostatický specifický antigen) je protein, který je tvořen téměř výlučně buňkami prostaty a normálně se do krve dostává pouze v malých množstvích. Zvýšené hladiny v krvi proto ukazují na zvýšenou aktivitu tkáně prostaty – jako např. u rakoviny prostaty.

Hodnota PSA je nesporně užitečná jako kontrolní parametr pro hodnocení průběhu rakoviny prostaty po léčbě. Jeho užitečnost při včasné detekci je však kontroverzně diskutována. Důvodem je, že hodnota PSA také detekuje buněčné změny v prostatě, které by se jinak pravděpodobně nikdy neprojevily a nevedly by k rakovině prostaty. Výsledek testu tedy pro dotyčné muže znamená zbytečnou psychickou zátěž a zbytečnou léčbu.

Transrektální ultrazvuk (TRUS)

Ke stanovení diagnózy karcinomu prostaty jsou obvykle kromě rektální palpace a stanovení hodnoty PSA nutná další vyšetření. Patří mezi ně transrektální ultrazvuk (TRUS). Zde se prostata vyšetřuje pomocí ultrazvukového vyšetření přes konečník. To umožňuje lékaři přesněji posoudit velikost a tvar prostaty.

Magnetické rezonanční zobrazování (MRI)

Magnetická rezonance (MRI) se někdy používá jako zobrazovací postup při objasnění podezření na rakovinu prostaty. Poskytuje mnohem podrobnější snímky než transrektální ultrazvuk (TRUS).

Odběr vzorků tkáně z prostaty

Pokud předchozí vyšetření (rektální vyšetření, měření PSA, ultrazvuk) odhalí známky karcinomu prostaty, je dalším krokem odebrání vzorku tkáně z prostaty a jeho podrobné laboratorní vyšetření (biopsie prostaty). Teprve pak lze s jistotou říci, zda je či není rakovina prostaty skutečně přítomna.

V důsledku odstranění tkáně nehrozí rozptýlení rakovinných buněk v okolní tkáni. Zákrok by však mohl vyvolat lokální zánět. Antibiotika proto pacient dostává preventivně v den zákroku a případně ještě pár dní.

Vyšetření vzorků tkáně

Vzorky tkáně z prostaty jsou vyšetřeny patologem pod mikroskopem na rakovinné buňky (histopatologické vyšetření). To také odhaluje, do jaké míry se rakovinné buňky změnily (degenerovaly) ve srovnání s normální tkání prostaty.

Další možností klasifikace nádorů je TNM systém.

Rakovina prostaty: staging

Pokud histopatologické vyšetření vzorků tkáně potvrdí podezření na rakovinu prostaty, je nutné vyšetřit šíření nádoru v těle. Tímto způsobem lze určit, ve kterém stadiu se karcinom prostaty nachází (staging). Od toho se odvíjí individuální plánování terapie.

  • Magnetická rezonance (MRI): Dokáže zobrazit zvětšené lymfatické uzliny v pánvi – možnou známku napadení rakovinnými buňkami – i vzdálenější dceřiné kolonizace. Alternativou k MRI je počítačová tomografie (CT).
  • Scintigrafie skeletu (scintigrafie kostí): Tímto vyšetřením nukleární medicíny může typ zjistit, zda rakovina prostaty již metastázovala do kostí.
  • Ultrazvukové vyšetření břicha: Využívá se například k odhalení případných metastáz rakoviny prostaty v játrech. Případnou stázu moči v důsledku tlaku nádoru na močovou trubici lze detekovat i ultrazvukem.

Rakovina prostaty: Klasifikace

  • T1 tedy znamená malý karcinom prostaty, který nezpůsobuje žádné nepohodlí a není ani hmatný, ani viditelný na zobrazení, ale byl detekován pouze biopsií. Na druhém konci škály T4 představuje pokročilý nádor, který prorostl do tkáně obklopující prostatu (např. konečník).
  • Pro hodnotu N jsou možné dva výrazy: N0 znamená „žádné postižené lymfatické uzliny“ a N1 znamená „regionální lymfatické uzliny obsahují rakovinné buňky“.

Rakovina prostaty: léčba

Jak vypadá léčba rakoviny prostaty v jednotlivých případech, závisí na více faktorech. Rozhodující jsou především stadium rakoviny a věk pacienta. Lékař v rámci možností zohlední i další faktory, jako jsou případná doprovodná onemocnění a přání pacienta k léčbě (např. odmítnutí chemoterapie).

Pokud nádor neroste nebo roste jen velmi pomalu, nezpůsobuje žádné příznaky a je-li pacient již v pokročilém věku, lze léčbu prozatím upustit a nádor jednoduše pravidelně kontrolovat lékař .

O tom, která terapie má kdy smysl a jaké vedlejší účinky mohou mít jednotlivé formy léčby, se dočtete v článku Rakovina prostaty – léčba.

Rakovina prostaty: Následná péče

  1. Odhalte recidivu rakoviny prostaty (recidivu) co nejdříve. K tomu pomáhá fyzikální vyšetření a krevní testy (např. stanovení hodnoty PSA).

Sledování by mělo začít nejpozději dvanáct týdnů po AB dokončení léčby rakoviny prostaty. V prvních dvou letech by sledování mělo být čtvrtletní a ve 3. a 4. roce pololetně. Od 5. roku se doporučuje sledování karcinomu prostaty jednou ročně. Pokud je to možné, měl by vyšetření provádět urolog, který má zkušenosti s péčí o onkologické pacienty (praxe onkologického zaměření).

Rakovina prostaty často roste pomalu a dá se dobře léčit, proto je prognóza obecně příznivá. Existují však i případy, kdy se nádor šíří velmi rychle a agresivně. Pak jsou šance na uzdravení horší.

Podle statistik je pět let po diagnóze 89 procent pacientů stále naživu, zatímco zbývajících jedenáct procent zemřelo na zhoubný nádor v prostatě (relativní 5leté přežití). Očekávaná délka života u rakoviny prostaty je tedy ve srovnání s jinými typy rakoviny docela dobrá.