Stručné shrnutí
- Příznaky: Mimo jiné změna barvy stolice, tmavá moč, svědění (pruritus), hubnutí, bolest v horní části břicha, nevolnost, zvracení.
- Příčiny a rizikové faktory: Příčina není přesně známa. Nejdůležitějším rizikovým faktorem je věk; některá onemocnění navíc podporují rakovinu žlučovodů (například kameny ve žlučovodech nebo parazitární onemocnění).
- Diagnostika: Fyzikální vyšetření, jaterní hodnoty (krevní test), různé zobrazovací postupy jako ultrazvukové vyšetření.
- Průběh a prognóza: Vzhledem k tomu, že nádor bývá odhalen pozdě, když je onemocnění již značně pokročilé, je prognóza spíše nepříznivá.
Co je cholangiocelulární karcinom?
Cholangiocelulární karcinom (CCC, cholangiokarcinom, karcinom žlučových cest) je maligní (maligní) nádor žlučových cest. Rakovina je jedním z primárních nádorů jater, stejně jako hepatocelulární karcinom (HCC).
Anatomie žlučových cest
Játra produkují 600 až 800 mililitrů žluči (žluči) denně. Ta se žlučovými cestami dostává do střeva. Žlučovody začínají jako nejmenší žlučové kapiláry mezi jaterními buňkami a poté se spojují do větších žlučovodů. Spojují se a vytvářejí pravý a levý jaterní kanál.
Vzniká tak společný jaterní vývod (ductus hepaticus communis). Z ní odbočuje vývod do žlučníku (ductus cysticus). Poté probíhá jako ductus choledochus do duodena, kde se připojuje k vývodu slinivky břišní (ductus pancreaticus).
Typy cholangiocelulárního karcinomu
Lékaři rozdělují cholangiocelulární karcinom do tří typů podle jeho anatomické lokalizace:
- Intrahepatální CCC (nachází se v játrech; rozšiřuje se do pravého a levého jaterního vývodu).
- Perihilární CCC (takzvaný Klatskin tumor; lokalizovaný až do choledochálního vývodu)
- Distální CCC (zasahující do duodena)
Příznaky
Cholangiocelulární karcinom často nevyvolává po dlouhou dobu žádné příznaky. K diagnóze nádoru žlučovodu proto často dochází až v pokročilém stádiu. Příznaky, které mají pacienti s karcinomem žlučovodu, zahrnují:
- Zbarvení stolice
- tmavá moč
- Svědění (pruritus)
- Úbytek hmotnosti
- Bolest v horní části břicha
- Ztráta chuti k jídlu
- Nevolnost, zvracení
- Hromadění tekutin v břiše (ascites)
Cholangiocelulární karcinom: Příčiny a rizikové faktory.
Přesná příčina cholangiocelulárního karcinomu není známa. Často kromě vyššího věku nelze u postižených nalézt žádné zvláštní rizikové faktory. Je známo, že pouze některá onemocnění podporují rozvoj rakoviny žlučovodů. Tyto zahrnují:
- Zvětšení žlučovodů mimo játra (choledochální cysty)
- Žlučové kameny (choledocholitiáza)
- Parazitární onemocnění žlučových cest (například motolice nebo motolice jaterní)
- Primární sklerotizující cholangitida (také PSC, zánětlivé onemocnění žlučových cest)
Mezi možné další rizikové faktory patří infekce hepatitidy B a C, cirhóza jater, užívání alkoholu a nikotinu a diabetes mellitus.
Vyšetření a diagnostika
- Zda v poslední době nedošlo k nechtěnému úbytku hmotnosti
- Zda kůže svědí
- Zda je stolice světlejší nebo moč tmavší než obvykle
- Zda postižený častěji zvrací
Vyšetření
Laboratorní testy
Lékař navíc odebírá postiženému krev při podezření na cholangiocelulární karcinom. Nechává si ji laboratorně vyšetřit na určité hodnoty, které se u karcinomu žlučovodů často mění. Patří sem jaterní enzymy alaninaminotransferáza (ALAT), aspartátaminotransferáza (ASAT), glutamátdehydrogenáza (GLDH), gama-glutamyltransferáza (γ-GT) a alkalická fosfatáza (AP). Všechny jsou často zvýšené při poškození jater.
Další diagnostika
Pokud fyzikální vyšetření a laboratorní výsledky prokazují cholangiokarcinom, může lékař provést ultrazvukové vyšetření (sonografii) břicha. Stává se také, že lékař při běžném ultrazvukovém vyšetření náhodně odhalí cholangiocelulární karcinom.
Pro další objasnění lékaři obvykle provádějí vyšetření magnetickou rezonancí (MRI) nebo počítačovou tomografií (CT) k detekci cholangiocelulárního karcinomu.
Poté udělá rentgenový snímek břicha, na kterém je pak vidět kontrastní látka. Měl by být distribuován ve žlučových cestách. Pokud vynechá například žlučovod, je to známka kamene nebo nádoru.
Alternativou k ERC je perkutánní transhepatická cholangiografie (PTC). Při tomto postupu lékař také vstříkne kontrastní látku do žlučovodů, ale v tomto případě jehlou, kterou pod rentgenovou kontrolou postupuje kůží a játry do žlučových cest.
Diagnostikovat cholangiocelulární karcinom je také možné pomocí magnetické rezonance (MRI) nebo počítačové tomografie (CT).
Cholangiocelulární karcinom: léčba
Pokud operace není možná nebo není úspěšná, existují možnosti paliativní léčby. Je tomu tak například v případě, že se metastázy nádoru již vytvořily v jiných orgánech. Paliativní znamená, že vyléčení již není možné, ale že pacientovy symptomy mohou být terapií zlepšeny.
Lékař navíc často zavádí stent do žlučovodů jako adjuvantní terapii. Jedná se o malou trubici, která udržuje žlučovody otevřené, aby mohla žluč snadněji odtékat. V některých případech se může lékař také pokusit udržet žlučové cesty otevřené pomocí radiofrekvenční nebo laserové terapie.
Progrese a prognóza onemocnění
Cholangiocelulární karcinom má obvykle malou šanci na vyléčení. Je to způsobeno především tím, že v mnoha případech způsobuje příznaky v pozdní fázi, a proto je detekován až v pozdní fázi.
