Stručné shrnutí
- Příčiny: Oslabené vazy a svaly v oblasti pánve, nesprávná zátěž zvedáním těžkých břemen, těžká nadváha, chronická zácpa, slabé vazivo, porod.
- Terapie: Cvičení pánevního dna, hormonální léčba v klimakteriu, chirurgické korekce, pesar
- Příznaky: bolest v podbřišku nebo zádech, pocit tlaku v pochvě, bolest při močení nebo vyprazdňování, stresová inkontinence, například při kašli, infekce močových cest, hromadění moči do ledvin (velmi vzácné)
- Diagnostika: Gynekologické vyšetření vaginálním zrcátkem a palpací, zátěžový test na kašel, případně ultrazvukové vyšetření a kontrola moči.
- Prognóza: Vhodnou léčbou a preventivními opatřeními lze zabránit recidivě prolapsu.
- Prevence: Zabraňte recidivě pomocí preventivních opatření, jako je pravidelné cvičení a cvičení pánevního dna, vyvarujte se zvedání těžkých břemen, snižte nadváhu.
Co je prolaps dělohy a vaginální prolaps?
Když dojde k celkovému snížení pánevního dna, lékaři to označují jako sestup genitálií nebo sestup genitalis. V tomto případě děloha, močový měchýř, konečník, konečník nebo pochva „visí“ níže v pánvi než obvykle.
Descensus uteri se týká snížení dělohy. V extrémních případech dokonce děloha částečně nebo úplně vyčnívá přes pochvu ven. Lékaři pak hovoří o prolapsu dělohy (prolapsu dělohy). V mírných případech je prolaps dělohy asymptomatický. Ve většině případů však dochází k různým stížnostem.
Kromě prolapsu dělohy se vyskytuje i prolaps pochvy (descensus vaginae). V tomto případě se pochva prohýbá dolů, takže se pochva vyboulí skrz poševní otvor. Pokud části pochvy visí, nazývá se to vaginální prolaps (prolaps vaginae nebo vaginální prolaps).
Celkově se u 30 až 50 procent všech žen v průběhu života vyvine prolaps pánevního dna. Příznaky se však nemusí nutně objevit. Mnoho žen si na mírný prolaps nestěžuje, takže často není z lékařského hlediska vůbec relevantní. Léčba je nutná pouze při těžším sestupu se znatelnými příznaky nebo funkčním postižením a samozřejmě při výhřezu dělohy či pochvy.
Sestup v oblasti pánevního dna někdy postihuje i mladší ženy. A to zejména v případě, že dojde k chronickému oslabení pojivové tkáně.
Jaké jsou příčiny a rizikové faktory?
- Přetížení a špatné zatížení pánevního dna v důsledku těžké fyzické práce
- Zvýšení tlaku v dutině břišní v důsledku onemocnění, jako je chronická bronchitida nebo chronická zácpa
- Obezita
- Obecná slabost pojivové tkáně
U některých žen navíc leží děloha od narození ve vychýlené poloze v břiše. Takové poziční anomálie také zvyšují riziko prolapsu dělohy. V tomto případě se první příznaky často objevují od 30 let.
Oslabené pánevní dno po porodu
Po porodech se zvyšuje pravděpodobnost snížení pánevního dna. Pokud mají plody vysokou hmotnost, dochází k většímu namáhání vazů v oblasti pánve. Možným rizikem jsou i poranění pochvy při porodu. Ženy, které měly v životě několik dětí, trpí prolapsem dělohy poměrně častěji a dříve.
Jak se sestup pánevního dna léčí?
V závislosti na stadiu prolapsu dělohy nebo pochvy a věku postiženého lze zvážit různé způsoby léčby. Terapie je v zásadě nezbytná, když ochabování způsobuje nepohodlí. Metoda pak závisí na tom, zda si pacient ještě přeje mít děti.
U lehkých forem i preventivně, například v těhotenství, pomáhá cvičení pánevního dna. Jedná se o speciální cviky, které cíleně posilují svaly pánevního dna. To pomáhá předcházet poklesu pánevních orgánů. Mírné formy sestupu mohou ustoupit samy, tj. bez zvláštního lékařského zásahu.
Operace prolapsu dělohy nebo prolapsu pochvy
V závažnějších případech je operace nevyhnutelná. V zásadě lze uvažovat o následujících „přístupových cestách“:
V nejpříznivějším případě lékař provádí operaci pouze přes vagínu.
Při laparoskopii se malým řezem v břišní stěně zavede endoskop a chirurgický nástroj a takto se provede operace.
Někdy je však nutné provést asi pěticentimetrový řez na podbřišku, kterým se operace provádí.
Během operace se zatnou pánevní svaly a snížené orgány se vrátí do původní polohy. Lékař zavede takzvanou vaginoplastiku, aby se zpevnily svaly pánevního dna a posílila hráze.
Při zadní vaginoplastice chirurg oddělí poševní kůži od konečníku a odstraní přebytečnou nataženou poševní kůži. Po sešití močového měchýře nebo konečníku opět sešije poševní kůži. V případě prolapsu rekta se zvažuje zadní vaginoplastika.
Při tzv. sakrokolpopexi připevňuje operující lékař poševní konec neboli děložní hrdlo ke křížové kosti pomocí plastové síťky. Tento postup je možný i prostřednictvím laparoskopie s pomocí endoskopu. Sakrospinální fixace znamená, že chirurg připevní dělohu nebo poševní konec k tělu vlastním zádržným vazům (vazům) v pánvi a tím je nadzvedne.
Která operační technika se použije také závisí na tom, zda existuje zdravá děloha a zda si pacientka přeje operaci zachovávající dělohu. Jednou z těchto technik je například sakrospinální fixace.
Pokud je prolaps dělohy nebo prolaps pochvy doprovázen nekontrolovatelným únikem moči (inkontinence), existuje řada dalších chirurgických zákroků, jako je elevace poševní stěny a korekce úhlu hrdla močové trubice (kolposuspenze).
Procedura transvaginální síťky (TVM) je další možností léčby prolapsu dělohy. Při tomto postupu lékař vloží síťku mezi močový měchýř a pánevní dno během operace přes pochvu.
Následná péče po operaci
Operace trvá asi 30 až 60 minut a obvykle se provádí v celkové anestezii. Některé nemocnice a střediska lékařské péče také nabízejí léčbu v místní anestezii. Po operaci je nutná hospitalizace asi dva dny. Komplikace jsou během operace velmi vzácné. Obvykle se operované ženy po několika dnech vrátí do své běžné práce.
Pesar
Pro starší a fyzicky velmi slabé ženy nepřichází operace v úvahu. Zde se obvykle léčba provádí šetrně pomocí tzv. pesarů. Pesar má tvar misky, kostky nebo prstenu a je vyroben z tvrdé pryže nebo silikonu. Pesar zavede lékař do pochvy a podepře dělohu. Nekoriguje existující sestup, ale pouze působí proti dalšímu sestupu. Je důležité, aby pesar pravidelně čistil lékař a znovu jej zaváděl, aby nezpůsobil zánět. V zásadě jej lze použít k léčbě prolapsu dělohy pouze tehdy, pokud jsou perineální svaly stále dostatečně silné.
Jaké příznaky způsobuje pokleslé pánevní dno?
U většiny žen způsobuje prolaps dělohy chronický pocit tlaku nebo cizích těles v pochvě a také neustálý tah směrem dolů. To vytváří strach, že by něco mohlo „vypadnout“ z pochvy. Postižené ženy proto často překříží nohy. Navíc dochází ke zvýšenému zánětu a slizničnímu povlaku, protože je změněna poševní flóra. Vznikají i dekubity.
Dalším příznakem je krvavý výtok z pochvy. Pokud je prolaps poměrně závažný, může se pochva nebo děloha vyboulit přes poševní vývod a mohou být prohmatány.
Častěji se mohou vyskytovat i infekce močových cest. V extrémních případech se posouvá nebo klesá i močový měchýř. V důsledku toho se moč vrací zpět do ledvin. Tato komplikace je však vzácná.
Směrem dozadu, blízko dělohy, je konečník a anální kanál. Pokud děloha sklouzne dolů a zpět, může vyvíjet tlak na konečník. Mezi možné následky patří zácpa a/nebo bolest při vyprazdňování. Ojediněle se vyskytuje i fekální inkontinence.
Pokud výhřez dělohy zůstává delší dobu bez povšimnutí, stále více tlačí na pánevní dno. V extrémních případech děloha zcela nebo částečně vyčnívá z pochvy. Lékaři pak hovoří o prolapsu dělohy neboli prolapsu dělohy. Příznaky jsou zde zřejmé: děloha je vidět vizuálně zvenčí.
Jak se prolaps pánevního dna vyšetřuje a diagnostikuje?
Lékař pak stanoví jasnou diagnózu pomocí gynekologického vyšetření. K vyšetření pochvy používá vaginální zrcátko a také prohmatává břišní orgány zvenčí a přes pochvu. Součástí podezření na prolaps dělohy je i rektální vyšetření. Lékař palpuje přímo do konečníku. Lze například detekovat invaginaci stěny rekta (rektokélu) směrem k pochvě. Taková boule je častou příčinou zácpy.
Pro kontrolu, zda je přítomna stresová inkontinence, se používá tzv. zátěžový test na kašel. To je případ, kdy moč uniká při fyzické námaze, jako je intenzivní kašlání nebo zvedání. K tomu dochází spíše u mírného prolapsu pánevního dna. Ženy s výraznějším poklesem mívají naopak větší potíže s vyprazdňováním močového měchýře, protože může být zalomená močová trubice.
Průběh onemocnění a prognóza
Existují čtyři různé stupně sestupu pánevního dna (descensus genitalis):
- Stupeň 1: Pokles v pochvě
- Stupeň 2: Sestup dosáhne vaginálního vývodu
- Stupeň 3: Sestup přesahuje vaginální vývod
- Stupeň 4: Děloha nebo pochva do značné míry vyčnívá z poševního vývodu (prolaps)
Prolaps dělohy a prolaps pochvy nejsou nezávislá onemocnění, ale příznaky oslabení pánevního dna. Z tohoto důvodu lze prolaps pánevního dna léčit pouze symptomaticky. Kauzální léčba není možná. Kvůli slabosti pánevního dna jsou možné opakované výhřezy. Preventivní opatření pomáhají snížit riziko recidivy.
Prevence
Dalším opatřením je vyvarovat se nadměrné fyzické zátěže jako je zvedání těžkých břemen. Pokud je zvedání nevyhnutelné, je třeba dbát na to, abyste se nezvedali z ohnuté polohy, ale abyste se při tom hrbili. Pravidelné cvičení také zabraňuje prolapsu dělohy. Zvláště prospěšné se ukázaly vytrvalostní sporty jako plavání, cyklistika nebo běh. U žen s nadváhou se také doporučuje snížit tělesnou hmotnost.
Všechna tato opatření pomáhají před i po operaci prolapsu dělohy nebo prolapsu pochvy. Neexistuje však žádná zaručená metoda, jak sestupu pánevního dna zabránit. Všechna preventivní opatření pouze snižují individuální riziko.
