Alergie na hmyzí jed: popis
Kousnutí hmyzem není nikdy příjemné. Zatímco komáří štípnutí většinou jen prudce svědí, včelí a vosí bodnutí způsobují bolestivý nebo svědivý otok a zarudnutí v místě kousnutí. Takové příznaky jsou způsobeny přísadami ve slinách hmyzu, které mají například prozánětlivý nebo dráždivý účinek na tkáň. Jsou normální a obvykle neškodné.
Jiná situace je v případě alergie na hmyzí jed – tedy nadměrné reakce imunitního systému na jed, který se do těla dostane při bodnutí nějakého hmyzu (např. včely, vosy). Zde imunitní systém prudce reaguje proti určitým složkám hmyzího jedu.
Časté příčiny alergie na hmyzí jed
Ve střední Evropě je alergie na hmyzí jed způsobena především bodnutím tzv. blanokřídlými, mezi které patří zejména bodnutí některých vos a včel. Méně často je alergie způsobena jinými blanokřídlými, jako jsou čmeláci, sršni nebo mravenci.
Často jsou však možné zkřížené reakce (zkřížené alergie), protože jed některých blanokřídlých má podobné složení. Lidé s alergií na vosí jed proto často také netolerují jed včel a sršňů – kvůli strukturně podobným alergenům. A alergie na včelí jed může vyvinout zkříženou alergii na vosy, stejně jako na čmeláky a některé složky medu.
Přečtěte si více o tomto tématu v článku Zkřížená alergie.
Může kousnutí komárů také vyvolat alergické reakce?
Obecně ne. Obvykle je odpovědný lokální zánět, vyvolaný proteiny v komářích slinách. Rozšiřují krevní cévy a brání srážení krve – komár tak může snáze sát krev. Některé imunitní buňky (žírné buňky) však reagují na tyto cizí proteiny uvolněním mediátorové látky histaminu. Způsobuje lokální zánět a svědění – obecný mechanismus obrany proti potenciálně nebezpečným vetřelcům.
Histamin také hraje důležitou roli při alergických reakcích. V případě bodnutí komárem ale jeho uvolnění nebývá alergické. Nicméně skutečná alergie na kousnutí komárem je možná, ale vzácná. Pokud k němu dojde, může v jednotlivých případech způsobit i celkové reakce, jako je nevolnost, bušení srdce nebo dušnost – jako těžká alergie na hmyzí jed.
Alergie na hmyzí jed: příznaky
Ne všechny reakce na bodnutí hmyzem jsou alergické povahy:
U některých lidí se rozvine zvýšená lokální reakce (závažná lokální reakce). Je pravděpodobně alergický, i když nemusí být nutně zprostředkovaný IgE, ale jinými alergickými mechanismy:
V tomto případě se otok v místě vpichu rozšíří na průměr více než deset centimetrů a trvá déle než 24 hodin. Někdy se zanítí i lymfatické cévy (lymfangitida). Vzácně se objevuje i pocit nemoci, bolest hlavy a další doprovodné příznaky.
Bez ohledu na to, zda je místní reakce normální nebo zvýšená: Pokud hmyz kousl ústa nebo hrdlo, místní otok sliznice může zúžit nebo dokonce uzavřít dýchací cesty!
Celkové alergické reakce (alergické systémové reakce) při alergii na hmyzí jed se mohou lišit v závažnosti. V mírnějších případech se omezují na kůži. Během několika minut po kousnutí hmyzem se objeví příznaky jako:
- Svědění
- Kopřivka (kopřivka)
- Otok kůže/sliznice (angioedém), například na obličeji
V případě výraznější alergie na hmyzí jed se ke kožním projevům přidávají alergické projevy v trávicím traktu, dýchacích cestách a kardiovaskulárním systému. Možné příznaky, v závislosti na závažnosti, jsou například:
- křeče v břiše, nevolnost, zvracení, prosakování střev nebo močového měchýře
- rýma, chrapot, dýchací potíže až astmatický záchvat @ bušení srdce, pokles krevního tlaku
- bušení srdce, pokles krevního tlaku, šok
V extrémních případech vede alergie na hmyzí jed k zástavě dýchání a kardiovaskulárního systému.
Více o takto závažné alergické (anafylaktické) reakci se dočtete v článku Anafylaktický šok.
Alergie na hmyzí jed: příčiny a rizikové faktory.
Alergie na hmyzí jed nevzniká při prvním bodnutí. Nejprve dochází k senzibilizaci: imunitní systém klasifikuje určité látky v hmyzím jedu (např. hyaluronidázy, fosfolipázy) jako nebezpečné a vytváří proti nim specifické imunoglobulinové E (IgE) protilátky.
Při opětovném bodnutí si imunitní systém, respektive tlupa specifických IgE protilátek, tyto cizorodé látky (nazývané alergeny) „pamatuje“. V důsledku toho se spustí kaskáda obranných mechanismů: Různé imunitní buňky (žírné buňky, granulocyty) vylučují histamin, leukotrieny a prostaglandiny. Tito prozánětliví poslové uvádějí do pohybu alergickou reakci, která může postihnout celé tělo.
Rizikové faktory alergie na hmyzí jed
Zvýšené riziko kontaktu s hmyzem (zvýšené riziko expozice) podporuje výskyt alergie na hmyzí jed: Ti, kteří přicházejí častěji do kontaktu se včelami nebo vosami, jsou častěji bodnuti. Týká se to například včelařů nebo jejich rodinných příslušníků a blízkých sousedů. Prodejci ovoce a pekáren se také často díky svému zboží hemží hmyzem, jako jsou vosy.
Každý, kdo tráví hodně času venku, se také vystavuje mírnému riziku, že ho poštípou včely a spol. a tím se časem rozvine alergie na hmyzí jed. Týká se to například zahradníků, zemědělců, pracovníků v lesích a lidí, kteří se často chodí koupat, hodně jezdí na kole nebo pravidelně pracují na zahradě.
Existuje zvýšené riziko závažných reakcí v následujících případech, například:
- vyšší věk (> 40 let)
- Astma
- Kardiovaskulární onemocnění (jako je vysoký krevní tlak, srdeční selhání, srdeční infarkt, mrtvice atd.)
- Mastocytóza – vzácné onemocnění, při kterém se v těle nachází velmi mnoho nebo změněných žírných buněk. Ty dále podporují bujnou imunitní odpověď.
- Alergie na vosí jed
Alergie na hmyzí jed: vyšetření a diagnostika
Při podezření na alergii na hmyzí jed (např. alergie na včelí nebo vosí jed) lékař při vstupní konzultaci (anamnéze) nejprve odebere anamnézu. Může položit například následující otázky:
- Který hmyz tě poštípal?
- Jaké příznaky se objevily po bodnutí? Jak rychle se objevily? Jak se vyvíjely?
- Píchl vás už stejný hmyz? Jaké příznaky jste tehdy pociťoval?
- Trpíte nějakým chronickým onemocněním? Pokud ano, jaké?
- Víte, že trpíte nějakou jinou alergií? Pokud ano, jaké?
- Užíváte nějaké léky? Pokud ano, jaké?
Alergologické testy (např. kožní test, stanovení specifických protilátek) jsou obvykle indikovány pouze tehdy, pokud se příznaky neomezují pouze na místo vpichu, ale postihují i jiné části těla (systémové reakce) – například ve formě kopřivky na tělo, dýchací potíže nebo nevolnost.
Kožní test
Při prick testu lékař aplikuje různé alergeny (například ty vyrobené z včelího jedu) ve formě kapek na vnitřní stranu předloktí. Poté lehce vryje kůži do těchto bodů. Poté je nutné vyčkat, zda se na postižených místech kůže objeví reakce. Ty naznačují alergickou reakci. Například při alergii na vosí nebo včelí bodnutí může kůže zčervenat a začít svědit v místě, kde byl dotyčný hmyzí jed aplikován.
Alternativně, nebo pokud je prick test negativní, může lékař aplikovat alergeny do kůže (intradermální test). I v tomto případě pak kontroluje případné reakce přecitlivělosti.
Podezření na alergii na hmyzí jed se potvrdí, pokud lze v krvi pacienta prokázat specifické protilátky imunoglobulinu E proti hmyzímu jedu (celkem). V nejasných případech lze zvážit další vyšetření a testy. Například lze hledat specifické IgE proti důležitým jednotlivým alergenům v hmyzích jedech.
Pokud lze detekovat specifické protilátky proti jedu vosy i včely, je pacient buď senzibilizován na hmyzí jedy, nebo je alergický. Nebo má jen jednu ze dvou alergií na hmyzí jed (alergie na včelí nebo vosí jed) a reaguje pouze v rámci zkřížené reakce (zkřížená alergie) i na druhý hmyzí jed.
Alergie na hmyzí jed: léčba
Akutní terapie lokálních reakcí
- Pokud jedové bodnutí hmyzu stále uvízlo v kůži (pravděpodobnější je to u včely než u vosího bodnutí), mělo by být okamžitě odstraněno – ale opatrně, aby se z jedového váčku nedostalo do kůže více jedu. Nechytejte proto žihadlo pinzetou nebo prsty, ale seškrábněte žihadlo nehtem.
- Naneste glukokortikoidní krém nebo gel a případně přiložte i chladivý vlhký obklad na cca 20 minut.
- Užívání antihistaminik inhibuje účinek histaminu a tím zmírňuje příznaky alergie. Poté se doporučuje návštěva lékaře.
- V případě zvýšené lokální reakce může být nutné krátkodobé použití glukokortikoidního přípravku.
Ti, kteří o své alergii na hmyzí jed vědí, mají v ideálním případě potřebné léky po ruce v pohotovostním balíčku a jejich správné použití předem probrali s lékařem.
V případě bodnutí hmyzem do úst nebo krku nedávejte osobě nic pít – mohl by snadno polknout kvůli otoku sliznice.
Akutní terapie celkových alergických reakcí
V snad šikovné pohotovostní sadě jsou léky, které může postižený použít v případě nouze ještě před příjezdem lékaře (neprodleně zalarmujte záchranu!):
- rychle působící antihistaminikum k zastavení alergické reakce zprostředkované histaminem
- Glukokortikoid užívaný ústy nebo jako čípek (pro malé děti): Působí protizánětlivě a tlumí imunitní reakce.
- Adrenalin v autoinjektoru: Stabilizuje oběh a pacient nebo asistent jej jednoduše vstříkne do svalu.
Postižené osoby se závažnými alergickými příznaky musí být hospitalizovány a obvykle tam zůstávají nějakou dobu kvůli sledování, protože fyzické reakce se mohou objevit i později.
Hyposenzibilizace
Některé alergie na hmyzí jed lze léčit kauzálně tzv. hyposenzibilizací (specifická imunoterapie). V průběhu několika sezení dostává alergik pod kůži stále větší množství „svého“ spouštěče alergie. Imunitní systém si tak má na alergen pomalu „zvykat“, takže alergie na hmyzí jed časem výrazně slábne.
Hyposenzibilizace je indikována u těžké alergie na hmyzí jed. Jeho účinnost je dobře zdokumentována. Obvykle se však jedná o zdlouhavý proces, který může trvat roky. Navíc to není vhodné ani možné pro všechny postižené.
Více o délce, postupu a rizicích specifické imunoterapie se dočtete v článku Hyposenzibilizace.
Ve většině případů reakce přecitlivělosti na hmyzí jed nezanechají žádné trvalé poškození. K úmrtí v důsledku závažných alergických reakcí na bodnutí hmyzem však dochází znovu a znovu. Počet nehlášených případů je pravděpodobně vyšší, protože anafylaxe často není rozpoznána jako příčina smrti.
Hyposenzibilizace často nabízí ochranu proti systémovým reakcím v případě alergie na hmyzí jed: studie ukázaly, že je více než 95 procent účinná v případě alergie na vosí jed a mezi 80 a 85 procenty účinná v případě alergie na včelí jed.
Alergie na hmyzí jed: prevence kousnutí hmyzem
Alergici by se měli vyhýbat včelám, vosám, sršňům, čmelákům a komárům, kdykoli je to možné. Různá opatření mohou pomoci udržet hmyz pryč, zejména během teplého období. Nejdůležitější jsou:
- Pokud je to možné, vyhněte se konzumaci sladkých jídel a nápojů venku.
- Drž se dál od odpadkových košů, odpadkových košů, výběhů pro zvířata a spadaného ovoce – stejně jako včelích úlů a vosích hnízd.
- Nechoďte venku bosí, zvláště po loukách. Lepší jsou boty s uzavřenou špičkou.
- Při pobytu venku noste oblečení s dlouhým rukávem. Příznivé je oblečení těsnějšího střihu a světlé barvy. Nepříznivé je volné a tmavé oblečení. Vyhněte se barevnému oblečení (včely milují především žlutou barvu).
- Vyhněte se parfémům a jiné kosmetice s vůněmi (mohou přitahovat hmyz).
- Nedělejte zběsilé pohyby v blízkosti bodavého hmyzu (zejména vos). Neodhánějte je, i když se již usadili na jablečném závinu nebo sklenici.
- Nechte okna bytu přes den zavřená nebo nainstalujte síťku proti hmyzu.
- Nezapínejte světlo večer nebo v noci, když je okno otevřené (sršně jsou noční).
