Hiátová kýla: příznaky, terapie

Stručné shrnutí

  • Příznaky: Příznaky závisí na konkrétním typu hiátové kýly a nevyskytují se ve všech případech.
  • Léčba: Axiální kýly obvykle nevyžadují operaci. U ostatních hiátových kýl je však vždy třeba zvážit operaci.
  • Příčiny a rizikové faktory: brániční kýla je buď vrozená, nebo se vyvíjí v průběhu života. Mezi rizikové faktory získané diafragmatické kýly patří obezita a věk.
  • Průběh onemocnění a prognóza: Prognóza závisí na konkrétním typu brániční kýly a možných komplikacích. Ve většině případů se jedná o posuvnou kýlu a prognóza je dobrá.
  • Prevence: Pro snížení rizika brániční kýly je vhodné mimo jiné redukovat nadváhu a vyhýbat se fyzické nečinnosti.

Co je to diafragmatická kýla?

Kupolovitá bránice se skládá ze svalové a šlachové tkáně. Odděluje dutinu hrudní od dutiny břišní. Je také považován za nejdůležitější dýchací sval.

Membrána má tři velké otvory:

Před páteří je tzv. aortální štěrbina, kterou prochází hlavní tepna (aorta) a velká lymfatická céva.

Jícen prochází jícnovým hiátem, třetím hlavním otvorem, a ústí do žaludku těsně pod bránicí. Otvor jícnu tvoří přímé spojení mezi hrudníkem a břichem. Vzhledem k tomu, že svalová tkáň je v tomto bodě poměrně volná, vyskytuje se zde především hiátová kýla.

Hiátové kýly se dále dělí podle původu a umístění částí vylévajících se do hrudní dutiny.

Kýla typu I

Axiální hiatální kýla

Kýla typu II

Paraesofageální hiátová kýla

Část žaludku různé velikosti prochází vedle jícnu do dutiny hrudní. Vchod žaludku však zůstává pod bránicí – na rozdíl od kýly I. typu.

Kýla typu III

Kýla typu IV

Jedná se o velmi rozsáhlou brániční kýlu, při které se do hrudní dutiny rozlévají i další břišní orgány, jako je slezina nebo tlusté střevo.

Extrahiatální brániční kýla

Běžný termín brániční kýla obvykle označuje posun orgánů jícnovou štěrbinou (hiatus oesophageus), proto se také nazývá hiátová kýla.

Například v místě spojení s hrudní kostí je otvor (Morgagni), kterým se přednostně vysouvají kličky střeva (Morgagniho kýla, parasternální kýla). A trojúhelníková mezera v zadní části svalové bránice (Bochdalek gap) může také způsobit kýlu.

Frekvence

Pokud se kýla objeví v důsledku nevyvinuté bránice, jedná se o vrozenou formu. Lékaři zjistí vadu bránice asi u 2.8 z 10,000 XNUMX porodů. To se vyvíjí v osmém až desátém týdnu těhotenství. Jak přesně k této vývojové poruše dochází, nebylo dosud definitivně objasněno.

Jak poznáte brániční kýlu?

To, zda máte příznaky brániční kýly, obvykle závisí na typu a rozsahu příslušné kýly.

U brániční kýly I. typu obvykle nejsou žádné příznaky. Pacienti často uvádějí pálení žáhy a bolesti za hrudní kostí nebo v horní části břicha. Lidé s diafragmatickou kýlou mohou také zažít chronický kašel.

Nejde však tolik o příznaky brániční kýly; spíše jsou příznaky způsobeny průvodním refluxním onemocněním.

Kromě toho se jícen velmi strmě otevírá do žaludku. Tato okolnost reflux ještě více ztěžuje.

Zdravá bránice tento proces podporuje, a proto kýla bránice zvyšuje riziko refluxu. Nakonec se horní konec brániční kýly zužuje a vzniká tzv. Schatzkiho prstenec.

V důsledku toho pacienti trpí dysfagií nebo steakhousovým syndromem: kus masa se zasekne a zablokuje jícen.

Příznaky paraezofageální hiátové kýly

Na začátku hiátové kýly typu II obvykle nejsou žádné příznaky. Jak stav postupuje, pacienti mají potíže s polykáním.

U některých pacientů proudí obsah žaludku zpět do jícnu. Zejména po jídle se u pacientů často objevuje zvýšený pocit tlaku v oblasti srdce a problémy s krevním oběhem.

Stejně jako v případě axiální brániční kýly může dojít k poškození tkáně stěny žaludku. Za určitých okolností výsledné vady krvácejí nepozorovaně.

Přibližně jedna třetina všech kýl typu II je proto poprvé zaznamenána v důsledku chronické anémie. Zbývající dvě třetiny najdou lékaři náhodou nebo se projeví potížemi s polykáním. Pokud hiátová kýla způsobuje závažné příznaky, kýlní vak je obvykle velmi velký. V extrémních případech je celý žaludek přemístěn do hrudní dutiny.

Symptomy u jiných diafragmatických kýl

Příznaky u extrahiatálních diafragmatických kýl jsou podobné. Někteří pacienti nemají vůbec žádné příznaky, u jiných jsou tyto brániční kýly komplikovanější.

Stejně jako u hiátových kýl zde totiž může dojít k odumírání obsahu kýlního vaku – střevních kliček nebo jiných břišních orgánů a k uvolňování toxinů, které jsou pro tělo životu nebezpečné.

Jak se dá léčit brániční kýla?

Cílem jakékoli léčby brániční kýly je zmírnit příznaky a předejít komplikacím. Diafragmatickou kýlu, která nezpůsobuje žádné příznaky, tedy není nezbytně nutné léčit.

Pokud léčba axiální hiátové kýly medikamenty nevede k požadovanému úspěchu nebo je refluxní choroba již chronická, je někdy nutná operace. Totéž platí pro všechny ostatní brániční kýly: obvykle se léčí chirurgicky, aby se předešlo komplikacím nebo pozdním následkům.

Operace brániční kýly

Cílem operace je vrátit orgány do původní polohy v dutině břišní a tam je zafixovat.

V tomto procesu je brániční kýla, která prošla do dutiny hrudní, správně přemístěna do dutiny břišní. Následně je kýlní mezera zúžena a stabilizována (hiatoplastika). K levé spodní straně bránice se navíc přišije žaludeční fundus, tedy kopulovitá horní výduť žaludku.

Pokud je cílem operace hiátové kýly pouze korekce refluxní choroby, provádí se tzv. fundoplicatio podle Nissena. Chirurg obtočí žaludeční fundus kolem jícnu a sešije výsledný rukáv. Tím se zvyšuje tlak na dolní jícnový svěrač u ústí žaludku a žaludeční šťáva téměř nevytéká nahoru.

Plastové sítě

Jak vzniká brániční kýla?

Brániční kýla se dělí na vrozenou a získanou formu. Ten má různé příčiny a rozměry. Vrozené brániční kýly naproti tomu obvykle vznikají v důsledku špatného vývoje bránice.

Poruchy vývoje během embryonálního období

Ve druhé fázi dochází k prorůstání svalových vláken. Pokud během této doby (čtvrtý až dvanáctý týden těhotenství) dojde k narušení, vzniká defekt v bránici.

Tyto mezery mohou způsobit, že se části břicha posunou do hrudníku. Protože orgánové pochvy, jako je pobřišnice, nejsou na začátku ještě vytvořeny, leží orgány v hrudní dutině obnažené.

Rizikový faktor poloha těla

Axiální diafragmatická kýla se také nazývá posuvná kýla. Herniovaný břišní obsah sklouzne zpět a znovu se dostane do hrudní dutiny. Klouže tedy tam a zpět mezi hrudní dutinou a dutinou břišní.

Břišní úseky se posouvají hlavně při ležení pacienta nebo když je horní část těla níže než podbřišek. Pokud postižené osoby stojí vzpřímeně, posunuté části se po působení gravitační síly vrátí do břišní dutiny.

Lisování rizikových faktorů

Riziko se tak zvyšuje i při nuceném rychlém výdechu, sevření břicha a při vyprazdňování.

Rizikové faktory těžká obezita a těhotenství

Podobně jako lisování zvyšuje obezita a těhotenství riziko brániční kýly. Nadměrné množství tukové tkáně v břiše (peritoneální tuk) zvyšuje tlak na orgány, zejména vleže.

Rizikový faktor věk

Věk zřejmě hraje roli ve vzniku bráničních kýl. Například gleithernie lze zjistit u 50 procent lidí starších 50 let.

Odborníci se domnívají, že pojivová tkáň bránice slábne a jícnová štěrbina se rozšiřuje (vyboulí). Kromě toho se vazy mezi žaludkem a bránicí uvolňují v místě, kde se jícen spojuje se žaludkem.

Diagnostika a vyšetření

Mnoho hiátových kýl je objeveno náhodou, když lékař provede rentgen nebo kontrolní gastroskopii. Obvykle to provádí specialista na gastroenterologii v oboru vnitřního lékařství, někdy i plicní specialista (pneumolog).

Někteří pacienti trpí pálením žáhy s brániční kýlou a takové stížnosti konzultují se svým rodinným lékařem.

Zdravotní anamnéza (anamnéza) a fyzikální vyšetření

V této souvislosti jsou zvláště důležité již známé předchozí brániční kýly pacienta. Vzhledem k tomu, že traumatické události, jako je operace nebo nehoda, mohou také poškodit bránici, hrají tyto informace rozhodující roli v diagnostice.

Lékař proto také projde předchozí anamnézou. Pokud dojde během brániční kýly k posunutí střevních kliček, může lékař stetoskopem slyšet střevní zvuky nad hrudníkem.

Další vyšetření

Pro přesnou klasifikaci a plánování léčby brániční kýly lékař provádí další vyšetření.

Metoda

Vysvětlení

Rentgen

Polknutí prsou, kontrastní látka

Při tomto vyšetření pacient polyká kaši kontrastní látky. Poté lékař provede rentgenový snímek. Kaše, která je z velké části nepropustná pro rentgenové záření, je dobře viditelná a vykazuje možná zúžení, která neprojde. Případně se může projevit nad bránicí v hrudní dutině v oblasti brániční kýly.

Gastroskopie

(ezofago-gastro-duodenoskopie, ÖGD)

Měření tlaku v přívodní trubici

Takzvaná manometrie jícnu zjišťuje tlak v jícnu a poskytuje tak informace o případných poruchách hybnosti způsobených brániční kýlou.

Magnetická rezonance (MRI) a počítačová tomografie (CT).

Ultrazvuk (plodu)

V případě vrozené brániční kýly jemný ultrazvuk nenarozeného dítěte poměrně brzy ukáže, zda je operace nutná. Lékař změří poměr plochy plic k obvodu hlavy, aby odhadl rozsah brániční kýly.

Průběh onemocnění a prognóza

Asi 80 až 90 procent gleithernií zůstává bez příznaků a nevyžadují terapii. Pokud je přesto chirurgický zákrok nutný, asi 90 procent pacientů s brániční kýlou je poté bez příznaků.

Komplikace

Při výskytu komplikací je průběh brániční kýly méně příznivý. Pokud se například zkroutí žaludek nebo obsah kýlního vaku, přeruší se jejich prokrvení. V důsledku toho se tkáň zanítí a odumře. Toxiny uvolněné v důsledku toho jsou distribuovány po celém těle a vážně jej poškozují (sepse).

V těchto případech je operace provedena rychle a postižený je v péči na jednotce intenzivní péče. Krvácení z poškození tkáně navíc způsobuje chronickou anémii.

Protože však většina kýl jsou neškodné a bezpříznakové posuvné kýly, probíhá brániční kýla obvykle bez komplikací s dobrou prognózou.

Prevence

Přímo před spaním je také vhodné nic nejíst. Zejména u známé posuvné kýly brání mírně zvýšená horní část těla v noci, aby břišní orgány opět sklouzly do hrudní dutiny. Pacienti díky tomu také méně pociťují pálení žáhy, čímž se snižuje riziko refluxní choroby a jejích následků.