Během počítačové tomografie způsobuje záření vysoké ozáření. Ve srovnání s rentgenovými paprsky je toto ozáření obzvláště vysoké, a proto nebezpečnější než záření Rentgen zkouška. Počítačová tomografie (zkráceně CT) nabízí oproti rentgenovým paprskům mnoho výhod.
Na jedné straně lze pořizovat průřezové snímky těla a na druhé straně se orgány a měkké tkáně zobrazují mnohem lépe, než by to bylo možné pomocí rentgenových paprsků. Kvůli vysokému ozáření se lidé často snaží přejít na zobrazování magnetickou rezonancí (MRT). Zobrazování magnetickou rezonancí může také produkovat řezy těla bez jakékoli radiační expozice.
V závislosti na obrázku však může získání obrazu pomocí magnetické rezonance trvat dlouho. Počítačová tomografie naopak trvá jen několik milisekund. Počítačová tomografie navíc umožňuje injekci kontrastního média do žíla, což usnadňuje rozlišení mezi dvěma orgány nebo dvěma tkáněmi.
Přesto ve výpočetní tomografii vždy existuje riziko vysoké radiační expozice. Každý pacient dostává průměrnou dávku záření přibližně 4 mSv ročně (mSv = millisievert, jednotka, ve které je dávka záření, tj. Radiační expozice). Pokud nyní pacient obdrží CT celého těla, tj. Snímek celého svého těla pořízený pomocí počítačové tomografie, odpovídá to expozici 10-20 mSv.
To znamená, že radiační expozice z jednoho počítačového tomografického obrazu převyšuje průměrnou roční hodnotu o faktor 3-5. Z tohoto důvodu se CT celého těla provádí pouze ve velmi vzácných případech, například když se hledá ohnisko nádoru, ale nelze ho najít pomocí terapie magnetickou rezonancí. Častěji se však provádí CT břicha.
Zde je radiační expozice 8.8-16.4 mSv. To odpovídá dvojnásobné až čtyřnásobné dávce záření, kterou by pacient za rok obvykle „nashromáždil“. Vystavení radiaci není tak vysoké, když truhla (hrudník) je vystaven.
V tomto případě je radiační expozice z obrazu počítačové tomografie 4.2-6.7 mSv. To odpovídá přibližně roční dávce pacienta. Často se také pořizuje počítačový tomografický obraz bederní páteře, zejména u pacientů s podezřením na herniovaný disk.
Zde je radiační expozice asi 4.8-8.7 mSv. Ale zejména kvůli alternativě MRI by mělo být CT dobře zváženo v případě herniovaného disku. Údaje o radiační expozici vždy velmi silně kolísají, protože záleží na tom, jak silný nebo tenký je pacient.
U zvláště obézního (tlustého) člověka je nutné aplikovat vyšší dávku záření, a tím i vyšší radiační zátěž, aby záření mohlo také procházet tukem do orgánů. I 4 kg nadváha znamená výrazně vyšší radiační zátěž. U štíhlých lidí může naopak záření pronikat přímo do orgánů bez větších překážek, takže dávka záření nemusí být zvlášť vysoká.
Počítačová tomografie se často používá, zejména při vyšetřování hlava. Výhodou je, že zejména v případě a mrtvice (mrtvice) nebo krvácení do mozek kvůli žíla or tepna prasknutí, je to detekováno během několika sekund. Nevýhodou je, jako vždy u počítačové tomografie, radiační zátěž v okolí a v okolí hlava. Zkoumání hlava vede k relativně nízké radiační expozici pouze s 1.8-2.3 mSv. To odpovídá přibližně půlroční radiační expozici.
