Anestetický plyn

Co je to anestetický plyn?

termín narkotikum plyny se používá k popisu tzv inhalace narkotika. Přísně vzato to vůbec nejsou plyny, ale takzvané těkavé anestetika. Tyto nestálé anestetika se vyznačují tím, že se odpařují při nízkých teplotách.

Tato chemická vlastnost se využívá při vývoji speciálních vaporizérů, ve kterých lze regulovat a regulovat vaporizaci anestetik. Používá se k vyvolání nebo udržování anestézie. Pouze oxid dusný a xenon jsou skutečné plyny, které lze použít anestézie. Kvůli jeho závažným vedlejším účinkům se však oxid dusný v klinické praxi používá jen zřídka a xenon se v současné době používá pouze experimentálně.

Jaké narkotické plyny jsou k dispozici?

Existuje celá řada anestetických plynů. Každý anestetický plyn má své vlastní výhody a nevýhody a na základě nich je přizpůsoben pacientovi. Optimální anestetický plyn má vlastnosti rychlé zaplavení těla a následně rychlý nástup účinku, nízkou rozpustnost v krev a vysokou rozpustnost v tucích.

Současně by měl být anestetický plyn rychle vylučován, jakmile je na konci zastaven přívod anestézie, aby se pacient mohl rychle znovu probudit. Mezi běžné anestetické plyny patří desfluran, sevofluran a isofluran. Rajský plyn nebo xenon se také používají na některých klinikách, ale jsou spíše výjimkou. Starší anestetické plyny jako: halothan, enfluran a diethylether již nejsou pro klinické použití schváleny.

Jak fungují anestetické plyny?

Anestetické plyny působí na molekulární úrovni na mnoho různých cílových struktur. Díky své vysoké rozpustnosti v tucích jsou anestetické plyny distribuovány po celém těle a zde interagují zejména se složkami buněčná membrána. Přesné procesy v buněčná membrána nejsou známy, ale bylo zjištěno, že čím vyšší je afinita anestetického plynu k tukům podobným látkám, tím vyšší je relativní účinnost anestetického plynu (viz Meyer-Overtonova korelace).

Kromě těchto vlivů na buněčná membránaAnestetické plyny však mají vliv také na jiné metabolické dráhy, a proto se tento účinek označuje také jako koncept více mechanismů a míst působení. To zahrnuje modifikaci iontových kanálů, které jsou odpovědné za přenos stimulů. Diskutován je také účinek na různé receptory, jako jsou receptory GABA-A, receptory 5-HT3, receptory NMDA a receptory mACh. Zde má každý anestetický plyn odlišný vliv na různá místa působení jiným způsobem, a proto je odhalena tak široká škála způsobů působení a síly účinku.