Co je to anestézie?
Anestezie se používá k uvedení pacientů do umělého spánku. K tomuto účelu používá odpovědný odborník (anesteziolog) různé léky a/nebo směsi plynů.
Anestezie umožňuje provádět operace a některé vyšetřovací postupy, které by jinak byly možné jen při extrémní bolesti. Existují různé postupy, které se liší mimo jiné vedlejšími účinky anestetika a oblastmi použití.
Inhalační anestezie
Při inhalační anestezii se anestezie vytváří inhalací plynných léků, například sevofluranu, isofluranu nebo oxidu dusného. Tato tzv. těkavá anestetika vypínají na jedné straně vědomí, ale také snižují pocit bolesti.
Inhalační anestezie je nejstarší formou anestezie a dnes se obvykle kombinuje s jinými postupy. U dětí se příležitostně používá samotná inhalační anestezie.
Celková intravenózní anestezie (TIA)
Vyvážená anestézie
Vyvážená anestezie kombinuje dvě výše uvedené metody. Pacient tedy na začátku anestezie většinou dostává nitrožilně léky a během operace vdechuje i anestetické plyny. Tím se snižuje mnoho vedlejších účinků anestetik a spotřeba silných léků proti bolesti.
Další informace: Lokální anestezie
U některých operací stačí, když se vypne pouze pocit bolesti v určité oblasti. Více informací viz lokální anestezie.
Další informace: Spinální anestezie
Ve speciální formě lokální anestezie se anestetikum vstříkne do páteřního kanálu. Více se o tom dočtete v textu Spinální anestezie.
Další informace: Perdurální anestezie (PDA).
Existuje další možnost, jak vypnout pocit bolesti v blízkosti míchy. Přečtěte si o tom vše v článku Periduální anestezie.
Kdy se provádí anestezie?
operace
Nejčastějším důvodem pro anestezii je chirurgický zákrok. V první řadě je umožněno mnoho operací, například břišních orgánů. Snížené vědomí také snižuje stres pacienta a podporuje zotavení po operaci. Anestezie také poskytuje chirurgovi nejlepší možné pracovní podmínky, protože pacient se nehýbe. To je velmi důležité například při operacích mozku nebo cév.
Zkoušky
Některé vyšetřovací postupy vyžadují i anestezii. Například při bronchoskopii s tuhou trubicí skrz průdušnici by pacient pociťoval silnou bolest a kašel, pokud by nebyl v anestezii. Nicméně i kojenci, kterým je nutné provést magnetickou rezonanci, dostávají často anestezii, aby mohli klidně ležet. Pořízené snímky by jinak byly rozmazané a nepoužitelné.
Naléhavé lékařství
Pokud je pacientovi ztíženo samostatné dýchání, například po zástavě srdce, vážné nehodě nebo alergické reakci, musí být uměle ventilován. Anestezie na jedné straně usnadňuje bezpečné podávání umělého dýchání; na druhou stranu ulevuje od bolesti, kterou stále cítí i pacienti v bezvědomí.
Co se dělá během anestezie?
K anestezii používá anesteziolog směsi plyn-vzduch a také různé léky. Ty lze rozdělit do tří skupin.
- Hypnotika (prášky na spaní) především vypínají vědomí. Příkladem je propofol.
- Analgetika (léky proti bolesti) potlačují pocit bolesti. Pro anestezii podávejte silná analgetika ze skupiny opioidů.
- Svalové relaxancia uvolňují svaly a znehybňují pacienta. V závislosti na aplikaci nemusí být použity pro každé anestetikum.
Informace o anestezii
Před plánovanou anestezií informuje anesteziolog pacienta v podrobném rozhovoru o plánovaném výkonu. Ptá se také na všechna předchozí onemocnění a ptá se na léky, které pravidelně užívá. Tímto způsobem lékař posoudí riziko anestezie a vybere vhodné léky. Pokud je pacient velmi úzkostný a bojí se narkózy, podává také sedativum, které mu pomůže uvolnit se.
Navození anestezie
Před zahájením anestezie dýchá pacient několik minut čistý kyslík. V krvi se tak vytvoří zásoba kyslíku pro pozdější zavedení dýchací trubice (intubace). Zároveň lékař zavede do žíly, například do ruky pacienta, jehlu, kterou může aplikovat léky. Po silném léku proti bolesti následuje vysoká dávka prášku na spaní, při níž pacient během pár sekund ztratí vědomí a sám přestane dýchat.
Při delších operacích se pacient zahřívá teplovzdušným topením, protože jinak by se tělo rychle ochladilo. Monitorovací monitor také nepřetržitě zobrazuje důležité životní funkce, jako je krevní tlak, puls, srdeční činnost a dechová frekvence. To umožňuje anesteziologovi rychle identifikovat potenciální komplikace anestezie.
Rychlá indukce sekvence
Zvláštní forma indukce anestezie se nazývá rychlá sekvenční indukce (RSI). Zde se anestetika podávají v rychlém sledu a mezitím není nutná ventilace maskou. Používá se především u pacientů, kteří nehladí, těhotných žen a pacientů s některými gastrointestinálními poruchami a zabraňuje zpětnému toku obsahu žaludku do průdušnice.
Pokračování v anestezii a navození anestezie
Po operaci je pacient sledován na dospávacím pokoji. Je tam neustále k dispozici lékař, který v případě potřeby podá léky proti bolesti a zhodnotí vitální funkce pacienta.
Jaká jsou rizika anestézie?
Celková anestezie s sebou nese riziko mnoha nežádoucích účinků. Anestetické léky mohou mimo jiné způsobit náhlé poklesy krevního tlaku nebo srdeční arytmie. Ty pak anesteziolog léčí léky, které podporují oběh. Všechny používané léky mohou také způsobit závažné alergické reakce.
Problémy při větrání
Možnou komplikací je poškození zubu, protože lékař zavádí trubici do průdušnice speciálním nástrojem (laryngoskopem). Zubní protézy jsou proto před operací odstraněny. Samotná trubice může také způsobit poškození hlasivek (hlasivek).
Zhoubná hypertermie
Maligní hypertermie je obávaná svalová porucha, která se může objevit velmi náhle během anestezie. V tomto případě se trvale napne celé svalstvo, což způsobí životu nebezpečné zahřátí těla. Kromě genetických faktorů a některých anestetických plynů je za možný spouštěč považován zejména svalový relaxant sukcinylcholin.
Na rozdíl od anestetických plynů není čistá intravenózní anestezie spouštěčem maligní hypertermie, proto se také nazývá anestezie bez spouštěče.
Stavy bdění během anestezie
Anestetické vedlejší účinky
Nežádoucí účinky anestezie se mohou vyskytnout i po operaci. Tyto zahrnují:
- Zvracení a nauzea po anestezii (pooperační nauzea a zvracení = PONV).
- Třes v důsledku podchlazení
- Zmatek
Zvracení a zejména nevolnost jsou běžné následné účinky. Mezi rizikové faktory patří anestetické léky, zejména anestetické plyny, a dlouhá doba operace. Podáním některých léků ještě před narkózou se však často dá předejít následné nevolnosti.
Poziční poškození
Na co si musím dát po anestezii pozor?
Je normální, pokud se po anestezii stále cítíte trochu zmatení a ospalí. Pokud však pociťujete bolest, nevolnost nebo nepříjemné pocity v pažích nebo pokud dlouho chrapete, měli byste to sdělit lékaři. Po konzultaci s lékařem si můžete znovu dát pár doušků vody. Přesný čas závisí na typu procedury.
Pokud se u vás během narkózy objevila maligní hypertermie, vystaví vám anesteziolog pohotovostní kartu. Ten musíte mít vždy u sebe, aby vám anesteziologové mohli vybrat správnou anestezii, pokud budete později potřebovat operaci.
