Seboroický ekzém: Popis
Seboroický ekzém (seboroická dermatitida) je žlutá, šupinatá, červená kožní vyrážka (ekzém) v oblasti mazových žláz (seboroické žlázy). Tyto žlázy produkují kožní maz – směs tuků a bílkovin, která chrání pokožku před vysycháním. Mazové žlázy se nacházejí především v předních (hrudník) a zadních (zadních) potních kanálcích, na obličeji a na vlasaté hlavě. Jedná se tedy o preferovaná místa pro rozvoj seboroického ekzému. Pokožka hlavy je také oblastí nejčastěji postiženou kožním onemocněním u kojenců – odtud její druhý název „hlavová rula“.
Seboroický ekzém by se neměl zaměňovat se seboroickou keratózou, která je také známá jako stařecká bradavice.
Seboroický ekzém: frekvence
Ročně se u tří až pěti procent lidí objeví seboroický ekzém. Pokud se však vezmou v úvahu mírné případy, které nevyžadují léčbu, bylo by toto číslo pravděpodobně výrazně vyšší. Nejčastěji a nejzávažněji jsou kožním onemocněním postiženi muži ve věku od třiceti do šedesáti let. Seboroický ekzém je zvláště častý v souvislosti s infekcí HIV (zejména ve stadiu AIDS) a Parkinsonovou chorobou.
Seboroický ekzém: příznaky
Seboroický ekzém je charakterizován obvykle jasně ohraničeným zarudnutím kůže s nažloutlými šupinami. Kožní příznaky se však velmi liší v závislosti na závažnosti onemocnění: někteří pacienti pociťují pouze zvýšené šupinatění kůže, zatímco jiní trpí masivními záněty kůže. Napadení může být také lokalizováno nebo rozšířeno do několika oblastí kůže. Váhy jsou často mastné.
Seboroický ekzém se nejčastěji vyskytuje na hlavě. Typickou lokalizací je také obličej a přední a zadní potní kanály. Může se také objevit zánět očních víček (blefaritida).
Seboroický ekzém zpravidla nezpůsobuje bolest a jen výjimečně svědí. Poškozené oblasti kůže se však mohou infikovat bakteriemi a houbami. Škrábance způsobené silným svěděním pak kůži dále poškozují.
Ve vzácných případech může seboroický ekzém vést k vypadávání vlasů. I když je takové vypadávání vlasů obvykle spojeno s ekzémem, není jím způsobeno.
Seboroický ekzém: různé formy
Rozlišují se různé formy seboroického ekzému:
Naproti tomu fokální seboroický ekzém je charakterizován plně výraznými příznaky: „Ložiska“ jsou jasně zarudlé zanícené, nepravidelné a nažloutlé šupinky. Tato forma onemocnění je často chronická a recidivující (s recidivami).
Někteří odborníci řadí mezi podtyp seboroického ekzému tzv. intertriginózní lokalizaci. Intertriginózní je termín používaný k popisu oblastí těla, kde se protilehlé povrchy kůže dotýkají nebo se mohou přímo dotýkat. Jsou to například podpaží, oblast pod ženským prsem, pupek, třísla a řitní otvor. V těchto případech existuje vysoké riziko infekce. Seboroický ekzém v těchto oblastech však lze zaměnit i s čistou plísňovou infekcí (obvykle Candida).
Diseminovaný seboroický ekzém je zvláště závažný a má subakutní až akutní průběh („subakutní“ = méně akutní/závažný). Dochází k němu buď bez rozpoznatelné příčiny, nebo po podráždění stávajících ložisek, například v důsledku neúnosné léčby. Ložiska jsou často symetricky rozmístěná, rozsáhlá, splývající, šupinatá a mohou být také charakterizována většími mokvavými a krustovitými kožními defekty (erozemi). V těžkých případech je celé tělo zarudlé (erytrodermie).
Seboroický ekzém u kojenců
U kojenců se seboroický ekzém obvykle vyvíjí na hlavě. Tato tzv. „hlavová rula“ se vyznačuje hustými, žlutě mastnými šupinami. V mnoha případech začíná onemocnění na temeni hlavy, v blízkosti obočí, na tváři nebo nosu. Odtud se seboroický ekzém může rozšířit na celou pokožku hlavy a obličej. Tvorba vodního kamene může být velmi silná. Vlásky dítěte se zdají mastné a vláknité.
Stejně jako u dospělých pacientů ani seboroický ekzém obvykle postiženému kojenci nedělá potíže, na rozdíl od tzv. atopického ekzému. Zdá se, že „hlavové rulové dítě“ je spokojené. Obvykle jí a spí normálně.
Někdy se seboroický ekzém rozšíří do oblasti plen, třísel, pupíku, podpaží nebo vzácněji hrudníku. Je také možné napadení na různých místech. Šíření patogenů, zejména plísní, vede k zarudnutí kůže a změněnému šupinatění kolem okrajů. Diseminované formy seboroického ekzému jsou vzácné.
Seboroický ekzém: příčiny a rizikové faktory
V každém případě postižení trpí narušenou obnovou kůže. Nové kožní buňky migrují na povrch, kde později odumírají a uvolňují místo pro nové kožní buňky. Tento proces není na zdravé kůži viditelný, protože kožní buňky jsou velmi malé. Vlivem narušené obnovy kůže u seboroického ekzému se však tvoří typické velké šupiny.
Skalpová rula
U kojenců se seboroickým ekzémem hlavy hrají roli zbytky mateřských hormonů (androgenů), které stimulují tvorbu kožního mazu miminka a podporují tak vznik „ruly na hlavě“. Tyto zbytky mateřských hormonů jsou však již v prvních měsících života odbourávány v těle dítěte, načež se produkce mazu vrací do normálu.
Souvislost s jinými nemocemi
Seboroický ekzém se vyskytuje častěji u některých onemocnění. Patří mezi ně různá neurologická onemocnění, zejména Parkinsonova choroba, stejně jako infekce HIV:
Pacienti s Parkinsonovou nemocí často trpí zvýšenou tvorbou mazu, což podporuje vznik seboroického ekzému.
Seboroický ekzém je také spojován s androgenním effluviem – formou vypadávání vlasů způsobenou genetickou přecitlivělostí vlasových kořínků na mužské pohlavní hormony (androgeny).
Seboroický ekzém: ovlivňující faktory
Řada léků může způsobit kožní vyrážku podobnou seboroickému ekzému. Patří mezi ně například erlotinib, sorafenib a interleukin-2 (všechny léky proti rakovině). Podpořit vznik seboroického ekzému může i léčba tzv. neuroleptiky, která se používají u různých psychiatrických onemocnění.
Zdá se, že stres a nachlazení zhoršují seboroický ekzém. V létě se naopak stav kůže obvykle zlepšuje (pod UV zářením). Účinek UV záření je však kontroverzní. Seboroický ekzém se může vyvinout také v důsledku UV-A terapie – formy světelné terapie – u pacientů s psoriázou.
Seboroický ekzém: vyšetření a diagnostika
Specialistou na seboroický ekzém je dermatolog nebo – v případě kojenců – dětský lékař. Nejprve lékař odebere pacientovi anamnézu (anamnézu). Mezi možné otázky patří:
- Jak dlouho se kožní příznaky projevují?
- Svědí vyrážky?
- Vyskytly se v minulosti podobné kožní vyrážky?
Následuje fyzikální vyšetření: lékař pečlivě prohlédne příslušné oblasti kůže. Za prvé, lokalizace a za druhé výskyt kožních příznaků jsou rozhodujícími kritérii pro diagnózu seboroického ekzému.
Ve vzácných případech pochybností může lékař odebrat vzorek kůže (biopsii) a nechat ji vyšetřit patologem. Neexistují žádné specifické známky seboroického ekzému. Typicky je však patrné ztluštění ostnité vrstvy kůže (akantóza) v důsledku zvýšené tvorby nových kožních buněk, zhoršené keratinizace kůže (parakeratóza), migrace imunitních buněk a zadržování vody (spongióza). mikroskop. V nemocné kůži je navíc více imunitních buněk než ve zdravé kůži.
Mikroskopický obraz vzorku kůže může připomínat psoriázu (psoriasiformní) nebo růžový lišejník (pityrasiformní), zejména u chronických případů. V případě existující infekce HIV může být mikroskopický obraz kožních příznaků odlišný.
Seboroický ekzém: odlišení od jiných onemocnění
Seboroický ekzém je nutné odlišit od onemocnění s podobnými příznaky (diferenciální diagnózy). Mezi ně patří kupř
- Atopická dermatitida (neurodermatitida)
- kontaktní ekzém
- Psoriáza, také známá jako psoriasis capitis (lupénka na pokožce hlavy)
- Růžový lišejník (Pityriasis rosea)
- Jiné plísňové kožní infekce (jako je plíseň hlavy = tinea capitis)
- Impetigo contagiosa (infekční, bakteriální kožní onemocnění u dětí)
- Rosacea (růžovka)
Další onemocnění, která mohou způsobit kožní příznaky podobné seboroickému ekzému, jsou lupus erythematodes, lues (syfilis) a vši.
U kojenců musí dětský lékař odlišit seboroický ekzém od „kolébkové čepice“ (atopický ekzém). Při této chorobě je pokožka hlavy zřetelně zarudlá, mokvající a křupavá. Zdá se, že postižené děti také pociťují silné svědění. Čepice kolébky se u kojenců obvykle vyskytuje později než seboroický ekzém.
Pokud je vyrážka zvláště výrazná v oblasti plen, může se jednat o plenkovou infekci – plísňovou infekci kvasinkami Candida.
Seboroický ekzém: léčba
Seboroický ekzém je často nutné kvůli jeho obvykle chronickému průběhu léčit – zevně a v případě potřeby i vnitřně (užíváním léků).
Ošetření je založeno na péči o pleť a redukci stresu. Nejdůležitějšími terapeutickými látkami jsou antimykotika (antimykotika) a kortikosteroidy (kortizon). V oblasti vousů může pomoci holení.
Léčba seboroického ekzému vyžaduje trpělivost. Pokud však vyrážka přetrvává i přes adekvátní léčbu, měla by být diagnóza seboroického ekzému přehodnocena.
Seboroický ekzém: zevní terapie
Zevní léčba je většinou dlouhodobá a je zaměřena především proti tvorbě kožního mazu, zánětům a infekcím. Různé aplikace lze obvykle vzájemně kombinovat.
Základním principem léčby by měla být dobrá péče o pleť. Používejte čisticí prostředky bez alkálií. Měly by podporovat odmašťování pokožky a předcházet infekcím.
Keratolytika
Seboroický ekzém na hlavě lze dobře léčit speciálními šampony, které lupy rozpouštějí a pomáhají předcházet infekcím. Selen, zinek, močovina, dehet, kyselina salicylová, chloramfenikol a etanol patří k účinným složkám šamponů na seboroický ekzém. Šampon by měl být obecně aplikován dvakrát až třikrát týdně večer. Přes noc se kolem hlavy omotá obvaz a ráno se vlasy umyjí.
Možné nežádoucí účinky jsou především lokální reakce jako svědění, pálení a také změny barvy vlasů nebo vlasové pokožky.
Antimykotika
Možné vedlejší účinky jsou místní podráždění a pálení. Závažné vedlejší účinky lokální aplikace antifungálních šamponů nebo mastí jsou vzácné.
kortikosteroidy
Seboroický ekzém lze krátkodobě léčit i přípravky s obsahem kortizonu (např. jako šampon, pleťová voda nebo pěna). Důležité je zahájit léčbu kortizonovými přípravky s co nejnižší potencí. Ukázalo se, že použití kortizonu je ekvivalentní antifungální léčbě. Kortizon také dobře pomáhá proti jakémukoli svědění. Zánět očních víček (blefaritida) v rámci seboroického ekzému se obvykle léčí kortizonem (a případně antibiotiky).
Inhibitory kalcineurinu
Léčba seboroického ekzému tzv. inhibitory kalcineurinu (pimecrolimus, takrolimus), například ve formě mastí, je stejně účinná jako antimykotika a kortikosteroidy. Tyto léky přímo inhibují imunitní systém. Měly by se však používat pouze krátkodobě nebo jako intermitentní léčba, protože byly popsány případy nádorů (zejména lymfomů a kožních nádorů).
antibiotika
Seboroický ekzém se léčí antibiotiky pouze v případě, že je přítomna i jasná bakteriální infekce.
Lithium
Seboroický ekzém: vnitřní terapie
Vnitřní užití léků může být indikováno zejména při diseminované variantě onemocnění nebo při seboroickém ekzému s jasnou tendencí k šíření. I když zevní léčba není (dostatečně) účinná nebo jsou postiženy více než tři oblasti kůže, lze zvážit vnitřní léčbu kortizonem nebo antimykotiky. Seboroický ekzém lze navíc často léčit interně v časném stadiu a déle, zejména u pacientů s infekcí HIV.
Antimykotika se obvykle užívají denně po dobu jednoho týdne. Obvykle následuje následná léčba (např. dvě aplikace za měsíc po dobu tří měsíců).
Použití antibiotik je indikováno pouze v případě, že kůže vykazuje i bakteriální infekci.
Jako poslední možnost k potlačení tvorby mazu může lékař předepsat isotretinoin – derivát vitamínu A, který se ve skutečnosti používá k léčbě těžkého akné.
Léčba pro kojence
Pokud tato opatření nepomohou a seboroický ekzém neustoupí nebo se dokonce zhorší, měli byste své dítě vzít k pediatrovi. V případě potřeby mohou předepsat lokální antimykotickou léčbu dvakrát týdně po dobu dvou týdnů nebo kortizonový krém jednou denně po dobu jednoho týdne. Krátkodobá léčba lokálními kortikosteroidy je považována za bezpečnou – i u dětí. Pokud se příznaky do týdne nezlepší, je třeba znovu zvážit diagnózu seboroického ekzému.
Seboroický ekzém: homeopatie & spol.
Existuje celá řada alternativních terapií pro léčbu seboroického ekzému, například homeopatie, Bachovy květy, Schuesslerovy soli, domácí prostředky a léčivé rostliny. Koncepce těchto alternativních léčebných metod a jejich konkrétní účinnost jsou však ve vědecké komunitě kontroverzní a nebyly studiemi bez pochyby prokázány.
Například koupel s pšeničnými otrubami a extraktem z ovesné slámy prý podporuje hojení. Břidlicové oleje prý také podporují hojení ran a mají antimikrobiální účinek. Mentol a thymol mohou snížit svědění. Na takové léčby by však měl dohlížet zkušený terapeut.
Seboroický ekzém: průběh onemocnění a prognóza
Seboroický ekzém u dospělých je často chronický a opakuje se po vysazení léků. Z tohoto důvodu se léčba často musí opakovat nebo v ní průběžně pokračovat, aby se předešlo recidivě.
Seboroický ekzém poškozuje kožní bariéru, která chrání před infekcemi. To podporuje bakteriální a plísňové infekce kůže. Ty musí být sledovány a odpovídajícím způsobem ošetřeny, aby se zabránilo progresi nebo šíření choroboplodných zárodků.
V ojedinělých případech se rozvine kontaktní senzibilizace ve formě alergické reakce nebo seboroický ekzém přechází v psoriázu (psoriasis vulgaris). Seboroický ekzém lze ale většinou dobře kontrolovat pomocí moderních léčebných metod.
Kojenci
V naprosté většině případů není schopnost dítěte prospívat „rulou na hlavě“ ovlivněna. Stav je tedy považován za neškodný. Stav kůže se však může během týdnů nebo dokonce měsíců opakovat a pak bude vyžadovat obnovení léčby. Seboroický ekzém většinou sám odezní nejpozději do konce druhého roku života.
