brzlík

Synonymum

Sladký chléb

Definice

Brzlík je nepárový lymfatický orgán (součást lymfatický systém), který se nachází v hrudníku v přední části mediastina. Nachází se nad srdce a za hrudní kostí. Thymus je laterálně zakrytý křičel na obou stranách.

Ve většině případů se vyvíjí ze 3. dutiny hltanu. Jelikož slouží primárnímu vývoji T buněk, nazývá se primárním lymfatickým orgánem, jako je kostní dřeň (ekvivalent pro B buňky). Varhany se skládají ze dvou vzájemně propojených, asymetrických laloků.

pojivová tkáň rozděluje laloky na další malé laloky. Velikost brzlíku závisí na věku. v dětství dosahuje své maximální velikosti s průměrnou hmotností 30 g.

Zejména po pubertě začíná involuce (redukce) orgánu, ve které je tkáň brzlíku postupně nahrazována nefunkčními mastná tkáň. V dospělosti tedy existuje pouze zbytkové tělo brzlíku s průměrnou hmotností 18 g. Toto se často označuje jako retrosternální tukové tělo.

Mikroskopicky lze základní tkáň brzlíku rozdělit na kůru bohatou na buňky a dřeň dále uvnitř. Ten druhý obsahuje zejména Hassallova těla typická pro brzlík, která pravděpodobně představují cibule-jako sestavy epiteliálních buněk (buňky z povrchů). Jejich funkce dosud nebyla objasněna. Naproti tomu v mozkové kůře leží thymocyty v základní struktuře epiteliálních buněk. Z tohoto důvodu je brzlík jediný ze všech lymfatické orgány který se nazývá lymfoepiteliální orgán.

Funkce a úkol brzlíku

Úkolem brzlíku je vývoj a diferenciace imunitních buněk, takzvaných T buněk. Brzlík je tedy jakýmsi tréninkovým centrem pro tyto buňky: Nezralé buňky, které se tvoří v kostní dřeň, migrují do brzlíku prostřednictvím krev plavidla. Tam se jim říká thymocyty.

Po několika děleních migrují thymocyty z kůry přes laloky brzlíku do dřeně. Tímto způsobem dospívají a přijímají receptor T buněk, protein zakotvený na povrchu T buněk a schopný rozpoznávat antigeny. Během zrání se rozlišuje mezi pozitivní a negativní selekcí v závislosti na tom, zda jsou antigeny endogenní nebo cizí.

Na začátku proběhne pozitivní výběr. Pouze buňky, jejichž receptor rozpoznává peptidy prostřednictvím takzvaných molekul MHC, ale neváží se příliš silně, se mohou dále vyvíjet. Následně proběhne negativní výběr.

Aby se zajistilo, že T-buňka nenapadne vlastní struktury těla, provede se výběr těch buněk, které je tolerují (autotolerance). Všechny buňky, které nesplňují tato kritéria, umírají programovanou smrtí buněk (apoptóza). Pouze 5-10% všech T-buněk přežije zrání.

Pouze tyto buňky vstupují do krev následně kolonizovat sekundární lymfatické orgány. Kromě funkce imunitního orgánu funguje brzlík také jako hormonální žláza. Vyrobené poselské látky thymosin, thymopoetin a thymus factor ovlivňují zrání imunitních buněk v lymfatické orgány.