Definice šoku

Otřes (synonyma: Akutní oběhové selhání; Akutní periferní oběhové selhání; Aseptický šok; Hemoragický šok; Endotoxinový šok; Hypovolemický šok; Hematologický šok; Hemoragický šok; Srdeční šok; kardiogenní šok; Kardiorespirační kolaps; Kardiovaskulární kolaps; Kardiovaskulární šok; Oběhový kolaps; Oběhové selhání; Kolaps periferních cév; Periferní oběhové selhání; Šok způsobený krvácením; Vazomotorický záchvat; Hlasitost nedostatkový šok; ICD-10 R57: Šok, jinde nezařazené) se týká oběhového selhání způsobeného nedostatečnou perfúzí (hypoxie / nedostatek kyslík zásobování orgánů.

Existuje nesoulad mezi požadovaným a skutečným krev zásobení organismu. To může být způsobeno například masivní ztrátou krev při dopravní nehodě. Tělo se poté snaží soustředit na zásobování krev na nejdůležitější orgány, které, pokud jsou prodloužené, mohou mít škodlivé účinky na ostatní orgány.

Hemodynamicky („tekutinová mechanika krve“), šok je definován jako trvalý systolický krevní tlak <80 mmHg nebo arteriální průměr <60 mmHg.

Šok je rozdělen do čtyř kategorií:

  • Hypovolemický šok (= nedostatečné prokrvení orgánů způsobené většinou akutní ztrátou intravaskulárního objemu / akutním nedostatkem objemu); to je rozděleno do čtyř podskupin
    • Hemoragické šok - v důsledku akutního krvácení bez významného poškození tkáně.
    • Traumaticko-hemoragický šok - v důsledku akutního krvácení s poškozením tkáně (→ uvolnění aktivátorů imunitní systém).
    • Hypovolemický šok v užším smyslu: kritické snížení objemu cirkulující plazmy bez akutního krvácení
    • Traumatický hypovolemický šok: kritické snížení cirkulující plazmy objem bez akutního krvácení s poškozením tkáně (→ uvolnění mediátorů).
  • Distribuční šok - relativní hypovolemie způsobená patologickou (patologickou) redistribucí absolutního intravaskulárního objemu (nejběžnější forma šoku); toto je rozděleno do tří podskupin:
    • Anafylaktický šok (anafylaxe) a anafylaktoidní šok - šok způsobený těžkou alergická reakce (obvykle jako okamžitá alergická reakce závislá na žírných buňkách (zprostředkovaná typem I, IgE; hlavně kvůli jedům hmyzu, jídlu a drogy), což má za následek narušení regulace periferního oběhu s relativním objem nedostatek v důsledku zvýšené kapilární propustnost, tj. tj. přechod z intravaskulárního objemu do extravaskulárního (viz níže anafylaktický šok).
    • Septický šok - šok způsobený těžkou generalizovanou infekcí (otravou krve), která vede k narušení regulace periferního oběhu s relativním nedostatkem objemu v důsledku dilatace cév (vazodilatace) (viz níže sepse)
    • Neurogenní šok - šok způsobený podrážděním autonomního nervový systém v důsledku bolestivého zranění.
  • kardiogenní šok - šok způsobený akutním selháním pumpy (akutní vpravo srdce selhání (RHV), akutní vlevo selhání srdce (LHV): např. Infarkt myokardu (srdce útoku) (související s infarktem) kardiogenní šok (ICS)) (viz níže kardiogenní šok).
  • Obstrukční šok - překážka proudění před nebo za srdcetj. stav způsobený obstrukcí (zúžením) velkých cév nebo srdce; v symptomatologii podobný kardiogennímu šoku, ale je třeba jej odlišit kvůli zásadně odlišným terapeutickým opatřením

Šok může být příznakem mnoha nemocí (viz „Diferenciální diagnózy“).

Průběh a prognóza: Šok představuje život ohrožující stav. Průběh a prognóza závisí na současné formě šoku. Pokud se neléčí, šok je obvykle fatální. Prognóza do značné míry závisí na včasném rozpoznání a adekvátní léčbě šoku.