Elektromyografie (elektromyografie; EMG) je technický vyšetřovací postup pro měření elektrické svalové aktivity. Používá se k hodnocení funkce svalu měřením elektrické aktivity svalu během odpočinku a pohybu.
Indikace (oblasti použití)
- Svalová slabost - pro rozlišení mezi svalovými chorobami, jako je svalová dystrofienebo onemocnění odpovědného nervu, jako je diabetická neuropatie (nemoci periferních nervový systém) nebo virová („související s viry“) neuropatie (opar simplexní virus typu 1 a 2, způsobující virus varicella zoster herpes zoster, cytomegaloviru a Epstein-Barr virus způsobující mononukleózu).
- Poranění nebo zánět nervu vedoucí k paralýze svalů - předpovědět, zda se nerv znovu rozroste (reinervace) nebo ne
- Necitlivost u neuropatií, jako je diabetická neuropatie.
- Disková kýla (herniovaný disk)
- Zachycovací syndromy - jako např syndrom karpálního tunelu, tarzální syndrom tunelu nebo dokonce nervové poškození kvůli spondylóza krční páteře (C-páteř).
Postup
Lékař vpíchne tenkou jehlou elektrodu přímo do vyšetřovaného svalu (jehla EMG). Tímto způsobem lze aktivitu jednotlivých svalových vláken uvnitř svalu odvodit pomocí zesilovače. Měřené výkyvy napětí se zobrazují a ukládají pomocí počítačové analýzy a jsou slyšitelné pomocí reproduktorů ve formě šumu a chrastění. Při analýze EMG je věnována pozornost:
- Elektrické signály generované během zavádění jehly.
- Forma spontánních signálů, když je sval uvolněný.
- Signály, ke kterým dochází, když pacient během vyšetření jemně napne sval.
Uvolněný sval normálně nevykazuje žádnou elektrickou aktivitu. Když se však smrští jen nepatrně, již dochází k elektrické aktivitě, která se zvyšuje se silnějšími pohyby svalů.Elektromyografie se používá ke klasifikaci povahy a závažnosti různých svalových a nervových poruch. Je možné určit, které svalové skupiny, nebo v případě větších svalů jaké svalové vlákno skupiny. Dále lze určit, které nervy jsou ovlivněny a do jaké míry, stejně jako rozsah jakýchkoli patologických nervových změn.
