Stručné shrnutí
- Popis: Zánět vnější, bílé vrstvy oka (také nazývané skléra)
- Příčiny: Jiná onemocnění obvykle způsobují skleritidu (např. autoimunitní onemocnění, jako je revmatismus); infekce viry, bakteriemi nebo plísněmi jsou méně časté.
- Průběh: Episkleritida často trvá deset až 14 dní a většinou se sama vyléčí. Skleritida je obvykle chronická (trvá měsíce až roky) a někdy vede k závažným komplikacím (např. poškození zraku).
- Příznaky: bolest, zarudlé oči, namodralé zbarvené a/nebo oteklé skléry
- Diagnostika: Konzultace s lékařem, vyšetření očí (např. štěrbinovou lampou), krevní test k vyloučení jiných onemocnění
- Léčba: Zánět lékař většinou léčí lokálně očními kapkami nebo očními mastmi. Podle příčiny se používají i imunosupresiva, kortizon, léky proti bolesti a ve vzácných případech i operace.
Co je dermatitida?
Při skleritidě je vnější, bílá vláknitá vrstva obklopující oko (skléra) zanícená. Lékaři označují tuto vrstvu tkáně v oku jako „skléru“. Sahá od vstupního bodu zrakového nervu k rohovce oka.
Podle toho, zda je skléra zanícená v hlubší nebo povrchové vrstvě, se rozlišuje skleritida a episkleritida.
Skleritida
Pokud je celá skléra zanícená v hlubší vrstvě, označuje se to jako skleritida. Lékaři rozlišují mezi „přední“ a „zadní skleritidou“. Přední skleritida postihuje přední část skléry a je obvykle snadno rozpoznatelná zvenčí. Zadní skleritida, na druhé straně, se týká zánětu v zadní části skléry. Obvykle je patrný pouze bolestí v postiženém oku.
Skleritida patří mezi vzácnější zánětlivá oční onemocnění, je často spojena s komplikacemi a v některých případech dokonce ohrožuje zrak. Skleritida se často vyskytuje u lidí ve věku 40 až 60 let. Ženy jsou postiženy častěji než muži.
Episkleritida
Při episkleritidě je skléra povrchově zanícená – přesněji vrstva pojivové tkáně mezi sklérou a spojivkou (episklera). Episkleritida je obvykle neškodná a léčí se sama. Často se vyskytuje u mladých dospělých a je častější u žen než u mužů.
Jak se vyvíjí episkleritida?
Skleritida: Příčiny
U přibližně poloviny postižených skleritidou je autoimunitní onemocnění příčinou zánětu dermis. Patří mezi ně nemoci, jako jsou:
- Revmatismus (revmatoidní artritida): Chronický zánět kloubů
- Chronické zánětlivé onemocnění střev (IBD), jako je Crohnova choroba nebo ulcerózní kolitida
- Wegenerova choroba (granulomatóza): Chronické zánětlivé onemocnění krevních cév s malými kožními uzly
- Lupus erythematodes (lupusové onemocnění): Vzácné chronické zánětlivé onemocnění se zánětem kůže, kloubů, nervového systému a orgánů
- Polychondritida: Vzácný chronický zánět chrupavky (obvykle kloubů)
Imunitní reakce organismu na infekční onemocnění, jako je tuberkulóza, syfilis, pásový opar (infekce virem herpes zoster) nebo lymská borelióza, jsou také možnými spouštěči, i když mnohem méně často. Dna také někdy vede k dermatitidě.
Episkleritida: příčiny
Lékaři často nemohou najít jasnou příčinu episkleritidy. Lékaři mají mimo jiné podezření, že stres nebo velká fyzická a psychická zátěž spouští episkleritidu. Někdy jsou spouštěčem i autoimunitní onemocnění.
Rizikové faktory
Jak dlouho dermatitida trvá?
Zánět postupuje různě v závislosti na tom, zda je přítomna skleritida nebo episkleritida. Podobné příznaky se obvykle vyskytují u obou forem, i když jsou obecně různé závažnosti.
Průběh skleritidy
Průběh skleritidy se liší pacient od pacienta. Zpočátku se často zanítí pouze jedno oko. Zhruba u 50 procent postižených se však později zánět skléry objeví i na druhém oku.
U některých lidí je zánět skléry mírný: skléra pak jen mírně oteče.
U přibližně dvou ze tří lidí se skleritidou je však zánět chronický a opakovaně se opakuje. V těchto případech se zánětlivá epizoda často nehojí po dobu šesti měsíců až šesti let. V závažných případech je také možné, že zánět zničí tkáň v oku.
Bez adekvátní léčby chronická skleritida způsobuje trvalé poškození zraku postiženého oka. Ve vzácných případech postižení oslepnou. Je proto zvláště důležité včas rozpoznat skleritidu a adekvátně ji léčit v závislosti na příčině.
Progrese episkleritidy
Jak se dermatitida projevuje?
Ačkoli jsou příznaky skleritidy a episkleritidy často podobné, obvykle se liší v závažnosti.
Příznaky skleritidy
Nejčastějšími příznaky skleritidy jsou
- Silná, bodavá bolest v oku; postižení to často pociťují jako tlakovou bolest.
- Postižené oko je zarudlé. Krevní cévy jsou výraznější.
- Skléra je oteklá.
- Skléra se zbarví do tmavě červené až namodralé barvy.
- Oko silně slzí (zvýšené slzení).
- Postižení mají rozmazané a nezřetelné vidění.
- Oči postižených jsou citlivé na světlo.
Pokud zaznamenáte jeden nebo více z těchto příznaků, určitě se poraďte s očním lékařem!
Příznaky episkleritidy
Postižené oko je také zarudlé a bolestivé v případě povrchového zánětu skléry, ale ne tak silně jako u skleritidy. Typickými příznaky episkleritidy jsou
- Zánět je omezen na malou oblast oční bulvy (ve tvaru sektoru).
- Oko je zarudlé a mírně oteklé.
- Oči postiženého jsou citlivé a podrážděné.
- Oko velmi slzí (zvýšené slzení).
- Oči postiženého jsou citlivé na světlo.
- Zrak není narušen.
Je dermatitida nakažlivá?
Ve většině případů není dermatitida nakažlivá, protože je zřídka způsobena bakteriemi, viry nebo houbami. Pokud ve vzácných případech způsobí zánět bakterie nebo viry, je důležité, aby lékař určil typ příslušného patogenu. Tímto způsobem je možné léčit patogen specificky (např. specifickým antibiotikem).
Jak lékař vyšetřuje skleritidu?
Při podezření na skleritidu nebo episkleritidu je prvním kontaktním místem oftalmolog. Lékař stanoví diagnózu na základě popsaných příznaků a po vyšetření oka štěrbinovou lampou.
Konzultace s lékařem
Během konzultace se lékař nejprve zeptá pacienta na jeho příznaky a anamnézu:
- Jaké máte příznaky (např. bolest oka, zvýšené slzení nebo zvýšená citlivost na světlo)?
- Jak dlouho jsou příznaky přítomny?
- Máte vy nebo vaši rodinu nějaké známé onemocnění, jako je revmatismus, lupus erythematodes, Crohnova choroba nebo infekční onemocnění?
- Trpíte velkým stresem nebo fyzickou či psychickou zátěží?
Vyšetření štěrbinovou lampou
Ve většině případů lékař po podrobné diskusi a vyšetření štěrbinovou lampou rozpozná, zda se jedná o episkleritidu nebo skleritidu.
Krevní test
Aby bylo možné skleritidu jednoznačně diagnostikovat a správně ji léčit, je důležité najít příčinu onemocnění. Pro další upřesnění je proto často nutné, aby lékař pacientovi vyšetřil krev na infekce (např. způsobené bakteriemi nebo viry) a další onemocnění (např. revmatismus) (krevní test). Pokud lékař jako příčinu shledá například autoimunitní onemocnění, bude se od toho odvíjet i léčba.
Jaký je rozdíl oproti konjunktivitidě?
U konjunktivitidy je zanícená pouze spojivka oka, ale ne skléra. Spojivka je tenká vrstva, která pokrývá skléru a vnitřní stranu očních víček v přední části oka.
Příčina konjunktivitidy je obvykle jiná než u skleritidy. Konjunktivitida je často způsobena infekcí bakterií nebo viry, cizím tělesem v oku, alergiemi nebo příliš suchýma očima.
Co můžete dělat s dermatitidou?
Dermatitida může být pro oko nebezpečná a v nejhorším případě může zhoršit vidění. Měl by ji proto vždy léčit odborník (oftalmolog). Lékař zvolí léčbu na základě onemocnění, které skleritidu způsobilo. Mimo jiné se používají oční kapky nebo oční masti, léky proti bolesti, kortizon, imunosupresiva a ve vzácných případech i operace.
Oční kapky a oční masti
Zánět v oku lékař léčí lokálně očními kapkami tlumícími bolest a protizánětlivými očními mastmi. Příznaky obvykle odezní během jednoho až dvou týdnů.
Léky proti bolesti
Lékař může předepsat léky proti bolesti a protizánětlivé léky, jako jsou nesteroidní protizánětlivé léky (např. ibuprofen nebo kyselina acetylsalicylová). Jsou dostupné ve formě tablet nebo očních kapek.
Kortizon
Občas lékař podá i kortizon (kortikosteroidy). Postižený užívá kortizon ve formě očních kapek nebo tablet.
Oftalmolog ne vždy episkleritidu léčí. Často se vyléčí sám. Příznaky však zmírňují například oční kapky.
Imunosupresiva
Nejlépe je poradit se s interním specialistou, který se specializuje na revmatická onemocnění (revmatologem) a úzce spolupracuje s vaším očním lékařem.
Chirurgie
Pokud je skléra vážně poškozena chronickým zánětem a hrozí proražení (perforace), může být ve vzácných případech nutné skléru operovat. Lékař přišije neporušenou pojivovou tkáň z jiných částí těla například na bělmo.
Jak lze zabránit zánětu skléry?
Na rozdíl od jiných očních onemocnění, jako je konjunktivitida, existuje u skleritidy jen několik preventivních opatření. Je pravda, že spouštěčem dermatitidy jsou zřídka patogeny, jako jsou bakterie nebo viry. Přesto je vhodné dodržovat oční hygienu a vyvarovat se dotyku očí například špinavýma rukama.
Zejména pokud nosíte kontaktní čočky, je důležité, abyste dbali na dostatečnou hygienu: Před dotykem čoček si důkladně umyjte ruce. K čištění čoček nepoužívejte vodu z vodovodu, nádobku na kontaktní čočky udržujte vždy čistou a čisticí kapalinu denně vyměňujte.
