Jak funguje dopamin
Působení dopaminu v centrálním nervovém systému
V mozku se dopamin využívá ke komunikaci mezi nervovými buňkami, tedy je to nervový posel (neurotransmiter). V určitých „okruzích“ zprostředkovává pozitivní emocionální zážitky („efekt odměny“), a proto je – stejně jako serotonin – považován za hormon štěstí. Ve srovnání se serotoninem však dopamin z dlouhodobého hlediska zvyšuje motivaci a motivaci.
Jedním z onemocnění, při kterém dochází k nedostatku dopaminu v centrálním nervovém systému (CNS), je Parkinsonova choroba. Mezi typické příznaky Parkinsonovy choroby patří svalová ztuhlost (rigor), třes (třes) a zpomalení pohybů až k nehybnosti (akineze). Léčba dopaminem může pomoci s těmito příznaky.
Protože však účinná látka není schopna překročit hematoencefalickou bariéru, nemůže být podávána přímo, čímž se kompenzuje nedostatek v mozku. Místo toho se podává prekurzor (L-DOPA) a analogy (agonisté dopaminu) neurotransmiteru, které mohou dosáhnout místa účinku v mozku.
U schizofrenních nebo jiných psychotických pacientů je koncentrace dopaminu obvykle zvýšená v určitých oblastech mozku. V tomto případě se používají inhibitory neurotransmiteru (antagonisté dopaminu). Patří do skupiny antipsychotik.
Degradace a vylučování dopaminu
Po injekci nebo infuzi se polovina dopaminu během pěti až deseti minut odbourá a vyloučí se močí.
Kdy se používá dopamin?
Dopamin se přímo nepoužívá pro neurologické indikace (jako je Parkinsonova choroba). Místo toho se podávají jeho prekurzory nebo analogy, protože na rozdíl od dopaminu mohou procházet hematoencefalickou bariérou.
Pro stabilizaci krevního oběhu se lék používá v případech šoku nebo hrozícího šoku. Mohou nastat například v následujících případech:
- srdeční selhání a infarkt
- závažné infekce
- náhlý prudký pokles krevního tlaku
Jak se používá dopamin
Pro intravenózní podání dopaminu jsou k dispozici infuzní a injekční roztoky. Je podáván lékařem.
L-DOPA stejně jako agonisté dopaminu a antagonisté dopaminu jsou dostupné ve formě tablet. Frekvenci užívání a dávkování určuje individuálně ošetřující lékař.
Jaké jsou vedlejší účinky dopaminu?
Co je třeba vzít v úvahu při užívání dopaminu?
Kontraindikace
Dopamin se používá hlavně v urgentní medicíně. Ošetřující lékař individuálně upřesní, zda pacient z určitých důvodů lék nemůže dostat.
Věkové omezení
Pokud je to indikováno, lze dopamin používat od narození. Kvůli nedostatku údajů neexistují žádná pevná doporučení pro dávkování v kojeneckém věku.
Těhotenství a kojení
Dopamin může být podáván u život ohrožujících stavů během těhotenství a kojení.
Jak získat léky s dopaminem
Dopamin mohou kupovat pouze kliniky a lékaři. Nelze jej předepsat na předpis a pacienti jej nemohou získat v žádné jiné formě.
Účinek dopaminu přijatého prostřednictvím jídla (strava bohatá na ovoce a zeleninu, jako jsou banány, brambory, avokádo a brokolice) je zanedbatelný, protože účinná látka se ve střevech krátce po vstřebání stává neúčinnou (deaktivuje se).
Od kdy je znám dopamin?
Teprve zjištění, že v mozku existuje zcela jiný distribuční vzorec pro dopamin než pro adrenalin, přivedlo vědce Arvida Carlssona, Åkeho Bertlera a Evalda Rosengrena z Farmakologického institutu Univerzity v Lundu (Švédsko) v letech 1958/59 k předpokladu že dopamin má svůj vlastní význam.
Pomocí různých experimentů vědci objevili největší koncentraci dopaminu v corpus striatum, centrální oblasti mozku. Prostřednictvím experimentů s rostlinnou látkou reserpinem se jim podařilo prokázat, že vyčerpání zásob dopaminu v této oblasti mozku vede k symptomům podobným Parkinsonově chorobě.
Krátce nato byl Oleh Hornykiewicz z Vídeňské univerzity také schopen prostřednictvím barevných reakcí s extrakty z corpus striatum prokázat, že tyto oblasti mozku obsahují u pacientů s Parkinsonovou chorobou pozoruhodně málo dopaminu.
V roce 1970 byli vědci Ulf Svante von Euler-Chelpin a Julius Axelrod (podílí se na objevu adrenalinu a norepinefrinu) oceněni Nobelovou cenou za lékařství a fyziologii „za objevy týkající se chemických přenašečů v nervových zakončeních a mechanismu jejich ukládání, uvolnění a deaktivace."
V roce 2000 Arvid Carlsson a další výzkumníci získali Nobelovu cenu za medicínu a fyziologii „za objevy týkající se přenosu signálů v nervovém systému“.
Další zajímavá fakta o dopaminu
Některé drogy jako kokain jsou považovány za tzv. inhibitory zpětného vychytávání dopaminu – dokážou zabránit zpětnému vychytávání uvolněného dopaminu do jeho původní buňky, což vede ke zvýšenému účinku hormonu štěstí dopaminu.
Mozek si tak spojuje užívání drog s efektem odměny, což vysvětluje především návykový účinek kokainu a dalších drog. Po nadměrném užívání drog se často objevují i klinické obrazy psychóz.
