Stručné shrnutí
- Typickými příznaky ezofagitidy jsou potíže s polykáním a pocit pálení za hrudní kostí. Postižení lidé mají malou chuť k jídlu a mohou zhubnout. Někdy naopak neexistují žádné jasně identifikovatelné příznaky.
- Příčiny: Refluxující žaludeční kyselina, infekce, léky nebo samotný imunitní systém dráždí a zanítí sliznici.
- Léčba: Terapie závisí na příčině. Někdy stačí úprava životosprávy, jindy je nutná medikace nebo operace.
- Vyšetření: V každém případě je vhodné objasnění lékařem. Dívá se do jícnu pomocí endoskopu (ezofagoskopie). V případě potřeby se odebírají vzorky tkáně a výtěry.
- Domácí opravné prostředky: Užitečné jsou úpravy životního stylu. Patří mezi ně abstinence od dráždivých látek a změna stravy.
Co je to ezofagitida?
Ezofagitida označuje zánět sliznice vystýlající vnitřek jícnu (potravinová trubice). Lékaři to označují jako ezofagitida. Samotný zánět je způsoben buňkami imunitního systému.
Nejčastěji bývá zánět jícnu refluxující žaludeční kyselinou, tzv. refluxní ezofagitida. Mohou za to ale i infekce, strava nebo poruchy imunitního systému.
Jaké jsou příznaky ezofagitidy?
Zanícený jícen může způsobovat různé příznaky, někdy však může být i bezpříznakový. Typické příznaky ezofagitidy jsou:
- Obtížné polykání (dysfagie): Postižené osoby obtížně polykají, někdy mají i bolesti (odynofagie). Zda bolestivé nebo ne, závisí na příčině.
- Knedlík v krku: Kousky jídla se kvůli zhoršené funkci jícnu snadněji zaseknou a jsou cítit až v krku. Často samotný zánět způsobuje pocit hrudky.
- Ztráta chuti k jídlu: Někdy kvůli potížím s polykáním nebo bolesti se chuť k jídlu zmenšuje.
- Bolest: Může se také objevit pocit pálení nebo bolest za hrudní kostí. V závislosti na příčině vznikají při ležení po jídle nebo při polykání.
Bolest za hrudní kostí a nevolnost mohou také naznačovat infarkt. Dalšími varovnými příznaky jsou pocení, dušnost nebo problémy s krevním oběhem. Nechte je ihned objasnit lékařem (lékařem na pohotovosti).
Kvůli ztrátě chuti k jídlu postižení hubnou (hubnutí), zejména v chronických případech. Pokud existuje základní infekce, patogeny se mohou dostat do krve a způsobit sepsi („otravu krve“).
Jaké domácí prostředky pomáhají?
Heřmánkový čaj, chleba nebo jedlá soda? Většina známých domácích léků na ezofagitidu je užitečná zejména v případě refluxu. Jejich cílem je neutralizovat žaludeční kyselinu nebo ji vyplavit z jícnu. Více se o tom můžete dočíst v našich článcích „Refluxní nemoc“ a „Pálení žáhy“.
Pokud jiná příčina dráždí a zapaluje jícen, mohou být tyto domácí prostředky neúčinné nebo dokonce kontraproduktivní.
Kromě toho mohou následující tipy pro každodenní život chránit jícen:
Voda a heřmánkový čaj proti zánětu jícnu.
Heřmánkový čaj má také mírné antibakteriální vlastnosti. Důležité je nekonzumovat čaj a jiné nápoje příliš horké, protože to dráždí sliznici. Žvýkání zvyšuje produkci slin. Proto je vhodné při jídle vědomě intenzivně žvýkat („Dobře žvýkané je napůl strávené!“). Pomáhá i žvýkání žvýkačky po jídle: dlouhodobě stimuluje tvorbu slin.
Vyhněte se kávě, alkoholu a cigaretám
Důležité je také omezit vnější podněty na sliznici jícnu. Káva a alkohol dráždí sliznici. Pijte proto co nejméně kávy a vyhněte se alkoholu, pokud máte zánět jícnu. Kyselé ovocné šťávy také dodatečně napadají sliznici a raději je nepít vůbec.
Která obecná opatření ještě pomáhají a mohou v určitých případech předejít nepříjemnému pocitu ezofagitidy, se dočtete v našem článku „Pálení žáhy“.
Domácí léčba má své limity. Pokud vaše příznaky přetrvávají delší dobu, nezlepšují se nebo se dokonce zhoršují, měli byste se vždy poradit s lékařem.
Jak se ezofagitida léčí?
- Refluxní nemoc: Obvykle stačí jen úprava životního stylu. Kromě toho lékaři často předepisují inhibitory protonové pumpy (PPI), které inhibují produkci kyseliny v žaludku. Vše ostatní se dočtete v našem článku “Refluxní nemoc”.
- Infekce způsobená kvasinkovými houbami Candida (drozdová ezofagitida): antimykotika (antimykotika), jako je flukonazol, pomáhají v boji proti houbové infekci. Lékaři také hledají příčinu onemocnění, protože infekce Candida v této formě se u zdravých lidí vyskytuje jen zřídka. Více si o tom můžete přečíst v článku “Soorösophagitis”.
- Virová infekce způsobená herpesem nebo cytomegaloviry: Lékař předepisuje antivirotika k léčbě virové ezofagitidy. Zpomalují množení viru v těle. Ganciklovir například používá k léčbě CMV ezofagitidy a aciklovir k léčbě herpes ezofagitidy.
- Crohnova choroba: U chronických zánětlivých onemocnění střev, jako je Crohnova choroba, se používají léky, které snižují imunitní systém. V akutních případech se používají například kortikosteroidy („kortizon“). Více si o tom můžete přečíst zde.
- Popáleniny: U těžkých popálenin je nutné chirurgicky odstranit nekrotické (mrtvé) segmenty jícnu. Chybějící segment lékaři často nahrazují kouskem střeva. Případně vytahují žaludek.
Příčiny a rizikové faktory ezofagitidy.
Ezofagitida má mnoho možných příčin. Zhruba je lze rozdělit do dvou skupin: Jednak může žaludeční kyselina nebo například léky přímo poškodit a zanítit sliznici. Na druhé straně mohou patogeny infikovat sliznici. Obvykle hrají roli, když je imunitní systém silně oslaben.
Následující seznam obsahuje nejdůležitější příčiny ezofagitidy.
Refluxní nemoc: žaludeční kyselina je nejčastější příčinou ezofagitidy. Kyselina a enzym pepsin přímo poškozují výstelku jícnu. V důsledku toho nastupují zánětlivé reakce, které mohou být akutní nebo chronické. Vše o refluxní chorobě najdete zde.
Léky: Některé léky narušují pohyb jícnu, podporují reflux žaludeční kyseliny a některé přímo poškozují sliznici. Patří mezi ně tetracykliny, bisfosfonáty, klomethiazol a nesteroidní protizánětlivé léky (NSAID, známé jako léky proti bolesti). Jeden tip: Tablety vždy zapijte velkým množstvím vody!
Eozinofilní ezofagitida: Při tomto onemocnění reagují pacienti na určité látky podobně jako alergie. V důsledku toho dochází k zánětu sliznice jícnu. Často postiženými pacienty jsou známí alergici (senná rýma apod.) a astmatici. Přečtěte si více o eozinofilní ezofagitidě zde.
Infekční: Kvasinkové houby (Candida) a viry (zejména herpes simplex a cytomegalovirus) jsou nejčastějšími patogeny postihujícími jícen. Spouštěčem ezofagitidy však mohou být i bakterie (např. streptokoky viridans, stafylokoky) nebo parazité (např. kryptosporidie). Postihuje především imunokompromitované lidi, například kvůli imunosupresivním lékům (imunosupresiva, chemoterapie), rakovině nebo AIDS. Ezofagitida se může objevit v souvislosti se syfilisem nebo tuberkulózou.
Chemické poleptání: Kyseliny a zásady způsobují při požití velké poškození jícnu. Zvláště nebezpečné jsou například alkálie v bělidlech nebo prostředcích na dezinfekci povrchů. Zkapalňují okolní tkáň a mohou způsobit proražení stěny jícnu. Polknuté baterie také způsobují chemické popáleniny.
Popáleniny jícnu jsou naléhavé a musí být okamžitě ošetřeny v nemocnici. Pokud máte podezření na popáleninu, okamžitě informujte zdravotnickou záchrannou službu.
Jak dlouho trvá ezofagitida?
V prognóze ezofagitidy hraje roli několik faktorů. Rozhodující je příčina, délka a závažnost zánětu. Čím dříve se příčina vyřeší, tím dříve se jícen může začít regenerovat. V závislosti na tom, jak závažná je dosud vzniklá škoda, trvá tento proces opravy více či méně času.
Jak se diagnostikuje ezofagitida?
Prvním kontaktním místem pro stížnosti na ezofagitidu je rodinný lékař. On nebo ona se ptá a vyšetřuje pacienta. V případě potřeby pak pacienta odešle ke specialistovi pro onemocnění trávicího traktu, gastroenterologovi.
Nejdůležitějším diagnostickým nástrojem je ezofagoskopie. Při tomto výkonu zavede vyšetřující do jícnu pohyblivou trubici s kamerou. To mu umožňuje vidět sliznici a případné změny, které často již naznačují určitou formu ezofagitidy.
Zarudlé pruhy a poškození sliznice svědčí o zánětu. Někdy také sliznice snadno krvácí. Pokud vyšetřující vidí na sliznici bílé povlaky, pravděpodobně se jedná o infekci bílou kvasinkovou houbou Candida.
