Jaký je krevní oběh?
Oběhový systém je samostatný cévní systém s funkcí zásobování a odvádění. Zásobuje všechny buňky těla životně důležitými látkami jako je kyslík (vázaný na červené krevní barvivo hemoglobin), živiny, vitamíny a minerály. Odpadní produkty (jako je oxid uhličitý) jsou na druhé straně transportovány pryč z tkání krví. Kromě toho v krvi cirkulují mediátory (jako jsou hormony) a obranné buňky imunitního systému.
Krev je poháněna srdcem. Silný dutý sval pumpuje krev přes cévy ve dne i v noci, a tak udržuje krevní oběh v chodu. Srdce a cévní systém společně tvoří kardiovaskulární systém.
Nízkotlaký systém a vysokotlaký systém
Ve vysokotlakém systému – skládajícím se z levé komory během systoly a všech tepen (včetně aorty a arteriol) – je krevní tlak mnohem vyšší: pohybuje se zde mezi asi 80 mmHg (během diastoly) a 120 mmHg (během systoly). Vysokotlaký systém pojme asi 15 procent celkového objemu krve.
Malý a velký krevní oběh
Oběhový systém se skládá ze dvou propojených okruhů: velkého oběhu neboli systémového oběhu a malého oběhu neboli plicního oběhu.
Jaká je funkce oběhového systému?
Nejdůležitějším úkolem krevního oběhu je distribuce a odvod živin, mediátorových látek a plynů. Další podrobnosti naleznete v následujících textech:
Plicní oběh
Vše důležité o malém krevním oběhu se dočtete v článku Plicní oběh.
Oběh portálu
Zvláštní částí oběhového systému je žilní oběh, který transportuje krev z trávicího traktu přes játra do dolní duté žíly. Více si o tom můžete přečíst v článku Portálový žilní oběh.
Jak je regulován krevní oběh?
Oběhový systém neboli krevní tlak je regulován různými mechanismy zahrnujícími mimo jiné autonomní nervový systém a hormony.
Naopak pokles krevního tlaku zaregistrují i senzory a hlásí ho do mozku. Aktivací sympatického nervového systému se zrychlí srdeční frekvence, cévy se zúží – krevní tlak se opět zvýší.
V ledvinách jsou také umístěny důležité senzory pro regulaci krevního tlaku. Registrují, když se sníží průtok krve ledvinami. V důsledku toho se ve zvýšené míře uvolňuje mediátorová látka renin, což zase způsobuje uvolňování angiotenzinu II. Tento hormon způsobuje zúžení cév, což zvyšuje krevní tlak.
Z dlouhodobého hlediska může být krevní oběh nebo krevní tlak řízen rovnováhou vody a elektrolytů. Při zvýšeném krevním tlaku může tělo vylučovat více vody ledvinami a tím zmenšovat objem krve – krevní tlak klesá. Pokud je krevní tlak příliš nízký, mohou ledviny zadržovat více vody v těle, aby se zvýšil objem krve a tím opět krevní tlak.
Vysoký krevní tlak (arteriální hypertenze) je velkou zátěží pro srdce a oběh: Postižení mají krevní tlak 140/90 mmHg nebo více po dlouhou dobu. Bez léčby to poškozuje srdce a krevní cévy.
Pokud je první (systolický) krevní tlak nižší než 100 mmHg, je přítomna hypotenze (nízký krevní tlak). To má lékařský význam pouze v případě, že postižená osoba vykazuje příznaky, jako je snížená výkonnost, zhoršená schopnost koncentrace nebo studené ruce a nohy.
U některých lidí rychlé vstávání z lehu nebo sedu způsobuje náhlý pokles krevního tlaku (ortostatická hypotenze): Trpící pociťují závratě, zvonění v uších a blikání před očima. Možné jsou i další příznaky, jako je bušení srdce, pocení a bledost, a dokonce oběhový kolaps a mdloby (synkopa).
