CMD: Příznaky, léčba

Stručné shrnutí

  • Příznaky: např. bolest žvýkacích svalů nebo temporomandibulárních kloubů, bolest zubů, omezení pohybu dolní čelisti, praskání nebo tření v temporomandibulárním kloubu; případně i bolesti hlavy, krční páteře, zad, tinitus atp.
  • Léčba: např. okluzní dlaha, dentální nebo ortodontická korektivní opatření, fyzioterapie a osteoterapie; v případě potřeby léky, psychoterapie, biofeedback, akupunktura.
  • Co můžete udělat sami? Mimo jiné cílené uvolnění čelisti (např. ve stresových situacích), relaxační techniky, vytrvalostní sporty, work-life balance.
  • Příčiny a rizikové faktory: např. ztráta zubů, příliš vysoké výplně nebo korunky, špatné skluzy zubů nebo čelistí, psychický stres, skřípání zubů
  • Diagnostika: na základě typických příznaků CMD (jako jsou vyosené zuby, cvakání v čelistním kloubu, napjaté žvýkací svaly), v případě potřeby magnetická rezonance (MRI).

CMD: Příznaky

Nejjasnějšími známkami kraniomandibulární dysfunkce (CMD) jsou bolest a omezení pohybu v oblasti hlavy a krku:

  • Bolest čelisti se může objevit při žvýkání nebo v klidu, na jedné nebo obou stranách horní nebo dolní čelisti.
  • Temporomandibulární klouby a/nebo žvýkací svaly mohou být citlivé na dotek.
  • Bolest zubů je také možná.

Zároveň u CMD dochází často k problémům s otevřením úst dokořán – některým postiženým se vůbec nedaří otevřít ústa opravdu dokořán. V ostatních případech jsou čelistní klouby nadměrně pohyblivé a snadno se „vykulují“ (lockjaw).

Lidé s CMD mají často malokluzi: nedokážou dát zuby dolní a horní čelisti k sobě zcela padnoucím způsobem, ale pouze ofsetovým způsobem. Kromě toho může být při žvýkání nebo mluvení patrné praskání a tření v čelistním kloubu.

Mnoho pacientů s CMD skřípe zuby (bruxismus), ať už ve dne nebo v noci. Riziko CMD se naopak zvyšuje, když pacienti skřípou zuby. Při tom obrousí zubní sklovinu. V důsledku toho zuby reagují přecitlivěle na horké, studené, sladké nebo kyselé věci.

Doprovodné příznaky

U CMD se také mohou vyskytnout některé příznaky, které na první pohled nevypadají, že by souvisely se žvýkacím systémem nebo bolestí čelistí (vždy za předpokladu, že nejsou diagnostikovány žádné jiné stavy odpovědné za tyto příznaky):

  • Bolest ucha a/nebo subjektivní zvonění v uších (tinnitus).
  • Bolest hlavy, obvykle v časové oblasti
  • Závrať
  • Potíže s polykáním (dysfagie)
  • Poruchy hlasu
  • Napětí a bolest v krku, ramenou nebo zádech
  • Tlak za očima a v dutinách
  • bolest u žen při pohlavním styku (dyspareunie)
  • emoční stres
  • úzkostné poruchy nebo deprese

Není neobvyklé, že CMD způsobuje bolest nebo nepohodlí v přilehlých oblastech těla, jako jsou ramena, krk nebo záda. Napjaté žvýkací svaly způsobují napnutí i svalů v oblasti hlavy a krku. Tato spirála napětí může pokračovat ještě dále do zad. Svaly začnou bolet (myalgie), tvrdnout (myogelóza) nebo se dokonce zanítit (myositida).

Co je CMD?

Termín kraniomandibulární dysfunkce se skládá z několika slov nebo částí slov:

  • kranio: odvozeno z latinského slova cranium, což znamená lebka.
  • mandibulární: lékařský termín pro „patřící k dolní čelisti“.
  • dysfunkce: porucha funkce.

Jedná se tedy o funkční poruchu žvýkacího ústrojí. Pod tímto pojmem je shrnuto několik onemocnění, které se mohou vyskytovat jednotlivě nebo v různých kombinacích:

  • onemocnění žvýkacích svalů (myopatie)
  • onemocnění temporomandibulárních kloubů (artropatie)
  • Porucha skusu (okluzopatie): Kontakt mezi zuby horní a dolní čelisti je vadný – horní a dolní zuby se vůbec nestýkají nebo do sebe správně nezapadají.

Někdy hovoříme také o myoartropatii žvýkacího ústrojí (MAP; angl. „temporomandibular disorder“). Toto je podskupina CMD a týká se pouze poruch žvýkacích svalů a temporomandibulárních kloubů, přičemž se vynechává okluzní porucha.

CMD: Frekvence

CMD: Léčba

Součástí CMD jsou různé nemoci a obtíže. To vyžaduje celostní terapii. Kromě zubního lékaře může být zapojen i ortodontista, fyzioterapeut, osteopat a/nebo psychoterapeut. Pokud trpíte základním onemocněním, jako je revmatismus, artróza nebo artritida, je také indikována léčba revmatologem.

Ošetření zubním lékařem a ortodontistou

Cílem léčby CMD je uvolnění svalů a zároveň snížení bolesti. Za tímto účelem vám zubní lékař poskytne dlahu na skus (okluzní dlahu). Dále kompenzuje nedosedající kontakty zubů, koriguje příliš vysoké výplně nebo korunky a/nebo obnovuje nepoužitelné zubní protézy.

Kousací dlaha

U CMD je nejdůležitějším terapeutickým opatřením dlaha na zuby. Zubař vám dlahu nasadí individuálně, aby zuby horní a dolní čelisti do sebe správně zapadaly. To zabraňuje skřípání zubů a rozděluje tlak, když zatnete zuby. Dlaha tak chrání strukturu zubu a parodont.

Zubaři standardně používají okluzní dlahu Michiganského typu. Tato michiganská dlaha je vyrobena z tvrdého plastu a pokrývá všechny zuby horní čelisti. Existují však i jiné typy dlah a systémy skládající se z několika typů dlah.

Pokud musíte přes den nosit čelistní dlahu, měli byste být schopni normálně mluvit nejpozději po týdnu. Pokud ne, kontaktujte svého zubaře!

Někdy se jednotlivé zuby nebo dolní čelist posunou s okluzní dlahou. Proto jsou u okluzní dlahy důležité pravidelné kontroly u vašeho zubního lékaře. Nežádoucí účinky lze detekovat a vyhnout se jim v rané fázi. Usazení dlahy musí zkontrolovat i zubní lékař po návštěvě kliniky manuální terapie nebo osteopatie.

Zubař znovu a znovu přizpůsobí vašim potřebám i časy, kdy byste měli dlahu nosit. Můžete dokonce dostat různé dlahy, které budete nosit při rotaci. Tato opatření vám zabraňují zatnout zuby kvůli okluzní dlaze nebo ve vývoji nových napětí nebo nesprávného postavení kvůli dlaze.

Další opatření

Pokud kousací dlaha zlepšuje vaše příznaky CMD kompenzací chybných zubů nebo vadných kontaktů zubů, může zubař a ortodontista přijmout další opatření. Tyto zahrnují:

  • Skřípání v zubech
  • Uzavírání mezer mezi zuby
  • rekonstrukce jednotlivých zubů korunkami nebo můstky
  • ortodontická nápravná opatření

U takových opatření se nejprve používají dlouhodobé provizory, aby se otestovalo, zda se stížnosti CMD zlepšují. Pokud ano, zuby jsou trvale odpovídajícím způsobem upraveny.

Pokud jsou temporomandibulární klouby opotřebované a chronicky zanícené (artritické stavy), může pomoci výplach temporomandibulárního kloubu (artrocentéza). Při tomto postupu zubní lékař zavede kanyly do temporomandibulárního kloubu a opatrně kloub propláchne. To umožňuje odstranit například zánětlivé buňky. Někdy je však nutná operace, případně s náhradou temporomandibulárního kloubu.

Fyzioterapie a osteopatie

Fyzioterapie a případně osteopatie jsou také často důležitou součástí léčby CMD. Zlepšují účinek dentálních opatření.

Napjaté svaly lze uvolnit fyzioterapeutickým cvičením. Pasivní a aktivní cvičení také podporují průtok krve do svalů a pojivové tkáně a pomáhají pohybovat čelistmi koordinovanějším způsobem.

Mnoho cvičení je účinnějších, pokud v nich budete pokračovat doma. Nechte si od svého fyzioterapeuta ukázat vhodná cvičení.

Kromě fyzioterapeutických cvičení CMD terapie často zahrnuje aplikace tepla nebo chladu a ošetření červeným světlem, mikrovlnami nebo ultrazvukem. Bolesti svalů a kloubů lze také zmírnit masáží čelistí, manuální terapií a osteopatickými technikami.

Psychoterapie

Stres v práci nebo v soukromém životě často přispívá k tomu, že postižení skřípou zuby nebo zatnou zuby. Kromě toho mohou příznaky CMD zhoršit duševní onemocnění, jako je deprese nebo porucha osobnosti. Zvláště pokud zubní ošetření nezabírá nebo se příznaky zhoršují, měli byste se poradit s psychoterapeutem. Může vám pomoci vypořádat se a snížit stres a léčit jakékoli existující duševní choroby.

Biofeedback

Pro skřípání zubů jsou účinné biofeedback postupy. Vzhledem k tomu, že skřípání zubů a CMD spolu často souvisí, je zde také užitečné. Skřípání nebo zatínání zubů se děje nevědomě. U procedur biofeedbacku se pomocí elektronických zařízení naučíte tyto procesy uvědomovat a následně například cíleně uvolnit čelistní svaly. Tímto způsobem bolest svalů dlouhodobě ustupuje.

Léky

V některých případech mohou s CMD pomoci i léky. Mezi ně patří v závislosti na případu například:

  • Léky proti bolesti (analgetika)
  • Protizánětlivé léky, jako jsou nesteroidní protizánětlivé léky nebo kortikosteroidy („kortizon“)
  • Svalové relaxanty (uvolňují svaly čelisti a další napjaté svaly)
  • prášky na spaní a sedativa
  • Antidepresiva

Botulotoxin

V některých případech CMD se určité svaly čelisti zvětší. To lze snížit cílenou injekcí nervového toxinu botulotoxinu. Botulotoxin však není pro tuto aplikaci schválen a lze jej k tomuto účelu použít pouze „off-label“ (mimo schválení jako individuální léčebný pokus).

Botox efekt navíc odezní zhruba po půl roce. Poté může být nutné injekci opakovat. Důležitá je proto doprovodná fyzioterapeutická cvičení.

Vědci v současné době studují účinek botulotoxinu na úlevu od bolesti u CMD.

Alternativní léčebné metody

Někdy mohou být u kraniomandibulární dysfunkce užitečné alternativní terapie. Například pomocí akupunktury a akupresury se můžete pokusit uvolnit svaly, snížit bolest a zlepšit psychické vlivy.

Alternativní metody nemohou nahradit konvenční medikamentózní léčbu kraniomandibulární dysfunkce (CMD), ale pouze ji doplnit.

CMD: Co můžete udělat sami?

CMD je komplexní onemocnění, ve kterém hrají velkou roli i psychické faktory. V tomto okamžiku se můžete sami stát aktivními:

S CMD mohou navíc pomoci relaxační cvičení, jako je progresivní svalová relaxace, jóga nebo autogenní trénink. Vytrvalostní sporty několikrát týdně také zvyšují vaši pohodu.

Zásadní jsou také sociální kontakty: pravidelně se setkejte s přáteli a trávte čas se svou rodinou. A v neposlední řadě: pěstujte milované koníčky – to také podporuje relaxaci a pohodu.

Tip: Cvičení na uvolnění svalů mohou dělat i děti. Trénink sebeprosazení může také snížit stávající obavy.

CMD: Příčiny

Na vzniku kraniomandibulární dysfunkce (CMD) se podílí mnoho faktorů, které se mohou vzájemně ovlivňovat. Mimo jiné se diskutuje o následujících faktorech:

  • zubní úrazy, ztráta zubů
  • nadměrně vysoké výplně nebo korunky, nepoužitelné zubní protézy
  • Nesouosost zubů, posun zubů nebo migrace zubů
  • nesouososti čelistí, poruchy kontaktů zubů
  • nepříznivý růst lebky
  • hormonální poruchy
  • emoční stres
  • psychické problémy (úzkost, deprese)
  • nepříznivé vzorce chování
  • základní onemocnění, jako je revmatismus, artróza a artritida

Skřípání zubů ve dne nebo v noci navíc zvyšuje riziko CMD.

To zase může mít za následek například bolesti uší, tinnitus, závratě, bolesti hlavy nebo napětí šíje. Problémy se žvýkacím ústrojím mohou navíc zhoršit problémy s páteří, což pravděpodobně souvisí s poruchou nervového přenosu.

CMD: vyšetření a diagnostika

Měli byste si okamžitě nechat zkontrolovat možné známky kraniomandibulární dysfunkce (CMD). Takže jděte k zubaři, pokud:

  • žvýkání bolí,
  • @ spodní čelist je ráno po probuzení ztuhlá,
  • @ nemůžeš otevřít ústa dokořán,
  • zaznamenáte zvuky při pohybu čelistních kloubů,
  • přes den častěji skřípete nebo zatínáte zuby nebo vám někdo z blízkých říká, že v noci skřípete zuby.

Nezapomeňte také navštívit svého zubaře, pokud po stomatologickém nebo ortodontickém ošetření zaznamenáte náhlé nepohodlí (jako je bolest, cvakání v čelistním kloubu nebo neschopnost otevřít ústa):

Nebo velké zubní ošetření, které vyžaduje, abyste měli ústa otevřená po delší dobu, přetěžuje TMJ.

Před rozsáhlejším zubním ošetřením by měl zubní lékař u každého pacienta krátce provést screening na CMD a skřípání zubů.

Jak je diagnostikována CMD

Váš zubní lékař provede screening CMD ve výše uvedených podezřelých případech. Přitom zkontroluje, zda máte jeden nebo více z následujících příznaků CMD:

  • Nemůžete dostatečně otevřít ústa.
  • Otevíráte ústa křivě nebo asymetricky.
  • Nemůžete dostatečně pohybovat ústy do stran.
  • Některé zuby horní a dolní čelisti se navzájem nešikovně setkávají.
  • Objevují se známky skřípání zubů, jako jsou stopy po zubech na jazyku a tváři, hladce vyleštěné žvýkací plochy, praskliny a úlomky na sklovině, úlomky na struktuře zubu, zubní krčky a řezné hrany nebo zuby citlivé na bolest.
  • Čelistní klouby praskají nebo se o sebe slyšitelně třou.
  • Žvýkací svaly a případně i okolní svaly až po šíjové svaly jsou citlivé na tlak nebo ztvrdlé.

Kromě fyzického vyšetření se vás zubař zeptá na váš psychický stav. Bude se například ptát, zda netrpíte úzkostí nebo emočním stresem.

Pokud informace z rozhovoru s pacientem a vyšetření potvrdí podezření na kraniomandibulární dysfunkci (CMD), zubní lékař navrhne vhodnou terapii.