Řeč terapie (synonyma: medical terapie mluvením, logopedie) je lékařská specializace, jejímž cílem je detekce a léčba stávajících poruch řeči, jazyka, hlasu a polykání. Příčina příslušné poruchy může být organická nebo funkční (bez strukturální nebo anatomické změny). Terapeutická opatření jsou úzce svázána se základní příčinou.
Indikace (oblasti použití)
Poruchy řeči a jazyka u dětí:
- Poruchy řeči zahrnují poruchy vývoje jazyka, gramatiky, foniky, slovní zásoby, porozumění textu a tvorby textu. Dále pragmatické poruchy, infantilní afázie (získaná porucha jazyka v důsledku léze (poškození) v dominantní, obvykle levé, hemisféře (polovině) mozek) a mimo jiné poruchy psaného jazyka.
- Poruchy řeči zahrnují poruchy artikulace (výslovnosti), plynulosti a poruchy řeči související s apraxií (poruchy při provádění dobrovolných účelných a řádných pohybů s intaktní motorickou funkcí).
- Dále lze léčit u dětí například dysfonii (poruchy hlasu), dysfagii (poruchy polykání) a komplexní poruchy řeči a jazyka, jako je autismus or ret- malformace čelisti patra (malformace LKGS) pomocí řeči terapie.
Poruchy řeči a jazyka u dospělých:
- As poruchy řeči lze léčit u dospělých afázií, poruch zvuku, poruch slovní zásoby, poruch gramatiky a porozumění textu a tvorby textu. Logopedická léčba může pozitivně ovlivnit i pragmatické poruchy a poruchy psaného jazyka.
- Poruchy řeči u dospělých, jako je koktání, poltering, poruchy artikulace a audiogenní (poruchy sluchu související) poruchy řeči jsou také součástí terapie spektrum.
- Stejně jako u dětí jsou dále indikace pro dysfonii (poruchy hlasu) a dysfagii (poruchy polykání) terapie mluvením léčba. Neurologické poruchy jako např Parkinsonova nemoc hrají také důležitou roli.
Kontraindikace
Implementace logopedické léčby vyžaduje přítomnost určité intelektuální úrovně na straně pacienta. Zejména v případě komplexních malformací (např. Chromozomálních poruch) je adekvátní úspěch terapie mluvením nelze očekávat. Od logopedické léčby nelze očekávat žádné poškození; k dosažení optimálního terapeutického úspěchu je nicméně nezbytná přesná konzultace s ošetřujícím lékařem.
Před terapií
Úspěch terapie závisí mimo jiné na správné diagnóze základní poruchy a na výběru správného konceptu terapie. Úzká spolupráce logopedů, pediatrů (pediatrů), neurologů (neurologů) a specialistů na foniatrii a pediatrickou audiologii (hlas, řeč a dětství poruchy sluchu) je pro úspěch terapie zásadní. Cíle léčby jsou určovány společně s pacientem a, pokud jsou k dispozici, s jeho významnými dalšími osobami a pečovateli.
Postup
V rámci logopedické léčby se podporuje artikulace (výslovnost), rozšiřuje se slovní zásoba, trénuje se porozumění řeči a zlepšuje se psaní, čtení a aritmetický výkon v závislosti na potřebách pacienta. Kromě toho je diagnostika respirační, hlasové nebo polykací funkce klíčovým úkolem logopedů v ambulantní i ústavní lékařské péči. Po konzultaci s příslušnými ošetřujícími lékaři používají logopedi výsledky této diagnostiky jako základ pro výběr léčebných metod. Kromě ambulantní nebo ústavní logopedické léčby, která spočívá ve specifických cvičeních ke zlepšení příslušné poruchy a diskusích o průběhu léčby, je v samostatné praxi poskytována výuka, která umožňuje zlepšit intenzitu terapie a tím i její úspěšnost.
Po terapii
I po ošetření logopedem může v domácím prostředí probíhat nezávislé procvičování dříve naučených metod. Terapii lze obvykle ukončit, pokud bylo dosaženo dříve stanoveného cíle léčby, nebo již nelze očekávat další zlepšení příznaků.
